TheEvilTwin

Občas je fajn ze všech akčních Bondů, barevných Venomů a vesmírných Dun zaplout i do úplně odlišného žánru historického dramatu a nechat se unášet nejen tím, co člověk očima vidí, ale tím, co mu předají dialogy a režisérova poctivá práce. Na The Last Duel jsem šel do kina nejen kvůli Scotta (který je opět skvělý) a hereckého tria Affleck (který je jako blonďák k nepoznání), Driver a Damon, ale zčásti i protože jsem věděl, že tohle je typ filmu, jenž se bude doma na obrazovce obtížně sledovat a těžko si udrží pozornost - proto jsem chtěl plnohodnotný objektivní kino zážitek a můžu říct, že i když historické dramata aktivně nevyhledávám, jsem nadmíru spokojen. Příběh podán z pohledu tří hlavních postav umně kombinuje vypravěčskou schopnost Scotta prodat film divákovi spolu s historickou přesností, podmanivými dialogy, skvělými hereckými výkony i euforického finále, na které každý netrpělivě čeká a u kterého se zatajuje dech. Stejně dobře film pro fanoušky sociálně/historického kontextu vybarvuje postavení žen v tehdejším období, nadřazenost majetnických mužů a melancholicky, syrově a nepříjemně vykresluje postavy tehdejší doby, kdy má divák problém ve filmu komukoli fandit, jelikož jeden je větší svině než druhý (a to i včetně hlavní dvojky). Historické akční řežby se zde nedočkáme, právě naopak je Last Duel komornějšího rázu a nebudu lhát, že jsem měl strach, aby nebyl až moc “ukecaný” a nudný, ale díkybohu nic z toho se (překvapivě) nenaplnilo. Spolu s Dunou jasný kinotip, přičemž pomalejší tempo obou snímků může zabíjet celkový požitek z filmu a stejně tak i zvuk (třískání mečů, stříkání krve!!) dělá u obou obrovskou část zážitku. Je třeba se nebát a vyrazit do kina, budete spokojeni. Klobouk dolů.

Denis Villeneuve v režisérském křesle je filmový mág v životní formě, který dokázal vykouzlit audiovizuálně bezchybný a podmanivý orgasmus i pro ty největší divácké puntičkáře. Hudba výtečná, na plátně je vždy na co se dívat a celý svět i “mytologie” Arrakisu je vtahující až pohlcující. Proto v mých očích celý zážitek trošičku degraduje otevřené finále, které sice otvírá nekonečné možnosti pro další díl a slibuje nevídanou řežbu všech klanů navzájem, jenže tím tak trochu dělá z filmu “jen” jakýsi 150minutový trailer pro nadcházející díl, kterému k vlastní individualitě chybí velkolepější finále. To každopádně nic nemění na tom, že z technického hlediska, celkové výpravy, herců a kvality jsme tady posledních pár let lepší dílo neměli a Villeneuve opět dokázal, že se řadí k těm nejlepším. Pan režisér s velkým R.

Dokoukat film do konce a vydržet u něj chce hodně silnou vůli, protože doslova 100 minut se neděje vůbec nic a je to jen nudná, táhnoucí se "válečná" konverzačka a na akci dojde až posledních 20 minut, což je drasticky málo. Děj se vleče, postavy nejsou dostatečně zajímavé ani charakteristicky vykreslené k tomu, aby s nima divák alespoň nějak sympatizoval a ve výsledku jsou mu úplně ukradené. Film bych jednoduše nazval jako dvě hodiny prázdnoty, protože výpovědní i filmová hodnota jsou prakticky nulové a zkrátka nemá co nabídnout, aby stál za zhlédnutí. Je mi záhadou, co se zdejším uživatelům líbí natolik, aby dali více než neuspokojivé 3 hvězdy a za mě je to ztracený čas a na poli podobného  žánru jsou daleko, daleko lepší kousky, které stojí za zmínku. Příběh pomalý, akce málo a ani ta není nijak vyčnívající nebo zapamatovatelná. A to mám podobné filmy rád... Nebrat.

