Greg25

Filmu Z pekla se povedl husarský kousek - být docela dobrým filmem na straně jedné a na straně druhé zároveň být špatnou adaptací komiksu Alana Moora. A teď si vyberte.To se povede doopravdy málokterému filmu. 70% za film jako takový, 50% za adaptaci, v hodnocení se přikláním k tomu filmu.

Jak už to tak u televizních cyklů bývá, je to nevyvážené. Všechny díly jsou zajímavé svým námětem, ale někde občas zůstane jen u toho námětu. A tak se jako obvykle nabízí otázka, jestli se v součtu průměrnou kvalitou nesnaží ČT tak trochu uchlácholit diváky, kteří průměrné cykly přijímají přeci jen lépe, než třeba tři podprůměrné samostatné TV filmy (mezi katastrofálně podprůměrný rozhodně patří hned první díl Pod hladinou, kde Aňa Geislerová opět recyklovala svojí životem znuděnou ženu do stejného výrazu a který celkově nejvíce připomíná, proč je současná česká kinematografie v krizi). Druhý příběh Lež má rozbité auto sice není vyloženě špatnou groteskou, ale je dost výrazně jediná, která svým nádechem nezapadá do celého cyklu a působí ve srovnání třeba s takovým (skvělým) dílem Klukovina skoro nepatřičně. Díl Klukovina je pak společně s novějšími díly Vedlejší příznaky a Hra (nádherná práce s postavami a je to snad vůbec poprvé, co český nejen televizní film pracuje skvěle s postavou, o které nic nevíte a taky se nic nedovíte, ani její jméno, aby pak zmizela do davu ze kterého na okamžik vystoupila) tím vůbec nejlepším, co tento cyklus nabízí, jsou to taky jediné tři čistě nadprůměrné díly. Většinu stopáže to vypadalo, že by se k nim mohl přidat i Druhý dech, tomu ale došel dech v závěru, který pojal jako čistý hollywoodský kýč se změnou pohledu i vyprávění a šmahem zmastil všechno to, co se předtím snažil nastínit. Námětem i hereckým obsazením měl k nadprůměrnosti nakročen i díl Moje pravda, ten však vinou podivného střihu a neschopností držet celistvě pohromadě nakonec zůstal v průměru (přestože podle ukázek to vypadalo na nejlepší díl Nevinných lží) ovšem s několika skvěle vygradovanými scénami. Zbytek dílů je víceméně průměrný, ale v pohodě koukatelný, z české původní televizní tvorby současnosti, ale rozhodně to lepší. 65%

Urputný film, jeden z těch, co vám nedá ani na chvíli vydechnout (hádka střídá hádku) a co je tak moc zahleděný sám do sebe, že si neuvědomuje, že i nezávislé filmy jsou točeny pro někoho, ne pro nikoho (jakási chladná odtažitost bez jakékoliv atmosféry tady není moc na místě). Kamenem úrazu je už mozaikovitá retrospektiva, kvůli ní postrádá film výraznější gradační kostru. Její absence je citelně znát, protože film nedokáže jinými prostředky evokovat v divákovi ty emoce, které by tak moc chtěl. Filmové postupy (zejména záběry kamery ze začátku filmu, nebo záběry na dům) se fackují s těmi divadelními (kulisy ulice, metra), přičemž se tvůrci ani na okamžik nerozhodnou „pouze“ pro jeden z nich. Herecké výkony i (nepříjemně) drásavá hudba jsou tady dost k ničemu, protože v Bezedném moři všechny aspekty filmového díla míří vedle. Stejně jako zase jednou tvůrci nedokázali využít potenciál ani divadla (návaznost, hloubka prožívání, interiéry), ani filmu (atmosféra, exteriéry). Těch 40% je za dialogy, které naznačují, že předloha v podobě divadelní hry nemusí být (na divadle, nebo s vynalézavější režií ve filmu) vůbec špatná.

Ta nepochybně přepálená stopáž mi zase tak moc nevadila, ačkoliv je neoddiskutovatelné, že skvělá závěrečná akční sekvence nechává předchozí v obřím stínu, což je způsobeno přepnutím z knižního dobrodružného tempa, do toho filmového a tudíž dynamičtějšího. Co mi vadilo je, že se v Osamělém jezdci v plném světle ukazuje Verbinskiho největší režisérská slabost - neschopnost odlehčit celý fim. Verbinskimu se to daří bravurně v jednotlivých scénách, ale ani na okamžik v celku. Takže se vtipy ředí v další scéně, na dobrodružný film z Divokého Západu, až trestuhodně těžkopádnými, což je škoda (ale dalo se to předpokládat, Verbinski s tímhle měl problém už u pokračování Pirátů). Sem tam se navíc Verbinski dost očividně vykrade (úvodní scéna na vlaku se spoutaným Deppem a Hammerem a návěstidlem, je stejná jako když v jedničce Pirátů utíká Depp z lodě a točí se na sloupu v přístavu; pokud se mluví o podobnosti s Piráty, je to čistě v rovině některých akčnějších scén, které ty Piráty prostě evokují, ale ve většině případů se spíše naštěstí jedná o autorský rukopis, než o vykrádání sama sebe). Škoda, že se to Verbinskimu nepodařilo odlehčit v celé stopáži, i tak, ale si Osamělý jezdec (podobně jako kdysi další blockbuster Vodní svět) nezasloužil být takovým propadákem, jakým se stal. Neoprávněně, točí se desítky horších blockbusterů, navíc Osamělý jezdec má příjemný nádech dobrodružných knih (některé scény jsou v tomhle směru opravdu "vymazlené") a tudíž spoustu vzpomínek na dětství strávených u dobrodružné literatury ve stylu Zane Greye. 65%

