Hlavonozec

Na sérii Guinea pig jsem narazil v dávných dobách, kdy jsem byl fascinován filmy typu Cannibal Holocaust. Nechutný sadistický gore bez jakékoliv snahy udělat "film". Nemá to žádný příběh a vlastně ani nechápu, proč to vzniklo. Jediná fascinující věc na celém snímku je to, že než těch dílů vyšlo milion, tak strašná spousta lidí věřila tomu, že se jedná o skutečný snuff film. A ano, realističnost a surovost tohoto torture porn kraťasu je místy až neuvěřitelná, ale je to humus bez příběhu.

S hodnocením série Men behind the sun jsem velice na vážkách, a v podstatě tato recenze zahrnuje všechny epizody dohromady. Nejvíce problematické je, jak se postavit k hodnocení něčeho takového? Říct snad, že by se mi to líbilo? To snad ani nejde. Nejedná se ani o "zábavný" gorefest typu braindead, ani o artový explicitní horor typu Jack staví dům, Saló aneb 120 dnů Sodomy nebo U zlaté rukavice. Zaručeně bych však celou sérii, i přes všechny její chyby, doporučil. Ano, bude vás tam srát spousta věcí. Jednoduchý a děravý scénář, špatné herecké výkony a dialogy, bude vás tam příšerně srát to, že celý film je jednostranný (tak, že pouze Japonci tam působí jako ti "velezrůdní arcizáporáci"). Ono Men behind the sun není totiž žádný promyšlený umělecký film, ale spíše hororová přehlídka toho, čeho jsou lidé schopni, což ve vás (pokud vydržíte všechny 4 epizody) vzbudí pocit absolutního znechucení. První 3 díly sledujete něco, nad čím jen nevěřícně kroutíte hlavou a říkáte si, že to není možné, že je celý film jen propagandistický čínský brak a režimová fantasmagorie, aby vám nakonec zavřeli hubu čtvrtým dílem, kde vám jednotlivé scény prokládají i původními záběry. Specifická série (patrně jediná svého druhu), která se vám nezalíbí, a pravděpodobně už si ji nikdy potom nepustíte. I přes to však vám to uvízne v paměti, odkud už to prakticky nikdy nedostanete.

Kdybych viděl film v originální Italštině, velice pravděpodobně zamíří do odpadu. Já měl však to štěstí vidět tento skvostný kousek v českém rychlodabingu v podání toho nejlepšího rychlodabéra, jakého jsem měl tu čest slyšet. A takový zážitek, kdy vám smíchy praská bránice (vlastně i sanice), to je něco, co vám žádná moderní blockbusterová Marvelovka nezaručí. Pět hvězd je v tomto případě spíše můj guilty pleasure, protože i navzdory tomu, že je ten film absolutní sračka, by mi nevadilo se na to podívat znovu.

Kdyby se poupravil koncept filmu, mohla to být krásně zábavná pičovina. Bohužel formát mlčícího Cage způsobil to, že pouhých 88 minut filmu mi přišel, jako kdybych se díval na celou trilogii pána prstenů v prodloužené verzi (ovšem ne tak zábavné). Dvě hvězdy jsou spíše za to, že jsem se občas i zasmál a za chytlavé dětské písničky.

Vždycky mě opravdu zamrzí, když vidím nějaký kult svého dětství, jak je przněn tím, že se ho filmaři snaží vytáhnout z propasti zapomnění a vyždímat zbytky kultovního puncu, co ten film má. A to je přesně případ Billa a Teda, který dojel přesně na to, na co dojeli i Jay a Mlčenlivý Bob ve svém posledním snímku. Nadšení a nostalgie zkrátka nebylo dost silné na to, aby přebylo tu na silu hnanou snahu vyvolat ve fanouškovi pocit zavděčení. Nechci říkat, že byly filmy s Billem a Tedem nějaké filmařské veledílo, které se navždy zapíše do historie kinematografie, ale vždycky jsem to bral jako kultovní, připitomělou stoner komedii, jejíž síla tkví hlavně v době, ve které vznikla. Ačkoliv jsem měl vždy slabost pro filmy ikonických duo buddies (Jay a Bob, Bill a Ted, Beavis a Butthead...), tak jsem na 100% přesvědčen, že by bylo daleko lepší, kdyby tento film raději nevzniknul.

