Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenzie (120)

plagát

Bratia Sistersovci (2018) 

Tenhle western nemá úchvatný západy slunce nad širou prérií, nemá kulervoucí přestřelky, nemá extra napínavej děj, ani kdoví jakou atmosféru. Ale tenhle film má něco jinýho. Má Joaquina Phoenixe a víc sem na 5 hvězd nepotřeboval, zbytek mi byl v podstatě ukradenej. Jokera sem ještě neviděl, ale jakym přirozenym, ale preciznim, emocionálnim, ale ne afektovanym a přesně dávkovanym způsobem vdechnul život už tak skvěle napsaný postavě zabijáka s duší kluka, kterej bojuje s dávnýma démonama, mě naprosto odrovnalo. Věřil sem mu každý zachvění chlupu v nose a hrozně sem si to užíval. I John C. Reilly mě bavil, zbytek kašlat na to, bylo mi to fuk, za 5 sakra. Navíc bych řek, že film si lehce pohrál s žánrovýma klišé a tady je západ fakt západ, nepřibarvenej ani do krásna ani zbytečně nuceně zlej a potemnělej. Všechno je tady vlastně takový normální a děvky jsou hnusný jak noc.

plagát

Na zlej strane (2018) 

Dlouho sem něměl takovej obří problém něco zhodnotit, po skončení sem s otazníkama v očích a zmatkem v palici seděl a netušil, jestli dám dvě nebo čtyři. Pořád sem trochu na pochybách, budu muset aplikovat další projekci, ale uzrálo to do vyššího hodnocení. Nejen barevnou paletou mrazivej, syrovej, nekompromisní thriller, prostej klišé, s pomalu odvyprávěnou, jednoduchou zápletkou a v detailech s tunou super nápadů, kterej je prostě jinej. S čim sem paradoxně měl trochu problém, bylo to, na co sem se nejvíc tešil a to ústřední herecká dvojka. Oba moji oblíbenci museli hrát podle mě ne dobře napsaný, nebo možná spíš špatně nacastovaný postavy. Melovi sem toho naivního, najednou na starý kolena prozřivšího policajta s knírkem trochu nevěřil, Vincovo násilně do dialogů naroubovaný komentáře k současný epidemii politický korektnosti mě tam vyloženě hrozně sraly a rušily a to, že s Melem do tý mely šel, sem mu vzhledem k jeho situaci a načrtlýmu psychologickýmu profilu taky uplně nevěřil. U přechytřelýho nesympatickýho Tory Kittlese sem litoval, že ho hned z kraje nevodkráblovali. Kdo tam ale za mě měl perfektní štěk, byla Jennifer Carpenter, tyhle malý scény, detaily, s kterýma si někdo vyhraje, pro mě dělaj nezapomenutelný filmy. A parádní byli studenokrevný řezníci bez tváře, co vypadali jak Karl Ruprect Kroenen z Hellboye. I když ty zrovna moc hrát nemuseli :)

plagát

Gentleman s revolverom (2018) 

Mám rád staromilský pomalý filmy i Reforda a hrozně bych tomuhle farewell chtěl dát víc, ale tohle je třikrát vydestilovaná nuda. Zápletka tak nějak žádná, nemastná neslaná nedůvěryhodná romance bez emocí, vedlejší postavy uplně do počtu a v tomhle filmu obvzlášť je pro mě obří problém Redfordovo chladnější herectví, nebo možná Redford sám. Asi to nikdy nebyl extra emocionální herec, ale už v A Walk in the Woods a All is lost mi přišlo, že je to studenej čumák a jestli má nějaký emoce, tak hodně hluboko zakopaný, který se z tý hloubky na plátno nepřenáší. Třeba u All is lost mi to vůbec nevadilo, tam o emoce nešlo, ale ve filmu, kde má představovat notorickýho dobrodruha, kterej si svůj zločineckej život a pobyt na planetě užívá plnými doušky, jsem mu to prostě vůbec nevěřil. A to je ve filmu, kde o nic jinýho nejde a nic jinýho nefunguje, trošičičku problém.

plagát

Králi hôr (2015) 

Vždycky když se v tomhle filmu v záběru objeví člověk a zejména pokud nedej bože promluví, jde to do hajzlu. Kdyby tvůrci třeba po vzoru The Bear nechali v hlavní roli jen horskou divočinu a zvířata a vykašlali se na snahu naroubovat tam hluboký lidský příběh, bylo by to naprosto dokonalý, takhle to všichni dvounohý bez pařátů - hlavně onen zamlklý chlapec - strašně sráží. Těžko najdete krásnější přírodní záběry a zvířecí minipříběhy, vůbec nechápu jak to natočili, smekám.

plagát

Most do Krajiny Terabithia (2007) 

Ty vole konečně ! To o co mi za daleko větší náklady (tipuju) nedodaly všechny trapný Narnie plný digitálních panáců, scenérií a děcek, který onanujou nad vlastní důležitostí ve špatně napsaných příbězích, mi dodal film, kde si dva haranti chodí fantazírovat do lesa za barákem. Takhle dobře napsanej, zahranej, vtipnej dětskej film sem snad neviděl od tý doby co sem sám jako harant slintal nad českýma peckama typu Páni kluci a Výbuch bude v 5. Naprosto skvěle ztvárněnej dětskej svět, emoce z toho stříkaj proudem na všechny strany a celý to tak nějak bez námahy drží a fachá, až se člověku zdá, že natočit takovej film musí bejt vlastně uplná brnkačka, kterou by zvlád taky. A lituju každýho, kdo neměl podobnej crush do krásný učitelky, dík za připomenutí Gábore !