Everwood pro generaci nad 20 let, který je ale v mnoha ohledech méně dospělý a také nabízí o poznání hůř napsané postavy. Ale i CW potřebuje něco, čím by zabavila své lehce starší diváky (mezi 20 a 30 lety). Jako oddechovka, je to ale moc jednosměrné. 50%

Antiromantický námět, který ale v průběhu filmu začne nabírat překvapivě na romantice více než drtivá většina romantických komedií. A co víc tohle je komedie (navíc s francouzským šarmem), ne jen pouhý přídomek jak u většiny produkce svého žánru. Spousta scén je naprosto bravurních a podobně jako třeba u (K)lamače srdcí nezapomenutelná - například předstíraný telefonát pokojové služby. Výchozí situace, jakkoli je na romantickou komedii neobvyklá, je zábavná, uvěřitelná a ukazuje věci jasně bez skrupulí (nikoli naivně; svoje hrdiny představuje reálně bez příkras), a právě proto je tahle romantika jedna z nejvíce osvěžujících z poslední dekády. 85%

Pocitový film, na který musíte mít tu správnou náladu a risknout to s ním, že vám zahraje na správnou strunu vašich pocitů. Pro mě příjemný snímek, u kterého jsem ale celou dobu měla pocit, že chybělo málo a mohla to být pocitová "kultovka" s takřka hmatatelnou atmosférou velkoměsta, takhle "jen" nadprůměrný snímek. 80%

Antiromantický film, kde slovo komedie nemá místo. Postava Diane Keaton je nesnesitelná a postava Mandy Moore zase ne ta, které by člověk fandil. Vážně? Čeká odpuštění? Totálně zbytečný film s velkými gesty a mnoha dialogy o ničem. 20% PS: Ten český a slovenský název je krapet mimo mísu.

Skvělá atmosféra se skvělým Jeanem Reno a Vincentem Casselem. Jenže ke konci to začne skřípat, ta závěrečná "americká" scéna mi tolik nevadila, jako spíš to, že s vysvětlením přišly i nesrovnalosti a otázky. Protože ve filmu je toho dost naznačeno, ale rozhodně ne všechno vysvětleno. Takže si můžu myslet, že autoři by pro to měli dobré vysvětlení, ale na druhou stranu, kdyby ho měli, tak by jim nevadilo věnovat tomu další minutu ze stopáže. Nebo si asi budu muset sehnat knižní předlohu a uvdíme. Každopádně nadprůměr svého žánru. 80%

MI5 je taková seriálová výzva. Pokud se budete jako divák trochu snažit, tak dřív nebo později (spíš později) objevíte nepopiratelé kvality tohohle seriálu (a i když je objevíte, s dost velkou pravděpodobností se ani tak z vás pravidelný divák nestane). MI5 má totiž jako seriál poměrně netradiční problém - je totiž dost nepřístupný, ne co do příběhu, ale co do způsobu točení, kamery. Jeho pohled je tak moc reálný, odtažitý, odosobněný a takový jakoby syrový, že máte problém najít si vztah i k jednotlivým postavám (to hlavní a živoucí je tady spíš příběh než postavy). A vlastně si ho ani moc nenajdete, spíše podvědomě sympatizujete, protože ústřední postava (postupně MacFayden, Penry-Jones a Armitage) je vždycky pan herec, ale nikdy ne tak úplně postava s kterou to všechno prožíváte, sympatizujete nebo aspoň chápete (což není vina herců, ale způsobu točení; občas si i jako divák trochu zahráváte s myšlenkou, že vám všechny ty osudy jsou trochu jedno). Tenhle přístup obvykle nevadí u fimu, protože ten má nanejvýš ke třem hodinám, ale u seriálu, který navíc běžel deset sérií (přičemž ta poslední stála za zlámanou grešli, i co do příběhu, bez Richarda Armitage to šlo krapet do kytek) a jehož stopáž jedné epizody jde k hodině, to už docela vadí. Navíc nejste-li aspoň relativně pravidelný divák, tak se občas ztratíte a především tím víc vás to nebude "brát", jenže být stálým divákem je tak trochu spíš síla vůle a čekání na ten moment, kdy vás to chytne trvá a přijde to spíš, když si pustíte pár dílů za sebou než když se budete dívat každý týden na jednu epizodu. Pro mě seriál, který na jednu stranu oceňuji, kvalita příběhů je vysoká (až na desátou sérii), stejně jako prostředí a dialogy, na straně druhé si nedovedu představit, že bych se někdy koukla znova. 65% PS: Pokud máte rádi britskou televizní, zejména seriálovou, a filmovou scénu užijete si u MI5 přidané hodnoty - ve spoustě větších či menších rolí se zde objevuje celá řada britskch herců, které znáte ze slavnějších britských kousků, leckdy je zajímavé sledovat, jak si herci z komediálnějších věcí, užívají na chvíli role vážné (například Hermione Norris z Cold Feet nebo Robert Glenister z Podfukářů) nebo se spíš mihnou, ale potěší (Laurie, Cumberbatch, Beale).