whitas

...jako bych na tom vozíku viděl Pavla Lišku... Když se Bauby v nemocnici probudí, zjistí že se nemůže hnout, ba dokonce ani mluvit. A zatím co vy vše vidíte z jeho pohledu, není vám příjemně po těle. Já jsem se kroutil jak červík na háčku. Když došlo na telefoní "hovor" Baubyho s tátou, div že jsem se nerozbrečel. Ironické myšlenky zničeného, ale nikoli zlomeného muže, mě taky nejednou rozesmály. Já jsem zkrátka jenom bezmocně seděl na sedačce v kině a tento film si se mnou dělal co se mu zachtělo. Člověk si pak alespoň uvědomí, jak malicherné problémy řeší oproti tomu, co dnes a denně zažívají nějakým způsobem postižení lidé. Zítra vstávám brzo ráno... ale pokud budu zdravý, vstanu s úsměvem.

Charlieho Sheena mám fakt rád, ale v tomto filmu jsem se víc než o jeho život bál o jeho kariéru. Já ho prostě vidím raději v komických rolích(ne že by tahle byla vážná). Kdyby tento film byl komedie, asi bych hvězdičku přidal. Bohužel je to jen nedomyšlená slátanina nereálných situací, které jsou předvidatelné jak loňský kalendář. Dívat se na želvu v terárku by mě aspoň uspalo, ale tohle mě bohužel nechalo vytrpět si to až do konce.

Průměrné herecké výkony a průměrně zajímavý příběh vytváří neuvěřitelně průměrný film, na který výrazí každý druhý průměrný člověk. Podle tohoto díla by se dala napsat příručka: Jak natočit film podle Hollywoodu. Nicolas Cage opět sází na svoje největší eso - nepoužívá mimiku. Možná by měl zvážit, zda-li by nebyl použitelnější při hraní pokru.

Jakoby se tvůrci do poslední chvíle nemohli rozhodnout, jestli půjde o čistou komedii, nebo o vážné téma. Film zůstal tak někde uprostřed. Vtipné dialogy, skvělý Tom Hanks a charisma Philipa Seymoura Hoffmana ale pro mě řadí film do kategorie nadprůměr.

Nabízí se tvrzení, že celý blok krátkých filmů nelze hodnotit jako celkové dílo, neboť každý z autorů se zhostil svého úkolu naprosto samostatně. Já si ale myslím že se to má hodnotit jako celkové dílo, neboť tento projekt je tak navržený a má ambice celovečerní zábavy. Má to úžasný nápad, ale bohužel se zde hraje více na kvantitu, než na kvalitu. Filmečky jsou příliš krátké na to, aby zde mohli režiséři ukázat svůj formát. Kdyby sestavili dohromady třeba jen 4 nebo 5 dílek, určitě by jsme se dočkali mnohem plnohodnotnější zábavy, kde by byl patrný nějaký autorský rukopis. Já jsem se většinu doby nudil, nebýt Polanského, šel bych s hodnocením ještě níž.

Dvě postavy a byt. Takovýto film může natočit každý, přesto se to povede jen málo komu. A o to má film pro mě větší hodnotu. Vztah mezi oběma ženami získává na hustotě. Nejprve mezi sebou soupeří zákeřnými ženskými způsoby, ale později se uchylují k ryze můžskému řešení problému. Tepolota v bytě 2LDK(2+1) se blíží k bodu varu. Děj je ohromně jednoduchý a přímočarý. Začne zdánlivou nudou, postupně graduje a skončí naprosto šíleně. Ideální film na dopolední dobu, protože vám zvedne náladu na celý den.

Čekal jsem perlu, dostal jsem briliant. Naprosto vrcholné dílo po všech stránkách. A nejlepší na tom je, že na svém konci příběh nekončí. Je tam díra, kterou můžete uniknout zpět do středu příběhu a pokračovat jiným směrem.

Oproti svému předchozímu snímku Zázrak otočila Natasha Arthy o 180 stupňů. Paradoxně však tvrdí, že se nikdy necítila tak svobodná, jako když točila tento film, svázaný pravidly Dogmy 95. A na filmu je to znát. Ruční kamera, uvolněné herecké výkony a přirozené, všední prostředí působí dojmem, že film natočila jen tak nezávazně skupinka kamarádů. Je to příjemná, typicky dánská oddechovka, podobně jako třeba Velký den.

V porovnání s Dogville možná slabší, ale zato mnohem odvážnější snímek a samo o sobě ucelené mistrovské dílo, které na pět hvězd bohatě stačí. Trier ve mě probudil sympatie jak k Nicole Kidman, tak k Bryce Howard a já se jen těším, kdo to bude příště.

Hlavními postavami jsou dva vzdělaní mladí kluci, poslaní na převýchovu do hor. Díky tomu že se řídí rozumem a ne citem, jak by se zmínil Balzac, pozmění život celé horské vesnice. Můžeme tak sledovat kontrast civilizovaně smýšlícího člověka ve světě nevzdělaných vesničanů, kteří se řídí pouze svými city. Sílu filmu nepochybně umocňuje nádherné prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Tento znak je ale mnoha čínským filmů podobný, viz. Cesta domů apod. Závěr měl snad raději zůstat otevřený.