Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (203)

plagát

Jedeme na teambuilding (2023) 

Velice jednoduchá česká komedie, která vás buď odradí nebo si ji zamilujete. Samotný příběh není nijak překvapivý, prostě všichni jedou na teambuilding, kde se odehraje samozřejmě spoustu dramat, fuckupů, ale i hodně vtipných momentů, kde se budete válet smíchy. Těch je tu hodně, ale jsou tak napůl dobré a napůl špatné a trapné. Nejvíc se mi asi z herců líbil Vojta Kotek. Ten umí krásně zahrát vyhulence a člověka, který je naprosto mimo, ale stejně dokáže ve špatných situacích pomoct. Prachař je průměr a zbytek zhruba taky. Nikdo extra nevyčnívá, ale ani se nijak neupozaďuje. U tohohle filmu je zkrátka dobré nemyslet na kvalitu, ale jenom si u něho odpočinout, přijít na jiné myšlenky a ideálně se aspoň trochu pobavit. Rozhodně se nejedná o jednu z nejlepších komedií české kinematografie, spíš naopak. Neříkám, že si tenhle film nepustím někdy znova, ale bude to pouze v situaci, kdy už fakt nebudu vědět na co koukat. 4/10

plagát

Nemé tajomstvá (2023) 

Velmi dobré psychologické drama na české poměry. Takových filmů by to chtělo více! Příběh je o muži, který díky úrazu přijde o kontrolu nad levou částí svého těla, nebude moct mluvit a bude skoro celý ochrnutý. Tohle je samozřejmě událost, kterou podle mě nechce nikdo zažít, a v tomto filmu to je krásně vystiženo. Je to veliká nálož na psychiku ostatních lidí a velká náročnost pro samotného postiženého. To jak je to silné téma můžeme vděčit hlavně třem ženám, které tvoří vztahový trojúhelník - Milena Steinmasslová, Magdaléna Borová a pro mě hlavně Jana Plodková. Ta dokázala vyjádřit tak skvěle všechny emoce, že podle mě měla dostat cenu Českého lva. Film je pouze nejprve psychologickým dramatem, ale později se z filmu stane spíše psychologická kriminálka, která je plná zvratů a momentů, které divák nečeká, ale přitom pořád chce vědět, co bude dál. Tomu taky hraje do karet hudba o kterou se postaral Karel Havlíček. Ta svým těžkým dojmem dodává celému filmu velice tíživou atmosféru, která diváka opravdu nenechá vychladnout. Celkově musím pochválit celý scénář od Alice Nellis a Tomáše Mašína, protože už jenom samotné postavy jsou vymyšlené do sebemenšího detailu. Mužské postavy jsou jednoduché a krásně posouvají děj a naopak ženské postavy (hlavně ty tři hlavní) jsou rozporcovány hodně do hloubky, kde můžeme vidět, jak se každá jednotlivá postava se vším popere a jak se mění jejich vnitřní stav. Samotný konec nebudu samozřejmě spoilerovat, ale jenom tleskám. Za mě se jedná o jeden z nejlepších českých filmů roku 2023 a rozhodně to předčilo Bratry nebo i Úsvit. 9/10

plagát

Bob Marley: One Love (2024) 

Bob Marley rozhodně patří k největším hudebníkům a bojovníkům za lásku a mír 20. století. Dlouho jsem tedy očekával, kdy se dočkáme celovečerního hollywoodského filmu. Sám o sobě film není špatný, je natočen dobře, akorát mi trochu vadilo, jak je pojat příběh. Ten nás uvádí rovnou do doby, kdy Bob už je na vrcholu a je legendou. Tady bych spíše očekával, že nás prvně příběh uvede do doby, kdy Bob začínal, a ukáže nám právě jeho začátky kariéry. Chápu, že film by musel mít třeba o půl hodiny víc, ale myslím, že by to nevadilo. Samotný herec Boba Kingsley Ben-Adir je pro mě novinkou a o to víc jsem rád, že ho hrál právě on. Jeho výkon je celkově tak 6/10, protože v první polovině se mi na Boba vůbec nepodobal a prostě jsem ho v něm neviděl. Ale v druhé polovině se to otočilo a už jsem toho Boba v něm viděl. Jak vzhledově, tak i jeho chováním a charismatem. Pro fanoušky Boba a celkově reggae hudby si myslím, že film je ale úspěch. Spousta známých písniček, správná jamajská atmosféra plná trávy a zároveň se mi líbí, že ve filmu se objevuje nejenom jeho pěvecká kariéra, ale i ta "politická". 5,5/10

plagát

Vstupenka do raja (2022) 

