Tri farby: Biela

Pri modrej som napísal, že sa teším na bielu. Zbytočne. Bielu považujem za najslabšiu časť trilógie. Klieslowského režijné majstrovstvo nemohlo preklenúť nedostatky scenára. Ani dobré herecké výkony nezachránili málo uveriteľný príbeh s málo uveriteľným prerodom hlavnej postavy. Keď zakomplexovaného, neúspešného holiča, ktorého aj holub oserie oblečiete do drahého kabáta a posadíte do Volva, ešte sa z neho nestane úspešný podnikateľ a prefíkaný pomstiteľ. Ako je zrejmé z napísaného, tri hviezdičky sú z milosti. (08.09.2014)

"Život je svinstvo…" Tak v této časti barevné trilogie jsme se s Kieślowskim vážně moc nepotkali. Za mě určitě její nejslabší část (zvláště po přímo fascinujícím zážitku z modré). Nějak moc nevím, o čem to celé vlastně bylo. O rovnosti v dnešním nerovném světě, jak někteří uživatelé píší? No nevím, mě to celé hlavně přišlo (ze scénáristického hlediska) jako silně vykonstruovaný příběh. Už jen ta story o tom, jak někdo letí z Paříže do Polska v kufru, to měla být jako parodie? A celý ten příběh o outsiderovi, ze kterého se jak mávnutím kouzelného proutku stane úspěšný podnikatel a který získá zpět svou ztracenou sexuální výkonnost? Za mě pohádka, k čemuž je možná bílý/sněhobílí vizuál vcelku příhodný (ač zde není tak výrazný jako v předchozích filmem z trilogie), ale jinak? A celý ten závěr se zinscenováním vlastní fiktivní vraždy za účelem získání pozornosti bývalé manželky Dominique, to bylo co?  Neříkám, že jsem se vůbec nebavil a neužíval si Kieślowskeho režijní umění. Ale na víc než na tři hvězdičky to za mě dnes není. (06.09.2022)

Druhá barva je, podobně jako ta první, Modrá, stejně skvěle režijně zvládnutá a na diváka opět působí zvláštní, těžko popsatelnou, tíživou atmosférou. Naprosto skvělé je cameo Juliette Binoche. To jsou takové ty detaily, které vám film posunou o úroveň výš. A ano. Julie Delpy byla neskutečná kočka. 7/10 (02.09.2014)

Holub, který Poláku Karlovi Karlovi v úvodu označí jeho kabát, jakoby také naznačoval, kudy se bude druhý díl Kieślowského Tří barev ubírat. Karel se fascinovaně dívá na ptáka, který vzlétl ze schodů vedoucích k soudu, holub se mu očividně líbí, ovšem když se na Polákovo rameno vykálí, je po úžasu. Karel se ale nenaštve – je zklamaný, že mu něco tak krásného provedlo něco tak hnusného. Dost možná přemýšlí, proč to ten pitomý krásný pták udělal a jak by se mu mohl pomstít, ale nakonec stejně vytáhne kapesník, utře se a jde k soudu. Nechat se rozvést s krásnou Francouzkou, jejíž chování nechápe stejně tak, neboť on ji miluje a je si jistý, že ona jeho taky. Bílá je hořká (skoro)komedie, která rýpe do poměrů panujících v Polsku (kde se děj po Karlovu návratu do rodné země odehrává) i do lidských vztahů a citů. Na mušku si bere především lásku, zklamání, pomstu a odpuštění, které přijít sice může, ale taky nemusí. Opět skvěle zahráno, zrežírováno o ohudebněno, ovšem místy (stejně jako Modrá) poněkud zbytečně rozvláčné. (20.11.2011)

Kieslowskeho prostřední část Tří barev je v hodně směrech netypická. Především není tak režisérsky výrazná (méně poetiky) a místy disponuje humorem. Ten je v některých scénách osvěžující, ale jindy působí zbytečně, a to především v kombinaci s podnikatelskou satirou, která mě bohužel neoslovila (právě v těhle místech film začíná působit lehce obyčejně). Naopak se mi líbilo několik nenásilných reminiscencí na první Modrou (už se těším čím mě překvapí Červená). Vezmu-li to kolem a kolem, je pro mě Bílá povedený film, i když možná trochu nenápadný, ostatně jako barva sama. 9/10 (13.03.2009)