PanCitron

spoilery: V podstatě dvě série v jednom se dvěma neskutečně silnými příběhy. První vypráví o Steph a destrukci Ulongu. Možná je v tom cítit taková malá zlomyslnost produkce, ale sledovat jak se kmen postupně zmenšuje a závěrečná dvojice bojuje místo o milion dolarů "jen" o setrvání ve hře má své osobité kouzlo. Druhá je pak o přátelství, které v mnohém přesáhlo hru samotnou. Příběh Iana, Katie a Toma se stal jen díky prvnímu příběhu. Ostatně, když většina hráčů jednoho kmene prožije v první části spíše pohodovou dovolenou v Tichomoří, je jasné, že to někdy musí někde vybuchnout. A ačkoliv to všechno paradoxně kulminuje spíše při závěrečné dvanáctihodinové soutěži než na závěrečné kmenové radě, je z toho cítit, jak je to tentokrát poměrně osobní, což jen utvrzuje, o jak výjimečnou sérii se ve skutečnosti jednalo. Samozřejmě, úvodní twist byl nespravedlivý a je tam pár dost diskutabilních kroků, zároveň z toho je ale i cítit troška toho pravého nadšení pro dobrodružství, což je věc, kterou je fajn si s tou sterilitou nynějších sérií oživit. Nejoblíbenější hráči: Steph, Tom, Ian

Stále nechápu, proč se od každého komediálního seriálu na vesmírné lodi čeká, že to bude nový Červený trpaslík? Ano, je tam loď a humor je často o lidské blbosti, ale to je tak všechno. Já se u tohoto hodně bavil. Některé postavy jsou vcelku otravné, ale skvěle doplňují tu všeobecnou kritiku rekreační turistiky a jak lze jednoduše lidi ovládat. Scéna, kdy se vystřelovali z airlocku byla naprosto kouzelná. Určitě to není ztráta času.

Spoilery: Po utrpení jménem Edge of Extinction jsem se těšil na zase trošku "klasičtější" sérii, kde jedinou přídatnou věcí budou bývalí hráči, kteří rozdávají výhody. Pořád mi to nepřišlo jako takový zásah do jádra hry než přinesla právě série předchozí. Bohužel, výsledek byl opět dost rozpačitý. Island of the Idols nebyl nápadem špatný, ale opět byl potopen produkcí jako takovou. Způsob, jak byli hráči na ostrov vybíráni a celková nahodilost až podsouvala pocit, že hráči samotní ani nemají moc prostoru na to hrát sami. Samotné výhody občas hráčům dokonce podrazily nohy (Jamal) a nebylo to ani moc zábavné sledovat. Vedle toho se nesla produkčně dost nezvládnutá situace mezi Kellee a Danem, která celé sérii ještě dodala dost nepříjemnou pachuť a ještě víc vzdalovala diváky od hry samotné. V takovém marastu bylo skutečně těžké si užívat hru hráčů a i když tam pár světlých chvilek bylo (Kelleina záchrana Deana v sedmém díle), stále to bylo na alespoň ucházející sérii žalostně málo. Tommy jako vítěz mě pak docela nudil. Hrál solidní hru (a souhlasím, že s ten způsob byl minimálně příjemně old schoolový), ale popravdě, víc jsem to přál tomu Deanovi, který byl sice herně dost příšerný, ale aspoň přinesl takové (naivní) nadšení pro hru, které v koloběhu dalších událostí učinilo poslední díly mírně sledovatelné. oblíbení hráči: Kellee, Dean, Karishma

Vcelku působivý pohled na téma války v Kosovu, který mlčky poukazuje na stigmata, které v sobě Balkán během dvacátého století nakulminoval. Škoda toho roztahaného závěru.

Neskutečně působivý zážitek s hodně podivnou animací. Příběh je sám o sobě trošku praštěný, ale v kombinaci s postavami, které se vám v různých mikropříbězích otevírají, je to vlastně strašně příjemné dobrodružství.

Druhá série určitě nebyla perfektní, ale oproti první sérii to byl vcelku posun vpřed. Především si cením způsob, jakým způsobem autoři pracovali s vedlejšími postavami, kdy se konečně nejednalo jen o náhodné osoby do počtu. Dalším pozitivem bylo i přivedení Pike na scénu, což přineslo další zajímavou dynamiku a možná (trochu nešťastně) podtrhlo, že Discovery potřebuje na pozici velitele nějakou zajímavou "osobnost." Navíc se mi líbila i ta vyváženost mezi hlavním příběhem a epizodními ději, které především v první půlce řady fungovali bravurně a udržovaly diváka v solidním napětí, co vlastně za tím vším bude. Škoda, že v druhé půli se přibývajícími "odhaleními," to kouzlo trošku ztrácelo, přesto druhá série myslím zafinišovala nanejvýš důstojně. Jen ta Michael je stále jako hlavní postava nijaká. povedené díly 2x05 - Saints of Imperfection ,2x06 - The Sounds of Thunder, 2x14 - Such Sweet Sorrow, Part 2

Jen málokdy se podle mého povede převést téma nějakého koníčku tak, aby to nepůsobilo jako vyložený výsměch. Mackenzie Crookovi se to podle mého maximálně povedlo. Tak nějak z toho všechno cítíte to nadšení i úctu k celé věci. Neskutečně příjemný malý seriál.

Asi největší negativum téhle minisérie je ta animace, která je fakt škaredá. Naštěstí to má ale oporu v té skvělé knižní předloze a to se skvělou hudbou už udělá svoje. Až jsem se divil, jaké emoce do dokázalo vydolovat. A celé zpodobnění Efrafy je stále děsivé.

Na téhle sérii bylo vidět, že Handler měl pár let na to, aby mohl celým příběhem znovu popřemýšlet. Ač se mi konec knihy líbil a v podstatě je identitcký v mnoha ohledech i v seriálové verzi, román mi přišel vždycky maličko ukvapený a plný berliček typu (není čas vysvětlit vše). Tady se vše vcelku pěkně pospojovalo do jednolitého obrazu. Samozřejmě, nějaké otazníky stále zůstaly, ale i tak je výsledek nanejvýš uspokojivý. Povedené zakončení. Oblíbené díly: Penultimate Peril, The End

Zatímco první sérii Smolíků jsem ještě rámcově sledoval, tuhle jsem vždycky viděl spíš sporadicky, i když mě zaujala vždycky o trochu víc. Teď jsem ji konečně zhlédl pořádně epizodu za epizodou a nestačil jsem se divit, jak skvěle funguje i teď. Jednotlivé planety jsou opravdu famózní a je vidět, že autoři se na nich maximálně vyřádili. Ta radost z dobrodružství z toho číší ještě teď. oblíbené části: 05 - Zpívající planeta, 07 - Proměnlivá planeta, 08 - Zrychlená planeta