Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (355)

plagát

Jeden blbec na večeru (1998) 

S tím, že francouzská komedie nebude asi úplně můj šálek kávy, jsem se spletl. Toto je další skvělá 'konverzačka', kterou zachránila krátší stopáž, protože ke konci jsem už měl pocit, že opakovaný vtip přestává být vtipem, inu poslední scéna to zase zabila :D . Až mě někdo pozve na večeři, tak se radši ujistím, jaké má rád komedie. Ze začátku jsem se ovšem těšil, že dojde na tu večeři, ale to by se asi muselo jmenovat 'Blbci k veřeři'. Osmdesátdevět ze sta.

plagát

Alcatraz (2012) (seriál) 

Mix tří/čtyř oblíbených seriálů: Prison Break/Oz, Lost, Luther. Jako největší bomba to zatím nevypadá, ale pozornost si to určitě zaslouží, zejména pokud máte rádi výše uvedené série.

plagát

Oceľová päsť (2011) 

Tento film má skvělé robo-mlaty a sexy, přesto nehodící se do role majitelky bývalé boxerské tělocvičny, Evangeline Lilly ... a to bude všechno, i když to z prvu vypadalo alespoň max. na klasický průměrný hollywood průjem. Po pár minutách to ovšem byla jen otřepaná, zívací vata s děsně nudným a super trapným scénářem, ruku v ruce s děsnýma her. výkonama, že jsem občas už musel vypnout audio/video příjmače a jenom čekat, až to utrpení přejde na menší. Po devadesáti minutách to bylo ještě horší a radši se to přeplo rovnou na finálový souboj, který byl jak vtipná roboparodie na Rocky Vs. Ivan Drago, kdy jsem to po závěrečném gongu s úlevou vypnul, protože na titulky nemělo smysl čekat. Chraň mě, jestli se budu někdy muset na takové kraviny dívat s potenciálním juniorem. Dva tipy jak pracovat s takovou látkou: Zajděte za Guy Ritchiem a řekněte mu, ať zkusí Podfu(c)k 2... zajděte za Slyem, ať začne trénovat Rockyho Steela.

plagát

Bunraku (2010) odpad!

Jak hodnotit něco, co se nedá dokoukat snad ani na podesáté? Ta snaha tam byla, ale prostě to nejde. To je mizerné se vším všudy, a to i s velkou dávkou nadhledu. Herci ze sebe udělali jen totální kašpary, že to šahalo až na samotný konec trapnosti. A to jsem se na to docela těšil právě kvůli nadsázce a divadelnímu stylu, který to určitě nezachránil.

plagát

Doktor Smrt (2010) (TV film) 

Opět se potvrdilo tvrzení "My nejsme televize, jsme HBO!" Úžasné, silné, dojemné, uvěřitelné... nejednou jsem natahoval a skoro řval jak málá želva, což umocnil také fakt, že si s nejmenším členem domácnosti budeme teď procházet tím stejným :/ Nedoporučuji těm, kteří si zrovna prochází umrtím někoho blízkého. Herecky také fámozní představení.

plagát

Xue hua mi shan (2011) 

,,Je škoda, že takový casting s tak (pro mě debutující) líbivou režií a celkovým vizuálem nemá ten příběh zrovna asi nejzáživnější..." jsem si říkal během první poloviny filmu... ,,přesto se na to dívá tak krásně, nejen díky tomu jak je to uvěřitelné(chodidla bolela)"... ovšem během druhé poloviny, a po celkovém zkouknutí a vstřebání jsem procitnul, že tohle není jen průměrná nezáživná romantika (což je samozřejmě patrné hned na první pohled), ale nádherný příběh o (nevšedním) přátelství, kterému může v dnešní době 'každý' závidět. Absence 'výraznějšího' zobrazení lesbické lásky zamrzela. Fanoušci 'jen Wolverina' neocení, už jen ta myšlenka je zvrácená.

plagát

Ich deti (2008) 

Nejhorší na tom je pitomý scénář, který ani moc nezachrání 'šokující' konec, ani pár povedených krvavých scenérií. Také to postrádá atmosféru, u které bych se nedloubal jen v nose, protože děcka jsou desivé asi jako krabice s koťatama na nočníku. Velké zklamání.

plagát

Welkeom tu Dongmakgol (2005) 

Velice povedená míchanica absurdního humoru s dramatem, která je tak skvěle natočená, že kupodivu nevyzní nikde ani trochu trapně, a to se cení. Potom tomu jde i odpustit děsná viditelná (ať už chtěná či ne) práce s plátnem, která mě ale nejvíce iritovala asi jen během dvou scén (chro chro), a která se taky mimochodem ztratí mezi těmi jinými krásnými scenériemi a celkovým vizuálním pojetím.

plagát

Kokuhaku (2010) 

Mám rád filmy o pomstě, která se nejlépe podává za studena, a tak když příjde v takovém subžánru na něco nového a osobitého jako tohle, tak je to jako dar z nebes. První půlhodinu jsem si říkal, že tohle mi moc nesedne a moc u mě nepochodí. Celé vyprávění se zdálo být bez šťávy, bylo to ušolichané, nemastné, neslané... moc flegmatické. Ovšem potom to nabralo jiný směr, než jsem čekal a příběh se začal vyprávět způsobem několika různých pohledů (zde tzv. zpověďi) na onu událost, během kterých se sunul příběh za pomstou pomalu dopředu a flegmatismus se měnil v lehkou psychózu a já to žral až do skvělého konce. Osobitá režie s trochu zbytečně pasivní kamerou, za to se skvělýma vizuálníma 'parádičkama', což je jak se zdá u Tetsuya Nakashima standardem, kterým to zde ovšem nijak moc nepřeplácal, jako se podle ukázek zdá, že jinak tomu je u jeho předešlých filmů. Vytknul bych absenci hustší atmosféry, kterou bych vyměnil za pocit, jako by tam děcka vraždily pořád a nikoho to už ze zvyku moc nepobuřuje, čemuž ironie kdy [(ne)SPOILER] "vrahoun přednáší slohovou práci Život, přičemž mu celá škola apeluje navzdory neoblibě"[konec (ne)SPOILER] moc nepomůže, já se jen naopak musím ptát 'wtf?'. Ale jinak velká spokojenost, jak jsem to zprvu nečekal. Mám chuť šáhnout po pěti, ale výtky jsou a přes to nejede vlak... možná po druhém zkouknutí, na které mám chuť už teď a třeba docvakne 'wtf moment'.