TheEvilTwin

Talk to Me je film zázraků. Jedním z nich je fakt, že bratři debutanti dokázali dát dokupy jako svou prvotinu takhle filmařsky vyspělý a kvalitní film od precizně zvolené audio stránky, úhlů kamerových záběrů až po vhodně zvolené herce, kteří po dlouhé době v takhle spotřebním hororu dokáží zaujmout a divák na ně bude vzpomínat i po týdnech. Dalším z nich je velmi potěšující zpráva, že australská festivalovka se dostala i k nám do kin a nebudeme čekat rok na vydání. A třetím z nich je pak jakási odlišnost zpracování, která dělá z pouhé vymítačky velmi odlišný film, ve kterém je cítit vlastní rukopis a který se zkrátka "něčím liší". A i když je těžko říct, čím konkrétně, divák už od prvních minut cítí, že nejde o generickou záležitost typu V Zajetí Démonů či Anabelle. To nejdůležitější, co dělá film svým a odlišným, je volba jít trochu cestou do artu a chuť kombinovat kvalitní filmařinu s dusnou atmosférou, originálním nápadem mumifikované ruky a hlavně údernost a razance vyvolávacích scén, při nichž jsem se přišpendlil do sedačky a jen čuměl, co se bude dít. Násilí, krev a syrová brutálnost některých scén je pak vyloženě ikonická pro tento film a když na ně dojde, hororový fanda bude čvachtat blahem. Ovšem tím se dostávám k jediné výtce, kterou pro tento film mám, a to že je zde až mnoho dějové výplňové vaty a přidat o 2-3 scény vyvolávání více a dostat více toho, pro co jsme si zde všichni přišli, a tedy toho čistého zla z posedlých démonů při vyvolávacích sezeních, byl bych naplno spokojen. Takhle se cítím převážně spokojen, ale hluboko uvnitř i trochu ochuzen, jelikož oněch seancí bylo velmi poskrovnu.

Seriál roku a absolutní top "hijack" subžánru, který jsem sjel na jeden zátah a nedokázal jsem se od něj odtrhnout! Dlouho jsem neviděl seriál, který by současně splnil veškeré kolonky dobré kinematografie a o to víc se divím, že víceméně pluje pod mainstream radarem. Idris Elba je profesionální vyjednávač firem, jenž se omylem ocitne v uneseném letadle, ale naštěstí pro diváka, jeho one man show může začít. Jakožto hlavní postava je precizní, jeho charakter mu divák sežere od prvních minut a totéž se dá říct o fajn vykreslených záporácích i obyčejných cestujících letadla. Akce je dostatek, atmosféra už od prvního dílu houstne jako blázen a tolik napětí v jedné sérii jsme tady dlouho neměli. Má to brutální tempo, které ani na minutu nepoleví, výborné dialogy, přesvědčovací techniky Elby a jeho psychologické hrátky s únosci a ze všeho nejvíc mě tady uchvátily ty detaily a nápady, kterými se cestující dorozumívali, posílali si vzkazy a snažili se oblbnout padouchy. Nemám zde absolutně co vytknout, protože všechno seriál splnil na výbornou a ikdyž samotný koncept není nijak originální, jeho zpracování, detaily a celkové provedení je naprosto skvělé. A poslední 2 díly jsou vygradované až do absolutního stropu. TOP1!

Absolutně nechápu, co vede někoho k tomu vzít tak brutálně skvělý, svěží a elevated nápad blížící se stylu Ari Astera či Jordana Peeleho a nacpe jej do tak infantilní, trapné a neoriginální formy. Koncept je doopravdy výborný a zhostit se jej někdo z výše zmíněných, je to jasný jackpot, ale spatlat jej do wannabe komediální formy s herci, kteří nemají co hrát, s prostředím, ve kterém se není na co dívat a s useknutým závěrem, který je výsměch celému předchozímu snažení (dá-li se to tak nazvat), to chce pořádnou dávku debility. Věčná škoda, tohle je prostě jen nudný brak. Snad se alespoň můžeme modlit, aby si to převzal někdo z lepších tvůrců a přetvořil to do seriozního žánru, protože takhle by to mohla být pecka.

