MartinezZ

Bohužel, nemohu jinak. Kvality to má, ale prostě jsem si s těmi lidmi neutvořil vůbec žádné pouto. Při konečném sesumírování skutečných životů po válce jsem si dokonce uvědomil, že se mi ty postavy pletly. Lepší než Pacific, ale Band of Brothers to nesahá ani po paty, nemůžu si pomoct. --- PS: HUdební téma: Jakási slátanina, Kamenovo BoB téma stále nepřekonáno.

Vypadá to dobře, nejen efekty, ale také scenériemi. Má to místy i nápad, naroubování na severskou mytologii je teď jaksi cool. Ale místy to strašně moc spadá do Twilightu, což nepomáhá. Ale alespoň to má nějak uzavřený konec. Samozřejmě Netflix, takže tak. --- 3,25*

Už to tu od některých padlo - tohle neměl být seriál, ale film. Možná delší, ale jen "jeden díl". Ano, bylo to napínavé, ale na tu pointu moc dlouhé a celkově neskutečně roztahané. Chápu, že to byl umělecký záměr, ale i když budu čumět dostatečně dlouho na prasklinu ve zdi, tak časem uvidím, jak se zvětší. Jen pro mě to čekání a civění nepatří mezi to, co bych u toho dívání chtěl skutečně dělat. Poněkud promarněná šance.

Neuvěřitelná sračka, to snad není ani možný.

Snyder dokázal, bez jakýchkoliv pochybností, že totální dojebání DC univerza je jen a jen jeho vína. Propadák.

2,5* -- Nápad to nemělo špatný, ale celek bohužel působí jako rozmáznuté hovno. Víte, takové to, když jdete a uvidíte před sebou rozmáznuté hovno, někdo do něj šlápnul, ale tak nešťastně, že po něm uklouznul a vy se jen divíte, jak dlouhou cestu mohl někdo takhle na hovně ujet, protože takhle daleko rozjeté lejno snad ani rozmáznout nejde. Tak takhle moc tenhle seriál, který max 3-4 díly příběhu rozmázl na neuvěřitelných 16, působí. Místy to působí navíc hrozně amatérsky a člověk by řekl, že si to natáčel někdo na crowdfunding. nebo se na tom střídalo strašně moc lidí.

23.5.2010 ~ Part 10 - Home: Závěrečná část, konec. Naši neohrožení válečníci se dozvídají o konci války a putují domů. Nejdelší cestu spolu putují vlakem Sledge a Snafu. Frajer s prořízlou hubou, Leckie, doma dostává svou starou práci a navíc i srdce místního děvčete. Oproti tomu Sledge se do normálního života nějak ne a ne dostat a tak tu hraje zdeptlého zbohatlického synáčka. Nakonec jsou popsány seriálem se mihnuté postavy a jejich skutečné předobrazy, váleční hrdinové, a jejich osudy. Bohužel, tahle část posledního dílu byla spíše k pláči (a nebylo to dojetím), protože si tak lze krásně ověřit, jak moc se vás seriál dotkl. Mě evidentně skoro vůbec, protože o drtivé většině postav jsem neměl ani ponětí, že se v těch 10 dílech někde vyskytovaly. No a to bylo vše. A ač to tak z popisu nevyznívá, kupodivu tohle byl asi jediný díl, který se nějak povedl. Bohužel, není to pro seriál pocta. Nemůže být pro seriál, zasazený do bojů o Pacifik, poklona, že jeho nejlepším dílem je díl, kde se nebojuje, kde není žádná akce, a jen se sleduje zubožená psýcha přeživších a navracivších se.

