MartinS96

Daniel Craig (Steve) v rozhovoru zavzpomínal na spolupráci se Stevenem Spielbergem, přičemž uvedl, že se Steven na place ukáže vždy nejdříve až v první natáčecí den a odjíždí už v ten předposlední. Prý si to tak zvykl dělat po nepříjemné zkušenosti z natáčení Čelistí (1975), kdy si myslel, že ho někdo ze štábu zabije.

V závěru filmu je použita píseň „Sweet Virginia“ od skupiny Rolling Stones.

V závěrečné scéně byly provedeny dvě úpravy v postprodukci. První z nich je posunutí prstů Marty (Ana de Armas) tak, aby zakrývaly na hrnku nápis „My House, my rules, my coffee!!!“ a jeho část tak byla odhalena až v posledním záběru. V postprodukci byl dodělán i Richardův (Don Johnson) monokl.

V původní verzi scénáře Marta (Ana de Armas) prohodila lahvičky s medikamenty zcela náhodně. Dva Johnsonovi přátelé po přečtení scénáře režisérovi poradili, aby tuto část přepsal tak, že Marta nehledě na označení lahviček podala Harlanovi (Christopher Plummer) správné množství léků, protože to již prováděla mnohokrát, a protože je prostě dobrá zdravotní sestra.

Ve scéně, kdy Marta (Ana de Armas) navštíví Ransoma (Chris Evans) v jeho domě, si lze všimnout, že uprostřed řady srovnaných nádob na polici jedna chybí. Tu totiž Ransom použil jako zápalnou lahev při podpálení budovy soudního lékaře, což lze vidět ke konci filmu.

Scéna, ve které Benoit Blanc (Daniel Craig) promlouvá k matce Harlana Thrombeyho (K Callan), měla být původně bez hudby. Rian Johnson se ji ale později rozhodl doplnit úryvkem z opery „La Traviata“ od Giuseppe Verdiho, který poskytuje vodítka k zápletce filmu.

Restaurace, do které v polovině filmu Ransom (Chris Evans) odveze Martu (Ana de Armas), nese název „The Flat Penny“ a lze ji najít ve státě Massachusetts.

Kruh nožů umístěný za křeslem během úvodních rozhovorů a závěrečného odhalení má tvar koblihy s otvorem uprostřed. Je to narážka na metaforu záhady detektiva Blanca (Daniel Craig). Všechny nože směřují do středu, což značí, že jsou všechny postavy "na nože" a bojují o odhalení díry v záhadě. Rian Johnson přiznal, že si chtěl tuto rekvizitu po natáčení nechat, ale nebylo mu to umožněno, jelikož značná část použitých nožů byla vypůjčená.

Oba režiséři mají ve filmu cameo. Bilall je vytažen za vlasy Mikem Lowreym (Will Smith) z červeného Jeepu a Adil svádí Ritu (Paola Nuňez) ve scéně v nočním klubu.

Matthew Modine v jednom z podcastů prozradil, že z filmu byl vystřižen záběr, kdy postavu jím ztvárněnou přejede Batmobil. Modine uvedl další podrobnosti: zastoupil ho kaskadér a na přední sklo Batmobilu bylo namontováno plexisklo. Záběr byl vystřižen, aby film nedostal rating NC-17. Zákulisní video z natáčení tohoto záběru je možné zhlédnout zde.

Do Satorova (Kenneth Branagh) hudebního motivu je zakomponován zvuk hlubokého dýchání, který patří režisérovi Christopheru Nolanovi.

Ludwig Göransson nemohl kvůli restrikcím během pandemie covidu-19 uskutečnit plánované nahrávání s orchestrem. Musel proto část soundtracku sestavit z individuálních nahrávek od členů orchestru pořízených u nich doma.

Není to poprvé, co Christopher Nolan nepojmenoval hlavní postavu ve svém filmu. Učinil tak již při svém celovečerním debutu Sledování (1998), kde je hlavní postava oslovována jako „Young man“ („Mladý muž“). Zde je hlavní postava (John David Washington) v titulcích pojmenována jako Protagonista.

Již během natáčení byla zveřejněna informace, že herci četli scénář za zamčenými dveřmi. John David Washington (Protagonista) se to zdráhal potvrdit. Uvedl pouze, že byl izolován v kanceláři Christophera Nolana a během čtení kromě klasické hudby poslouchal i soundtrack k filmu Interstellar (2014) od Hanse Zimmera.

Ve filmu má malé cameo herec Jeremy Theobald, který si zahrál hlavní postavu v Nolanově prvním celovečerním filmu Sledování (1998). Objeví se ve scéně, kdy jde Protagonista (John David Washington) na setkání s Crosbym (Michael Caine). Theobald přitom pronese větu: „If you would follow me.“ Jde o pomrknutí na zmíněný film, který se v originále jmenuje Following.

Christopher Nolan obsadil Johna Davida Washingtona do role Protagonisty na základě jeho výkonu ve filmu BlacKkKlansman (2018), na jehož premiéru byl pozván režisérem snímku Spikem Leem. Tato premiéra proběhla během filmového festivalu v Cannes, kde Nolan prezentoval restaurovanou verzi Kubrickovy Vesmírné Odysey (1968). Nolan rovněž přiznal, že na Washingtona myslel již v průběhu psaní scénáře, což obvykle u psaní svých postav nedělá.

Boeing 747 při havárii pilotoval Jim Wilkey, stejný kaskadér, který například ve snímku Temný rytíř (2008) řídil kamion ve scéně, kdy byl podélně převrácen.

Ze všudypřítomných nápisů lze jednoduše poznat, že závodní okruh, na němž se odehrává závěrečná scéna, je italské Mugello. Zajímavostí ale je, že se na něm ve filmu závodí v opačném směru, než ve skutečnosti. Jednoduše to lze třeba poznat podle startovacích míst na závodním roštu.

V závěrečné scéně, v garáži Ferrari, lze vzadu spatřit nápis SF71H, což je název monopostu týmu Ferrari z roku 2018. Ze stejné sezóny je rovněž závodní kombinéza, kterou oblékali Kimi Räikkonen a Sebastian Vettel. Monopost na trati i v garáži je však specifikace F60, se kterým závodili v roce 2009 Fernando Alonso a Felipe Massa. Vůz má ale zbarvení ve stylu monopostu SF71H, a to i včetně současných sponzorů. Nebyl však přebarven jen pro účely filmu, jelikož týmy F1 své starší vozy se současným zbarvením používají na různých promo akcích.

Christopher Nolan konzultoval záležitosti týkající se entropie s uznávaným vědcem Kipem Thornem, s nímž spolupracoval již na filmu Interstellar (2014).