Bednaa

Za mě to tentokrát nevyšlo. Jo, akce tělo na tělo je choreograficky i režijně supr, záporák je marvelovská světlá výjimka a prsteny jsou cool. Víc jsem v tom ale neviděl. Kámen úrazu paradoxně spočívá v tom, s čím většinou u Marvelu problém nemám - v postavách. Shang-chimu to hezky kope, jinak je to ale nudnej a ničím nezajímavej hrdina. A to platí asi o všech. Kdyby kdokoli z téhle nové sebranky v půlce umřel, bylo by mi to fuk. A pár adeptům jsem to i přál. Je to škoda, protože nový hongkongský směr by mě mohl bavit hodně, museli by mě jím ale provézt charaktery, na kterých by mi záleželo. Takhle jsem bohužel od půlky už jen čekal na konec.

Warneři se poučili ze svých chyb a po tom co u původního filmu nezkousli Ayerovu vizi a film mu zásadně překopali, nechali Gunnovi kompletně volnou ruku a zrodil se tak první počin z jejich univerza, který považuji za opravdu špičkový komiksový flák. Gunn se mohl po všech směrech utrhnout ze řetězu, zároveň se mu ale podařilo neutéct do až příliš velkých extrémů a doručit i jak funkční osobní momenty, tak emoční chvíle a v jedné lince i silnou morální otázku. Trefuje se do černého akcí i komediálním timeingem, dává postavám prostor být cool, každému dá údernou hlášku nebo akční sekvenci (tedy těm, kteří se dožijí víc než dvou minut screen timu - není jich zas tak moc). Jestli se po třetích Strážcích vybodne na Marvel a natočí ve stejném duchu pár sequelů, budu jedině rád. Tenhle směr mi u DCEU zatím vyhovoval zdaleka nejvíc.

Ani několik dní po zhlédnutí se nemůžu zbavit pocitu, že se Ang Lee úplně po... Což o to, scénáristicky je to v celku příjemné devadesátkové béčko se sympatickým castingem (až na Owena, ten byl jako záporák srandovní) a kopou akce. Ale proboha, co ten vizuál? Pravý důkaz toho, že méně je někdy opravdu více. Režisér se snažil aby film vypadal tak přelomově, až se mu to celé sesypalo a vzniklo něco pro oči skutečně nepříjemného. Film svou nepřirozenou a totálně přestřelenou čistotou a jasnými barvami vypadá jako vypraný v Pervolu, a to není pochvala. Ještě větší problém je ale ve frame ratu, kvůli kterému se akční scény zdají tak 3x zrychlené, postavy vypadají jako hadrový panáci a jejich pohyby působí nepřirozeně. Nemluvě o tom, že kolikrát není poznat, který Smith zrovna mlátí kterého. Pan mistr tady bohužel hodně přestřelil. A omlouvat to tím, že lidské oko není pro tuhle technologii dostatečně dokonalé... On se na to bude dívat ještě někdo jiný?

Na třetí řadě je vidět, že byla původně zamýšlená úplně jinak. Alanu Arkinovi je ale 87 let, takže je jeho absence víc než pochopitelná. A i když bych raději viděl původní vizi, tvůrcům se naštěstí podařilo využít zbývající karty nejlíp jak to šlo a připravit víc než důstojné finále.

Jednou chci být takový otec jako Phil Dunphy.

Sequel Cesty do Ameriky se na svého předchůdce bohužel vůbec nechytá. V ničem. Většina vtipů není vtipná, romantická linka nefunguje, chybí ta pro mě nezapomenutelná atmosféra zasněženého Queensu a druhou půlkou jsme se vyloženě pronudil. Scény s matkou nového prince chci zapomenout, dlouho jsem se u ničeho takhle lidsky nestyděl. Murphy s Hallem si to užili, divácky je to ovšem zbytečný film.

Kdysi jsem na Prima Comedy Central zachytil pár minut Moderní Rodinky a z nějakého důvodu mě hrozně odradily. Jako neznalec a milovník Přátel či HIMYM jsem nepochopil odlišný formát ani Philův trapnohumor, a když jsem poprvé v sitcomu viděl rychlý zoom, znechuceně jsem přepínal. Každý děláme chyby. Na druhý - tentokrát pořádný a spravedlivý pokus mě Modern Family velmi mile překvapila a docenil jsem všechno výše zmíněné. Postav je sice spousta a jede se podle klasických šablonek (nevrlý děda, rozmazlená puberťačka), ale díky geniálnímu obsazení jsou všechny 3 rodinky zábavné a nikdo není do počtu. Třeba takový Manny je nejlepší sitcomové dítě ever a král humoru. Pětikvalt si ještě schovám, ale myslím, že ne na dlouho.

Vypadalo to tak nadějně. Skvělý nápad, odvážný koncept, experimentální forma - šlapalo to na jedničku. První půlku seriálu mě měl Marvel zaháčknutýho, jenže pak se to zlomilo. Záhada sitcomové reality byla vyřešena příliš rychle, aby u toho vydrželi i diváci, co právě přepli z Disney Channelu. A postupně se jim začal přizpůsobovat i zbytek seriálu, což všichni víme, že bylo nevyhnutelné. Problém je s provedením. Tvůrci se bojí přitlačit na pilu a udělat z Wandy tu špatnou, takže se objeví totálně ploší záporáci, digibordel a scény, které uráželi mou diváckou inteligenci. Ze scénáře, který se zdál jako možná ten nejchytřejší, co nám MCU předvedlo, se ve výsledku stal jeden z nejstupidnějších. Řemeslné provedení je samozřejmě špičkové, scény ze sitcomů jsou zábavné a svěží, a hlavně to skvěle táhne titulní dvojce. Chemie mezi nimi funguje bravůrně a jejich společné scény zachraňovaly i ty nejslabší epizody. WandaVision je ve výsledku ohromně promarněná šance, což mě opravdu mrzí. Nakročeno bylo parádně.

Je to strašná konina. I na poměry série o archeologovi s bičem se jedná o úplnou blbinu a několikrát jsem zpochybňoval Spielbergovu soudnost. Indy je o level pitomější a digitálně mnohem odpudivější (s ohledem na roky vzniku původní trilogie a čtvrtého dílu). Mě to ale pořád bavilo. Pořád je to to poctivé dobrodružství, které dnes jen tak někdo nedožene. Ford neztratil ani špetku charismatu a akci si dávají jak režisér, tak hlavní hvězda (ano, i v tom důchodovém věku). Podobné žánrovky se doktoru Jonesovi prostě nevyrovnají, ani po těch letech. Ano, na původní díly to nemá, od průměrného filmu to má ale pořad daleko.

Poctivá krimi podívaná, kterou táhne přesná režie, ta správná špinavá atmosféra a výborná akce. Affleck podal skvělý režijní výkon, herecky si ale pro sebe každou scénu ukradl Renner. Frajer.