Tommy Wirkola už kdysi překvapil s jeho 7 životů a Jeníček a Mařenka, ale tohle mi kupodivu zas tak nesedlo. Předem nutno říct, že jde o trochu jiný film, než co by si člověk představil pod klasickým Norskem. První půlka je za mě trochu těžkopádná, nicméně pak už se film rozjede a dokáže relativně bez újmy zabavit. Nápad o třech vězeňských utečencích v domě není nic bůhvíjak originálního, herecky jde o průměr a jinak film ničím obecně nestrhne. Taková obyčejná kříženina parodické komedie a home invasionu se slušným gore, která jede ale v obou směrech jen napůl a moc mi to k sobě ve výsledku nešlo. Celou dobu jsem měl zkrátka takový pocit, že je mi jedno, co se ve filmu bude dál dít. Zlatý průměr - nic, co by se nedalo překousnout, na druhou stranu nic, nad čím bych jásal jako zdejší kolegové.

Třetí série you je doslova o lásce, kvůli které by člověk zabíjel, aneb co se stane, když se dva labilní psychopati přestěhují do poklidného předměstí. Byl jsem trochu skeptický, jestli bude mít i třetí řada co nabídnout, ale nakonec se dost povedla a rozhodně je to jeden z těch seriálů, které člověk nebude mít problém sjet za jeden den a který neztrácí pozornost ani v jednom jediném dílu. První polovina je výborná, načež další 2 díly jsou takové zpomalující retardéry, u kterých jsem se bál, ať seriál nesklouzne do stereotypu řešícího jen sex, hádky a vztah hlavní dvojice, ale hned poté naštěstí přišlo závěrečné vyvrcholení, které nebralo ohled téměř na nikoho a šikovně podtrhlo šílenost hlavní dvojky. Body count slušný, příběh poutavý a zábavný a závěr nečekaný - snad jediné, co mi zde nesedlo, byla celá linka s Marianne, ale jinak jsem spokojený víc než dost. Zajímá mě, co přinese další série, no jen aby to už nebylo recyklování stejné věci dokola. Nezbývá, než doufat.

Po úvodu do kin jsem se divil, co se stalo tak špatně, že předchozí Venom byla jedna z nejlepších sólovek marvelu a dvojka má jen 50%. Odpověď je jednoduchá - Andy Serkis, aneb důkaz, že úplně jiný režisér udělá ze stejného filmu film úplně jiný a zde je špatně úplně vše. Promluvy Venoma jsou otravné cringe bláboly, které rozesmějou tak 10leté děti, akce je málo, není úderná, děj se od začátku po konec prakticky nehne, postava záporáka i Carnage je brutálně nevyužitá, chybí ji větší chakterové vykreslení (zde se mohli tvůrci doslova vyřádit s lorem monstra i minulostí vraha…) a finále za moc nestojí. Jednoduše koukatelná záležitost bohužel jedoucí celou dobu jen na půl plynu a ze které tryská, že byla udělaná vyloženě jen pro prachy a na efekt. Zklamání, ostatně jako poslední dobou skoro vše. Snad alespoň Duna překvapí.

The Lobster je přehlídka zvrácenosti, kdy single osoby jsou převáženy do hotelu a pokud si do 45 dnů nenajdou životní lásku, jsou zabiti a přeměněni ve zvíře dle svého výběru, před čímž taky často utíkají do lesů a schovávají se před hotelovým personálem, který je občas chodí lovit. Toť děj ve zkratce. Farrell ujde, ačkoliv to určitě není jeho životní role, děj je mega bizár, první půlhodina rozehrává podmanivě, ale současně nevnucovaně zajímavou hru a stanovuje pravidla světa, občas má film zvrhlý futuristický podtón a jindy zase zábavné až parodické vtipy. Bohužel to celé působí tak zvláštně, nedotaženě a hodně nejistě, přičemž jde vidět, že nápad a originalita zde jsou, nicméně převedení do ideální filmové podoby už je horší. Nejspíš se není čemu divit, celý tenhle koncept je dost šílený a osobně si myslím, že “líp” by to udělat ani nešlo, ale to ne proto, že by byl film tak dobrý, ale jednoduše proto, že tahle věc ani zfilmovat nejde. Na jednu stranu odvážný režisérův krok, na druhou stranu nedotažená záležitost, která bude divákovi dlouho vrtat hlavou. Těžko hodnotitelné, ale výsledný dojem je spíše negativní - mám jednoduše z filmu pocit, že se snaží tvářit až moc seriózně a chce být brán vážněji, než ve skutečnosti působí.