23.5.2010 ~ Part 9 - Okinawa: Akce, akce, srdceryvné momenty, akce, akce a akce. Měl bych být nadšený, nejsem. Sledujeme tu stále celý díl osud jedné z hlavních postav, vyhublého záprdka, jehož jméno si po devíti dílech stále neumím vybavit, a sledujeme ho ve chvílích, kdy je nelítostným zabijákem Japonců, a i ve chvíli, kdy je z něj najednou neskutečný pacifista. Tohle si tak neskutečně odporuje, záběr po záběru, že to působí úplně blbě, jako kdyby to režírovali dva režiséři a nemohli se dohodnout. Výsledkem je nezajímavá podívaná, sice plná akce, ale z té máte pocit malosti a povrchnosti. Jako kdyby se scény točily na 10 metrech čtverečných někde v ateliéru a roztřesená kamera, která sebou mlátí jak smyslů zbavená a má vytvořit dojem dynamické akce, tu malost jen umocňuje (jak si nevšimnout blbých kulis? No přeci tak, že budete s kamerou mlátit tak, že vlastně nebude skoro nic vidět!). Nu a tak v jednom záběru všichni umírají v blátě, střih, a najednou jsou všichni na pláži, zvítězili a díl končí. Zbytečný díl, stačilo to vše popsat pár slovy: "Ostrov, Amíci vs. Japončíci, prší, bahno, bum, prásk, střelba, umírají, slunce, pláž, konec" - a mohlo se ušetřit. ~ Ne, tenhle seriál je na facku, totálně zabitá možnost navázat na brilantní Bratrstvo. 10. díl to už zachránit nemůže, tak šup sem s ním, ať na to můžeme co nejdříve zapomenout!

23.5.2010 ~ Part 8 - Iwo Jima: Tak jestli předchozí díl dával znát, že se se seriálem konečně začíná před jeho koncem něco dít, díl následující nadšení zmrazil. Nijak zvlášť zajímavě zalternovaný BoBovský příběh 'Doca', tedy díl s minimem akce, za to s dramaticky romantickou vložkou. ~ Basilone přestává prodávat válečné dluhopisy doma v USA, zatímco kdesi v Pacifiku umírají jeho spolubojovníci, a žádá o návrat k armádě a možnost cvičit nováčky. Této žádosti je vyhověno a Basilone (teprve v osmém díle vím, o kterou postavu se vlastně jedná!) cvičí jako o život. Ovšem samotný výcvik má atmosféru nulovou, to už na tom byl lépe výcvik ve hře Call of Duty (a ve Vietcongu ještě lepší :D). Výcvik je ale jen výplní a mostem k tomu, aby byl Basilone v táboře a mohl se zde setkat se svojí osudovou láskou. To proto, abychom mu to přáli a byli s ním šťastní, a proto, abychom trpěli ve chvíli, kdy se Basilone znovu vrací s nováčky na bojiště a zanechává doma v USA čerstvou vdovu. ~ Jak říkám, epizoda z BoB s doktorem má o několik tříd větší hloubku než tohle. Začínám mít pocit, že když neuvidím poslední dva díly, prokáži tvůrcům službu.

23.5.2010 ~ Part 7 - Peleliu Hills: Tak že by se mini-seriál vážně pomalu zvedal vzhůru? Tentokráte už dojde k opravdovým konfrontacím s druhou stranou i když jen minimalisticky. Na začátku v historickém úvodu je vyobrazeno, jak důmyslné podzemní šachty měli Japonci na ostrově vybudovány, aby tato skutečnost byla vzápětí v celém díle využita asi jen jednou. Někdo kecá v bunkru, hodí se tam granát, někdo zakřičí. Stále čekám na tu horlivost a přesvědčení "Japs" neodcházet z toho světa bez minimálně jednoho zabitého Američana. Sem tam se něco ukáže a vzápětí to leží obličejem k zemi, aby se nepoznal ten osvětlovač, co už zemřel několikrát v minulých záběrech... Ale alespoň se změnily kulisy z rozvalin ČKD na kamenitý ostrov, na kterém jsou nám v krátkosti představovány zajímavé postavy (konečně, jak to, že tam tohle nebylo od začátku!!!???), aby byly vzápětí zdecimovány, ať už fyzicky či psychicky. I když s mnoha nelogičnostmi a bolavými zkratkami se zase něco konečně děje. Snad se tato bebí podaří vyléčit v následujících třech dílech. Musí!