Wow, tak tady se povedlo snad úplně všechno. Do filmu jsem šel hlavně proto, že nemám tušení, jaká je Jake Paul osoba, jak se k boxu přesně dostal a jaká byla jeho youtuberská cesta a doufal jsem, že mi dokument zodpoví všechny tyhle otázky. A hele, on přesně tohle dokázal a ještě k tomu takovým způsobem, že přímo žasnu jak poutavě to zvládl. Nejvíce oceňuji jeho stručnost a výstižnost, protože podat tolik informací tak jasným způsobem na hodinové stopáži je téměř nemožné a všechny podobné dokumentární díla po hodinovém limitu začnou nudit a vlečou se, takže tomuhle problému se Jake Paul parádně vyhnul, dále se mi líbí rychlý úvod do celé jeho úvodní youtuberské kariéry, jeho rodiny, nitra jeho osobnosti a hlavně že největší focus je zaměřen na jeho boxerskou kariéru. A že je teda pořádná. Po zhlédnutí nejenže jsem nadšen ze samotného díla, jasné tvůrčí vize "co dát na plátno" a skvělé práce kameramanů, ale nezbývá mi i než respektovat Paula a všechno co dokázal, protože s jeho životem by si mohl ležet na Bahamách a místo toho se v ringu seká s profi zápasníkama, propaguje tento sport a jeho pokus o založení odborů pro lepší péči o fightery je víc než úctyhodný. Zkrátka skvělý rychlodokument bez jediného hluchého místa o jedné z největších osobností moderního boxu a youtube/marketingové scény. Smekám.

Ve výsledku jsem až překvapen, jak dobrý na Netflix film je. Jeho produkce stojí poslední dobou za nic, ale tady jsem se nechal zlákat námětem a nakonec Paradise není úplně k zahození. Plusové body sklízí za poměrně zajímavý a originální koncept, kdy jsou lidé schopni prodávat za peníze své roky, z čehož ve výsledku profitují ti nejbohatší, jenž jsou schopni si koupit roky od chudých a žít tak navěky. Na to ale doplatí jeden z předních zaměstnanců korporátu, jehož manželka je kvůli nesplacení bankovní hypotéky nucena dát svých 40 let, a tak ze náhle z áčkového zaměstnance stává úhlavní nepřítel firmy a chce vrátit roky své ženě za každou cenu. Nápad je hlavním prvkem, který si zaslouží mé ovace, ale zbytek, ačkoliv je průměrně dobrý, už tak výrazně chvályhodný není. Má to místy fajn tempo i vývoj příběhu, ale víceméně nevybočuje z klasické šablony a nepřináší v tomto ohledu nic nového, co by jej vyšviho přes zlatý střed. A to stejné platí i o (zbytečně) otevřeném konci. Koukatelná jednohubka, ale ten nápad, z něj by se dalo vytěžit teda daleko víc a je to skvělý nápad na hollywoodský celovečerák.

Nejsem si jistý, na co si všichni tak stěžují, protozě Secret Invasion je ve výsledku velmi příjemně strávená čtyřhodinka s fajn dějem, postavami i celým vývojem. Určitě to není áčkový nářez jako býval “starý Marvel” a určitě to není vyloženě seriál, ke kterému by se kdokoliv z nás vracel nebo jej viděl v lepším světle než maximálně lepšího nadprůměru, ale i přesto jde o solidní rychlovku, která vůbec nenudila. Poslední minuty sice nenavnadily na žádný lepší cliffhanger a zamrzí i absence potitulkové scény, ale suma sumárum jde o odpočinkový “oukej” počin.