Hodně netradiční, originální a svěží filmový dokument, který rozhodně stojí za to vidět, a to zejména pokud jste filmoví a pirátští online nerdi! Kim Dotcom je příběh sledující stejnojmenného muže a.k.a. původního zakladatele “pirátských stránek” a výborně kombinuje dokumentární stránku, kdy se dozvídáme celý proces formování pirátských webů včetně soudní dohry, spolu s filmovou stránkou, která solidně dávkuje důkazy a o napětí není nouze. Přesně proto film nesklouzne do nudného stereotypu, který by po čase přestal bavit, ale naopak podněcuje divákovu zvědavost až do samotného konce. Zábavný, napínavý a informativně přínosný snímek o tom, jak vlastně v počátku začaly stránky podobně dnešním pirate torrentům.

Chce toho člověk od slasheru tak moc, když žádá alespoň ZÁKLADNÍ děj, interakci postav a špetku logiky? Nic velkého, jen prostě základní prvky, u kterých si nebude ťukat co 5 minut na čelo, co že to tady ti chytráci zas vymysleli. Pořád ta stejná písnička - Myers, kterému se kulky vyhýbají, kterého oheň nepálí a který je zázrakem schopen už po několikáté přežít svoji smrt ubodáním, upálením i ustřílením, putuje od domu k domu a vraždí, co mu přijde pod ruku. Že jsme tohle viděli přesně v minulém díle? Ano! Tenhle je totiž na chlup stejný bez sebemenší inovace nebo prvku navíc! Demence postav nezná hranic a s klidem můžu říct, že z hlediska chování charakterů jsem horší film neviděl a dialogy jsou naprosto stupidní a otřesné. Skalní fandové série a slasher milovníci se budou pózersky rozplývat, jak úžasný nový Halloween je, ale kromě občasného šťavnatého gore (které by mimochodem i tak mohlo být o třídu lepší a originálnější) a Carpenterova soundtracku zde nestojí nic ani za zmínku. Aneb když někdo vysere famózní, voňavé a nablýskané hovno, pořád je to hovno - lépe by se film shrnout nedal a je mi zle z toho, co jsou schopni tvůrci vypustit do světa a co jsou někteří diváci schopni na plnou hubu žrát. Obrovské zklamání, děs a hrůza a raději bych prachy vyhodil z okna, než jít na tohle do kina. Další díl už asi nedám.

Od dua Fiala/Franz se dalo čekat něco podobného jak jejich Dobrou mámo a s tím by člověk měl do filmu i jít. The Lodge bych rozdělil na 3 části - u první bude divák naříkat a zívat nudou, při odhalení, o co tady půjde, si bude zarytě zasedávat do sedačky a pomalu se do filmu ponořovat, a při závěru si tak maximálně povzdechne s HODNĚ rozpačitým pocitem, kdy na jednu stranu mu bude v hlavě vrtat: "To bylo jako všechno?" a na druhou zase hodně hluboko pocit "Wow". Nápad velmi dobrý, jen trochu kostrbatě podaný, jelikož po první odzívané hodině film diváka už těžko dostane do zapáleného módu s tím, že by si měl užit zbytek na 100%. Odhalení je šokující, hudba i atmosféra místy nahání husí kůži a závěr by byl taky výborný, jen zkrátka celá první část filmu je divácky strašně neatraktivní a nezáživná, že závěrečná dvacetiminutovka to už horko těžko zachraňuje... Ale sakra, vrtat mi tohle bude v hlavě ještě dlouho, nemůžu se zbavit pocitu, že některé scény filmu jsou v mých očích kvalitní filmařina a přesně můj šálek kávy.