Recenzie (624)
Pustatina (2006)
Na těchto filmech je vždy nejhorší, že se dá rychle poznat jak to dopadne. A navíc do půli filmu bezchybný nepřemožitelný zlý element pak začne dělat školácké chyby. Hvězdu za britskou atmosféru filmu.
Pusinky (2007)
alespoň za hudbu
Battle Royale (2000)
Vůbec jsem nedokázal rozeznat, zda se Japonci takhle opravdu chovají nebo jen mladí herci přechny emoce tak neskonale přehrávali. Jedna hvězdička za použitý motiv z jedné deskové hry z roku 1990.
Tajnosti (2007)
Žena režisérka,žena hlavní hrdina, ženský pohled na svět, tak tomu asi jako muž nemůžu moc rozumět, protože se dívám na svět z jiného úhlu (doufám, že přirozeně). A tak na filmu můžu dopručit hudební režii zřejmě ovlivněnou samotnou Bittovou a civilní výkony málo známých herců (či neherců) ve kterých byl tentokrát rušivým momentem již opakující se projev Karla Rodena, Marty Issové a snad v každém českém filmu slovenský přízvuk češtiny Anny Šiskové. Ne zcela jsem pochopil snové pasáže prolínající se s leteckými záběry a baleto-tanečními kreacemi. Málem bych zapoměl, nejsympatičtější mi byla scéna u lékaře, pěkný protiklad k Růžové Ordinaci.
Mníchov (2005)
Trochu nuda i když za poslední dobu jeden z lepších Spielbergových filmů. Možná to, ale nuda měla být jako prvotní záměr nedělat z toho žádnej krvák.
Takéto je Anglicko (2006)
Povinná četba pro skinheads, zde jsou kořeny. Skoro ještě lepší než Skinhead Attitude.
Americký gangster (2007)
Film se mi celkově zdá být dobrým, herci jsou slušně našláplí, děj má kostru. Plný počet nedávám za to, že mi to připadalo nereálné. Nebo jinak, buď jsou všechny filmy co jsem viděl o mafii nadnesené, v novinách nepíší pravdu a vše je vymyšlené nebo si neumím jinak vysvětlit některý průběh či hlavně závěr filmu. Vzhledem k tomu, že se jedná o film dle skutečné události jsem poněkud zmatený.
Po hlavě... do prdele (2006)
No, místami jsem nechápal, místami dost odvážné.
Smradi (2002)
Dobrý den, dobrý den, dobrý den používám do dnes.
Žiletky (1993)
Záležitost pro skalní fandy Psích Vojáků, pro lidi co v té době prožívali podobné obrazy. Filip Topol mladý dlouhovlasý, voják krátkovlasý, starý s vysokým čelem. Podívaná o sebedestrukční lásce, temné prostředí snad Veletžního paláce a kostelů Kutné Hory před jejich reinkarnací, prosvětlené barevným podzimem Jaroměřských pevností, doplněné skvělou hudbou. Na závěr trochu úletu, nic pro běžného diváka.