Zásadně nesouhlasím, že jde o nejhorší díl série, právě naopak mi subjektivně přišel jako skoro nejlepší a bavil jsem se královsky. Zas a znova vysmátý od ucha k uchu, klenot!

Bod Obnovy je úspěch nejen pro režiséra jako jednotlivce, ale hlavně pro Českou republiku jako zemi, jelikož natočit DOBRÝ film se nám tady nepovedlo, natož tak natočit DOBRÉ scifi, no a teď přišlo DOBRÉ scifi, které se může dokonce rovnat světové tvorbě. Film se pyšní skvělým vizuálem, kdy mnoho detailních prvků a nápadů je vyloženě skvělých a je vidět, že někdo si s nimi pěkně vyhrál, stejně tak volba lokací a tmavého kamerového filtru v určitých momentech dokáže vyvolat dojem, že divák sleduje zahraniční hollywoodskou tvorbu, a to je v tomhle žánru velký plus. Herci jsou zde nečekaně dobří, hlavní agentka je sympaťanda a výjimečně na české poměry nepřehrává a nasílu to netlačí, takže na její debut víc než dobrý výkon. Průběh celé dějové linky je pak sice obyčejná šablona, která sama o sobě není ničím speciální, ale právě ústřední myšlenka mu dodává velkou dávku originality - každý člověk si může vytvořit svůj bod obnovy a po nepřirozené smrti se z ní znovu načíst - tenhle nápad už na papíře zní fantasticky a když vezmu film jako celek, jde o nečekaně dobrou záležitost, která je objektivně spíš na lepší průměr i skrze trochu uspěchané finále, ale když se na film podívám ve srovnání s jinou českou tvorbou, jde o absolutní šílenost, která u nás dosud neměla obdoby a zaslouží si všechen respekt. Jsem ohromen.

Mě ty Butlerovky prostě baví. Jedna úplně stejně jak druhá, u každé z nich sedím přišpendlený do sedadla a čumím na akci s otevřenou hubou a jak to ten chlap dělá, to je mi teda záhadou. Každopádně i Kandahar je akcí nabitá naháněčka, a to tentokrát v Afghánistánu, kde po Butlerovi jde snad každý, kdo dokáže držet zbraň, a tak se na něj ze všech stran řítí auta, motorky, ISIS, vládní jednotky a všichni jej chtějí mrtvého. Není to sice až tak úderné, jak jeho zbylé filmy a ke konci se to trochu vleče, ale pořád převládá pozitivní pocit spokojenosti. Akce dobrá, kamera i pouštní scenérie lahůdka a scéna s naháněním vrtulníkem je skvělým highlightem celého filmu. Koho bavily jeho poslední snímky Plane, Last Seen Alive nebo celá série Pád Londýna, tak vřele i do Kandaharu.

Natočit tohle úplně stejné téma někdo jiný nebo v jiném hereckém obsazení, výsledek bude diametrálně odlišný. V jádru jde totiž pořád jen o jakousi biografii, kterých jsou zde stovky. On ale pan Nolan má svůj rukopis tak vymazlený, že to, co nám doručil, je pro něj tak ikonické a jeho jméno jde z Oppenheimera cítit natolik, že nejde jinak než za plnou palbu se slovy audiovizuální porno a vrchol filmového žánru, jelikož takhle kvalitní kus po všech stránkách jsme nikdo nikdy neviděli. Těžko říct, co je více uzemňující - jestli dvacítka hereckých áček a složení, které v jednom filmu dosud nebylo, dokonalá práce s vyprávěním rozdělená do několika dějství, nepopsatelně šokující gradace v závěrečné třetině nebo celkové vzezření a tvůrčí poutavost celého výsledku. Ať už si v tom každopádně najde kdokoliv cokoliv, nedá se upřít, že Nolan je prostě bůh a svůj titul mistra si drží právem. Jsem uchvácen a tleskám. A po stránce faktické jsem se dozvěděl tolik zajímavých věcí a tolik historie, jak už dlouho z žádného žánrově podobného snímku.