Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný
  • Sci-Fi

Recenzie (1 225)

plagát

Chytač krys (1999) 

Oceňuji filmy, které dokáží podat hnus a špínu tak, že se rozplývám nad jejich krásou. Zhruba u scény s myší letící na měsíc jsem věděl, že tohle bude absolutní srdcovka. 10/10

plagát

Tak dobre, ako sa len dá (1997) 

Divnej film, co předstírá, že je normální. Líbilo se mi to, ale ke konci už předstíral trochu moc usilovně. Helen Hunt je fantastická. 7/10

plagát

Tri farby: Biela (1994) 

Asi před rokem jsem shlédl zbylé dva díly Kieslowského barevné trilogie, ale k bílé jsem se dostal až teď, a můžu potvrdit, že sdílím obecný názor - jde o nejslabší film. Vizuální stránka je pořád na vysoké úrovni, herci jsou super a příběh je sám o sobě celkem zajímavý... Hodně důležitých aspektů mi ale přišlo jen tak nějak načrtnutých a nedostatečně propracovaných, místy jsem se taky v ději trochu ztrácel, a nejsem si tak docela jist, zda to celé vůbec dávalo smysl. Rozhodně bylo potřeba víc Julie Delpy. Jednak proto, že jsem toho chtěl víc vědět o její postavě a jejím vztahu s Karolem, ale především proto, že se rád dívám na Julie Delpy. Silných 6/10

plagát

Zbytečná krutost (1984) 

Napoprvé jsem tady tuhle Coenovic prvotinu trestuhodně podhodnotil, tentokrát možná díky fantastickému závěru lehounce nadhodnocuji, přece jen je tady asi dvacetiminutový úsek, kde mě to celkem ztrácelo. Každopádně jde ale stejně o parádní, chladnokrevný thriller, a neskutečně silný debut. Frances McDormand je tady strašně roztomilá, ale ke konci taky cool as fuck, a nádherně odporný M. Emmet Walsh si to celý krade pro sebe. Btw: Vzácný případ pozměněného českého překladu názvu, který doopravdy funguje. 9/10

plagát

Pozůstalí - Série 3 (2017) (séria) 

Neočekával jsem, nechtěl jsem, a ani jsem nedostal nějaké dokonalé zakončení, kde by vše dávalo perfektní smysl, a každá postava dostala plně uspokojivé završení svého příběhu. Oproti druhé sérii je tahle roztříštěnější, nepůsobí už tak soustředěně a uspořádaně, a mě ta neuspořádanost vyhovuje. Jsou to některé z nejlepších epizod, a ani jedna vyloženě slabá. Poslední scéna zafungovala tak jak měla, a dokázal jsem díky ní snadno přehlédnout předcházející drobné nedokonalosti, které mi zážitek trochu kazily. Seriál si prostě až do konce zachoval svou osobitost a odešel na vrcholu, nic víc jsem si ani nemohl přát. 10/10

plagát

Cesta (1954) 

Zatím nejpřístupnější, nejprostší Fellini, kterého jsem viděl. Komplexnější filmy jako 8 a 1/2 nebo La Dolce Vita se mi líbily víc, ale i tohle bylo fakt super. Jen bych asi chtěl trochu přirozenější, prokreslenější vývoj vztahu dvou hlavních postav, aby ten závěr pořádně zapůsobil, takhle mi to v některých klíčových momentech přišlo trochu uspěchané a nedotažené. Giulietta Masina je vskutku okouzlující. 8/10

plagát

Sopranovci (1999) (seriál) 

Často strhující, leckdy až překvapivě vtipná, ale s postupem času hlavně čím dál tím depresivnější podívaná. Tonyho terapie byla pro mě od začátku jedním z nejzajímavějších aspektů seriálu, protože jsem usuzoval, že ukazuje Tonyho touhu po zlepšení sebe sama... Ale tohle není seriál o lidech, co chtějí být lepší. Popravdě si nemyslím, že bych kdy viděl seriál, kde by většina postav byla takhle bezvýchodně nenapravitelná. Každopádně je to ale mistrovský dílo a Gandolfinimu se vyrovná opravdu jen málokdo.

plagát

On sa bojí (2023) 

V dnešní době plné filmů sázejících na zavedené značky, zoufale se pokoušejících o uspokojení každého potenciálního diváka, si film jako tento, který se zjevně pokouší o naprostý opak, zaslouží respekt. Jo, je to přehnaně dlouhý a do sebe zahleděný, a dá se na tom kritizovat všelicos, ale ambice a filmařský talent Asterovi nikdo upřít nemůže, a já jsem prostě rád za každou tříhodinovou filmovou onanii, která se mi svým nespoutaným šílenstvím zapíše do paměti. Je to film pro zvrhlíky, kteří považují zvěsti o hromadných odchodech z projekcí a verbálních projevech znechucení z řad obecenstva za nejlepší možnou reklamu. 9/10

plagát

Lilo & Stitch (2002) 

Dětská klasika, k níž jsem se po mnoha letech vrátil, protože jsem měl chuť na nějaký comfort watch, a taky jsem si říkal, že by bylo celkem vtipné, kdybych měl v hodnocených filmech po The Girl with the Dragon Tattoo, Evil Dead Rise a Possessor tuhle téměř nesnesitelně roztomilou disneyovku. Jako asi je to z velké části nostalgií, ale fakt mě to dojalo, svou nevinnou hravostí a nádhernou animací to může směle konkurovat Totorovi nebo Ponyo. Cobra Bubbles je cool as fuck a Lilina kolekce fotek tlustých lidí je trochu divná. 9/10

plagát

Possessor (2020) 

A proto není moudré míchat dohromady práci a osobní život. Brandon je nejlepší nepo baby. 8/10