Letní komediální oddechovka, která dělá dobrý dojem. Sice příběhem nijak extra nepřekvapí a nepřinese nic nového, ale jako film na večer to funguje skvěle. Julia Roberts a George Clooney tu hrají rozvedené manžele a skutečně tihle dva se k sobě prostě hodí. Jako se Julia hodí k Richardu Gereovi, tak se hodí právě ke Clooneymu. Je to ikonický pár, který nemá chybu. Samotná zápletka filmu je docela jednduchá a stejně všichni víme, že to nakonec dopadne dobře. Výrazným plusem ve filmu jsou ale lokace. Krásné pláže, ostrovy a nádherná příroda. 6/10

plagát

Shazam! Hnev bohov (2023) 

Obecně Shazam nepatří mezi mé oblíbené superhrdiny hlavně kvůli tomu, že jeho postava je založená na humoru, který mě úplně nesedí. První díl je pro mě velikým zklamáním, a proto jsem byl víc zvědavej, co řeknu na pokračování. Může to být reálně ještě horší? Po dokoukání můžu říct, že záleží, jak v čem. Něco je lepší než v prvním díle, něco naopak horší. Začnu s těmi pozitivy. Jednoznačně největším pozitivem pro mě je scénář, který prošel několika změnami a je trochu jiný a za mě lepší než v prvním díle. Tvůrci totiž více staví rodinu na první místo a více se věnují morálním hodnotám, což je za mě mnohem důležitější věc, než kdyby vymýšleli nějak speciálního záporáka nebo ještě horší vtipy, ale k těm se teprve dostanu. Dále se mi líbí, že je tu prostor na „zvolení svého oblíbence“. Ve filmu je totiž šest sourozenců a každý je absolutně jiný a unikátní, takže si divák vybere toho svého. S tím souvisí věc, že je tu prostor jak pro dětské herce, tak dospělé herce. A dostáváme se k té negativní části filmu, a to je opět humor. Stejně jako u prvního dílu, tak i tady mám problémy s humorem. Sice je fajn, že humor je tu určen pro všechny věkové kategorie, ale i tak se mi občas stalo, že jsem chytal ten „cringe“ moment. A navíc některé vtipy se dost opakují z minulého dílu. Největším problémem je ale pro mě věc, že jsem měl celý film pocit, že tvůrci všechno dělali prvoplánově a nepřemýšleli, jak to bude vypadat v postprodukci. Proto nějaké věci ve filmu nedávají tolik smysl a vypadají hloupě. Ale zase na druhou stranu tam je vidět ta snaha, proto bych druhé pokračování bral s rezervou a nebyl úplně kritický. 5/10

plagát

Rozhnevaný muž (2021) 

Guy Ritchie je známý pro svoje gangsterky nebo akční fantasy filmy. Jeho filmy mají většinou našlapané tempo a jsou plné akce. A Rozhněvaný muž není výjimkou. Režisér se opět spojil se scénáristy z filmu Gentlemani a jistá podobnost tam je. Popsat samotný příběh bez spoilerů je dost těžké, ale stručně je to o Patrickovi Hallovi, který nastoupí k podobné složce jako je FBI nebo ozbrojené složce policie. O jeho minulosti se moc nedozvíme, ani o něm samotném se moc nedozvíme, protože moc frází ve filmu nemá. Vystupuje zkrátka jako tajemný muž, který se opravdu nebojí použít vlastní ruce a sílu. Samotný Statham se na tu roli mega hodí, protože působí velmi nekompromisně a strojově. Spolu s hudbou, která je nesmírně vtahující, ale jednoduchá, tak se jedná o film plný zloby, krutosti a hněvu. Jediné, co bych příště více ocenil, tak jsou propracovanější postavy a lépe vymyšlené vztahy mezi hrdiny. 7/10

plagát

Hrozba smrti (2024) 