Celý tenhle film pokulhává na tom, že se Disney bojí surovosti a naturalismu. Cruella mohla být dobrým vykreslením původu záporáka jako v případě Jokera s Joaquinem Phoenixem. Místo toho nám však Disney naservíroval relativně pohádkovou postavu extravagantní antihrdinky Deadpoolovského typu (ovšem pro mladší diváky), což je škoda, protože jsem čekal trošku víc té sociopatické Cruelly, která ráda nechávala stahovat zvířata z kůže. Nicméně i tento výsledek mě náramně pobavil. Připomínalo mi to jistou punkovou verzi filmu Ďábel nosí Pradu. Hudba byla uspokojivá a zasazení do Thatcherovského punkového Londýna dodalo filmu správnou atmosféru, ale dalo se z té záporné role Cruelly vytěžit daleko víc. 75%

Zatímco se Jason Statham topil až po krk ve sračkách složených z jednorázových akčních béček a nekonečné twighlight série pro kluky Rychle a Zběsile, kde akorát tak umíral jeho potenciál kvalitního akčního herce, řekl si jeho stvořitel Guy Ritchie "Dost!" a jako spasitel vytáhl Stathama a vrací ho tam, kam patří. A jako Reunion milované dvojce Statham&Ritchie to určitě ujde. Na první pohled kvalitní thriller s jasně signifikantními scénami, díky kterým Ritchieho milujeme. Ovšem musím srazit procenta za velice nezáživnou "moderní" filmovou hudbu, absolutně samostatně neposlouchatelný ambient není to, proč si pamatuji filmy Guye Ritchieho. Nechci tvrdit, že by snad Ritchie dřív spolupracoval s nějakým Morriconem, ale spíše si ho pamatuji jako režiséra Tarantinovského typu, který hudbu pro filmy skládá převážně z rockových a punkových hitovek (Jako ve filmech Rock'n'rolla, Sbal prachy a vypadni či Podfu(c)k). V konečném zhodnocení však jasných 80% a velice se těším na další Stathamovu spolupráci s tímto britským filmovým mágem.

No nevím. Zack Snyder má problém v tom, že nevěděl, jestli chce točit vážnou zombie heist řežbu, nebo odlehčenou komedii typu Zombieland. A právě na této neshodě tento Hypercorrect squad pokulhává. Humor, stejně jako samotná akce a tempo filmu šíleně pokulhává. Snyder má také od doby, co se uvrtal do DC problém s představováním postav. I přes to, že jsme viděli opening, kde se nám za pohodové hudby ukazovaly postavy jako ve filmu Watchmen, tak se i tak dobrou hodinu filmu s každým charakterem poznáváme. A teď přichází ten největší průser. Snyder už asi neumí psát postavy, protože i přes to, že se s nimi zhruba hodinu poznáváme, neměl jsem k nim žádný vztah, nepamatuju si jejich jména. V podstatě nikdo z nich mi nepřišel ničím zvláštní nebo sympatický. Charaktery mezi sebou neměly žádnou uvěřitelnou chemii a hraní na city mi přišlo nucené a prázdné. V podstatě mi to přišlo, jako bych se díval na interakci NPC postav ze hry Oblivion. Jedinou postavu, u které si pamatuju alespoň jméno je Dieter, a to hlavně kvůli tomu, že se jmenoval, vypadal a choval stejně jako Dieter z kapely Modern Talking. Dvě hvězdy jsou udělené spíše proto, že mi to přišlo alespoň o fous lepší, než ten čtyřhodinový průser s Batmanem. A jediný opravdu dobrý nápad na tom filmu je přidání do zombie světa nějaké ty superhyper silné zombíky, protože se tak vyhnete klasické otázce "Jak je možné, že se svět zhroutil kvůli pomalým sráčům, co se táhnou jak smůla a kromě kousání nic neumí?".

Tento film je skryté softcore porno, change my mind.

Vyvolení: American psycho edition. Zkrátka je to jako by se sešlo 10 Patricků Batemanů s IQ ryby.