plagát

Vaiana: Legenda o oceáne (2016) 

Jako nadšenec do počítačový grafiky se musim porouhat a za mě poslední roky Disney animation studios umí lepší CGI než Pixar a tady je to zase vidět. Sice trochu kýčovitější a barevně přepálený, ale filmy od Pixaru mi přijdou lehce umělý, neživý, vidim tam plastový panáky, ale ve filmech přímo od Disneyho je všechno živější a přirozenější a v Moaně je například voda kapitola sama pro sebe. Příběh jedno z klasických animáckých schémat tisíckrát viděných a už trochu nudných, naštěstí to ztvárnění tady prostě funguje, správně hraje na emoce a musim dát bodík za negenerickou povedenou hudbu, kterou vě většině animáků nesnášim. Stejně sem tomu dal 4 hvězdy jen proto, že tam byly scény s vodou asi inspirovaný https://www.csfd.cz/film/1244-propast/prehled/

plagát

Záchranári (2006) 

Nečekal sem absolutně nic, nemusim Kutchera a Costnera jak kdy a měl sem podezření že to bude americká digitální slátanina, ale mám rád filmy z přímořskýho prostředí tak sem si říkal, že aspoň ty vlny a zmítající se bárky si užiju, ideální blbost na sobotní odpoledne. A odcházel sem s naprosto suprovym zážitkem a upravenym názorem na Kutchnera, poslední co bych od toho čekal. Celkově prostě parádní jednohubka z prostředí mořských záchranářů, kde podle mě skvěle funguje i víceméně suchozemská část, kde se z čerstývho matroše pokouší správně tvrdej Costner udělat chlapi a trochu jim vymejt mozky, aby se vrhali do vln nasazovat kejháky za cizí. A světe div se, kdo se mi tu hodně líbil byl právě Kutchner. Roli držkatýho vtipnýho frajírka s dobrym srdíčkem, kterej tu serioznost narušuje tady zvlád na jedničku, párkrát sem se vyloženě tlemil ("... before we start bleeding" v baru). Jó je to patetický, americký vlajky ve větru atd, ale to nemusí bejt vždycky špatně, tohle byl tribut lidem co dělaj neskutečnou práci a na mě to parádně fungovalo, přetejkal sem nefalšovanym obdivem, trocha patosu nikoho nezabila a k tomuhle to nádherně sedne.

plagát

Piráti Karibiku: Salazarova pomsta (2017) 

Váhal sem mezi dvěma a třema, ale přecejen o fous lepší než předchozí https://www.csfd.cz/film/252716-pirati-z-karibiku-na-vlnach-podivna/prehled/ i když to trpí stejnýma neduhama. Protože Jack Sparrow má všechno na klobáse, jsou potřeba funkční vedlejší postavy, aby tam bylo nějaký drama, pocit, že o něco jde. A tady jsou dvě hlavní postavy nuda až hrůza, romantickou linku sem jim vůbec nevěřil, viděl sem to včera a už si je nepamatuju, kdyby ve filmu chcípli pomalou studenou smrtí v náruči oceánu, bylo by mi to uplně jedno. Šišlající záporák u mě vyvolával jen soucit a otazníky v očích, to asi tvůrci nezamýšleli a zbytek ansámblu ani nezmiňuju, to byla úroveň kompars (ta čarodějnice proč tam vůbec byla ? ostatní piráti nuda k uzoufání), kromě možná anglickýho kapitána, z toho šel strach a respekt. A je tu stejně jako v přechozim díle podivně nefungující humor, kterej neni uplně špatně, ale všechno je tak na mírný pousmání, dialogy a detaily ve scénářy často skřípou (jako vyhrožování Jackovi s šavlí "pomůžeš mi nebo tě zabiju" to bylo hodně hluboký dno) a překombinovanej děj je rozehranej na šachovnici s až moc hráčema. Za mě by se měli tvůrci zamyslet, jestli by náhodou místo pumpování dolarů do (tady skvělýho) CGI a snahy mě ohromit atrakcema jako uplně zbytečnym nudnym moc dlouhym tahánim baráku po městě a rozestoupenym mořem neměli investovat víc do scénáře a postav.

plagát

Liek na život (2016) 

Už jenom kvůli stylizaci a kameře tenhle film stojí za to vidět. Sice v gardu sem-v-sluníčkovym-sanatoriu-a-něco-tu-nehraje filmů to není žádná pecka, člověk tak nějak tuší co se tam děje za neplechy, zabíjí to přepálená stopáž a po první půlce tomu párkrát spadne řetěz. Na druhou stranu se tenhle film na svůj žánr netradičně pokouší tu více tu méně úspěšně (moc doslovně) o nějakej komentář k současný době a mě to sedlo, snaha se cení. A nejen díky zmíněný výtvarný stránce ta mysteriózní linka vlastně fajnově funguje. Následuji mini-spoiler: Nevim jestli sem někdy v životě ve filmu viděl lepší kinetickou a fyzicky nepříjemnou bouračku, to sem fakt chvíli nedejchal

plagát

88 minút (2007) 

Celkem zajímavou i když ne moc originální zápletku a jakýs takýs napětí spolehlivě vraždí záplava wtf momentů, nuzných hereckých výkonů postav ve vedlejších rolí (rozčilení a následný ) a jakmile se nad jednánim hlavní postavy člověk začne trochu zamějšlet, celý se to rozpadá. Chtěl sem dát 3, ale jak tohle píšu a přemejšlim, musim snížit na 2