Klasická hospodská rvačka akorát zasazená do krásně prosluněné Floridy. Nádherné prostředí, pláže, drinky, lodě. Tady opravdu nemám co vytknout. Jedná se vlastně o remake z osmdesátých let, ale tady v tom případě mi vůbec nevadí, že tvůrci natočili podobnou věc. Jake Gyllenhaal je tady ve skvělé formě a vypadá výborně. Pro mě velkou novinkou na filmovém plátně je tady Conor McGregor. Ten tady hraje skvělého magora se zajímavým přízvukem, kde mu to moc nemyslí hlavou, ale spíše rukama. Myslím, že postupně skončí jako John Cena. V bojových sportech za pár let skončí a bude se naplno věnovat pouze herectví. Každopádně film nemá moc věcí, co bych mohl vytknout. Má romantiku, občas humor, spousta akce a krásné prostředí. 6,5/10

plagát

Stratené mesto (2022) 

Zprvu jsem si přečetl, že tento film má odkazovat na legendární Honbu za diamantem. Sice nějaká podobnost tam je, ale jinak mi to spíš přijde jako parodie. Mám z toho pocit jako kdybych koukal na céčkovej film, kterej se snaží bejt áčkovej. Celkově je to způsobeno tím, že celý žánr se za těch čtyřicet let posunul dopředu a na Honbu to zkrátka nemá. Ztracené město totiž dost sází na humor, který je podle mě dost stupidní, a jestli se tomu někdo upřímně směje, tak nevím, co dělám špatně. Sandra Bullock pořád na svůj věk vypadá dobře i když nepatří mezi mé oblíbené herečky. Spolu s Channingem Tatumem tvoří docela fungující dvojku. Samotný Channing tady skvěle hraje takovýho blbečka a myslím, že ženské divačky budou koukat jenom na něj. Takovou třešničkou na dortu je tady ale Brad Pitt. U něj se celkově divím, že tuhle roli přijal, protože si myslím, že má na lepší, ale film aspoň obzvláštnil a z herců mi přišel nejlepší. Vůbec by ale nebylo na škodu, kdyby tady měl více prostoru. Daniel Radcliffe v roli záporáka působí průměrně. Ztracené město jsem viděl jednou a myslím, že mi to stačilo. Neříkám, že se k němu nikdy nevrátím, ale znám daleko lepší dobrodružné filmy. 4,5/10

plagát

Midsommar (2019) 

O tomhle filmu pořád nevím, co si mám myslet. Mám to brát jako meditativní zážitek nebo spíš jako příliš brutální folklorní masakr? Na tenhle film jen tak nezapomenu, ale bohužel to nemůžu hodnotit moc pozitivně, protože jsem se u toho zatraceně nudil. Dobře, první půlka filmu ještě docela šla, je tu několik zvratů, které film oživí, a měl jsem tu naději, že by to mohlo být dobrý. Ale jakmile došlo na druhou polovinu, kde mi přišlo, že jsou pouze zpomalené záběry na rituály komuny, tak se mi začlo chtít spát. Jediným plusem na filmu je hlavní protagonistka a tou je Florence Pugh. Ta se tady docela předvedla, že umí zahrát emoce a dokáže se pořádně vcítit do role. Spolu ale s délkou, což je neuvěřitelných 148 minut, tak se pro mě jedná o zklamání a rozhodně bych to nenazýval hororem, protože s hororem to nemá nic společného. 5/10

plagát

Šéf (2014) 

Příjemná komedie u které nejspíš dostanete hlad. Oddechovka na večer, kterou neurazíte, a nenáročného diváka potěšíte. Zároveň se mi líbí, že film ukazuje sílu rodiny a přátelství. Rodina je jedna z nejdůležitějších věcí v životě a pouto mezi synem a otcem v tomto filmu to krásně dokazuje. Na konci je tu i pár dojemných scén, které můžou diváka rozbrečet. To stejné i s přáteli. Pravého kamaráda poznáte tak, že se postaví na vaší stranu, když je nejhůř, a nebo vám pomůže, když to potřebujete. Všechno je doplněno o skromný humor, který není nijak extra výrazný, ale není na škodu, a kubánskou hudbou, která se do filmu náramně hodí. 7,5/10