Pierre

Animácké klišé chraplavý kokrhavý kohout nás tady se sourozenci hned na úvod slušně rozesmál a dobře to rozjel.  V průběhu té hodinky a něco se objevily i hlušší místa (zrovna titulní povídka mi přišla nejslabší) a taky mě mrzí, že se to nespojilo do něčeho, co alespoň zdánlivě připomíná film (prostě alespoň vyškrtnout titulky na konci povídek a skoro by to bylo!!!). Ale jinak jsme se sourozencemi dobře nasmáli a tvůrci měli dost nápadů (i slovních), takže cajk i pár výtlemů. I tak jsem původně přemýšlel jestli budu vůbec hodnotit, nakonec jsem si řekl, že ano. Asi bych si vystačil s lepší trojkou a vzpomínkou na jedno společné sledování, ale na prosbu nakonec přidávám i slabší čtrvtou hvězdu.:D   Nemáme na ně dávat pozor?  - Ne - Stejně, nemyslíš si, že by? - Ne. Jenom trochu? - Ne a ne. - Díky za radu - Není zač.

Roberta Berginiho se bojím nejen proto, že ztvárnil hlavní roli v neSellersovském pokračování Růžového Pantera Syn RP, ale HLAVNĚ proto, že po Život je krásný natočil svojí vlastní verzi už tak dosti zvráceného příběhu Pinocchia, kde si sám v padesáti letech zahrál dřevěného malého chlapce, tato verze tady sklidila pouhých 45 % a podle legendy straší některé děti dodnes. Takže určitě mám i důvody, proč se ho předem děsit (:D. . Ale na tento jeho vrcholný, oceňovaný, kultovní film jsem se dost těšil pod vidinou vyjímečného filmu a nebyl jsem vůbec zklamán. Už Benginio klauniáda a přehlídka kreativního dvoření v první polovině se mi dost líbila. Slavná druha půlka v koncentračním táboře přinese hned  opravdu skvělý nápad ,,představit si, že je všechno okolo jenom hra´´, a kdybych byl z Benginiho neutuchající hravosti uprostřed hrůzy občas nervózní, je i tak naprosto fascinující a závěrečná ponita oběti a největšího dárku, který dal jako otec svému synovi z toho udělala teprve mimořádný film a předchozí dění povýšila o level výš, ba mu dala ještě úplně jiný rozměr. Hned mě napadlo se na ten film podívat znovu s konečnou znalosti pointy.  Hlavní postava Guido je nevídaný rodič a manžel a jeho neutuchající upřímnou dobrou náladu a srdečnost mohu jenom obdivovat, rozhodně bych se ji nedokázal ani přiblížit stejně  asi jako většina populace.  Ale za tento krásný humanistický film děkuji. Válka hravýma, o to působivějšíma očima.

Před pěti lety jsem na Lfš zhlédl jiné slovenské sociální úmělecké drama: Nina. V  komentářích totohto filmu uživatel Autogram vtipně napsal, že úmělecký film se pozná i tak, že hlavní hrdina hodně čumí, chodí, běhá, cestuje, v tomto případě i plává.:D To samé by skoro šlo napsat i tady.:D Dokud se tedy hlavní hrdinka neodhodlá a neukradne dvě miminka, o které se pak začne se svým dalším malým kamarádem starat. Ale ani to nevykřeše tolik akce. Určitě je tady pěkná hra s kamerou, občas i s celkovou atmosférou všedního nudného  života a opuštěného domova bez lásky, s nevšímavou matkou a nemocnou babičkou,  kdy se děcko může cítit opuštěné a nenaplněné. Úplně tomu dokážu rozumět. Téma bylo určitě dobré, ta reálná hra na rodinnu ve druhé půlce je taky zajímavá, ale úplně jsem si tu útržkovitost a chladnost filmu  a nenaplněného života (i přes pochopení)   taky stoprocentně neužil. Nebo jsem prostě jen nebyl na LFŠ. Nebo prostě jen nejsem takovej inťoš. Ale to není moc pravděpodobný.

Souhlasím s ostatními komentářemi. Moc pěkně podané vysvětlení totality pro děti, ale celkově nás mladší, kteří tuhle dobu nezažili. Jako materiál do škol třeba úplně ideální, ale mě to bavilo i samo o sobě. Hezké.

Willy Wonka se rozhodl, že umožní pěti dětem navštívit jeho továrnu. A na konci je čeká prémie, o které se nikomu ani nesnilo...Takže vítejte na prohlídce všech prohlídek plné ulítlosti, fantazie, vychytávek, hravosti karmy a svérázného humoru. Ale čím by Karlík byl bez naprosto famózního Johnyho Deppa?  Jeho fascinující stylizaci, líčení, dětinskosti, bohaté fantazii a záhadnosti.   Skoro bych mu tu roli až závidím. Ale  asi by ji nikdo nikdo nezahrál tak dobře jako on (:D.).  Závídím mu samozřejmě i to mikádo (:D) Názorná ukázka, že jde  opravdu docílit toho, aby každý  pohyb a slovo jedné postavy byla perla.  Myslím, že by se to mělo jmenovat po Willym Wonkovi a ne trochu nudném ústředním Karlíkovi. Ano, i film s trochu slabším  ústředním hrdinou a úvodem   může být v takovém případě  geniální, když si následně vezmou na starost zábavu čtyři nezdárná děťátka, jeden roztomilý dědeček, mraky UmpaLumpů, jedna fascinující továrna.....a všemu jinak  zavládne mistr Wonka, který tomu dá naprosto maximální grády. Karlíka/Willyho mám rád už od dětství. A Willy jako by sám byl pořád věčným dítětem.   Zdařilý je i český dabing. Je skvělý. V takovém podání jsou prostě od Willyho vtipné a automaticky hlášky  i takové blbosti jako: Nastupovat.  Takže kdo se chce bavit: nastupovat na jízdu čokoládovnou...A bude to stát za to. Já si myslím, že si můžu Willyho po těch všech letech a nadšených zhlédnutích  klidně přidat i do Top 10. Přelomová myšlenka na závěr: Proč bych měl posílat lidi? To by  nikdo nejedl.

Přislo rekomandó, nějaká plomba. Objednali jste ji? Ano, objednali. Protože bláznivin  inspektora Clouseaua není nikdy dost. A peněž taky ne. To si asi zase říkal Blake Edwars, když opakovaně nutil Petera Sellerse k další spolupráci, zatímco Sellers snil o realizaci vlastního autorského Pantera bez vlivu Edwarse. BOHUŽEL se toho nedožil a posledním regulerním Panterem (ty další rádoby pokračování ignoruji...fujtajbl, pane Edwarsi) tak zůstává tahle Pomsta, která je zároveň jedním z posledních Sellersových filmů vůbec. Tohle všechno pro mě jako fanouška neznamená málo. Bývaly doby, kdy jsem tento film dost miloval í tak. Teď si spíš myslím, že to není taková plomba jako dvakrát předtím. Jednak se série dostala do určitého stereotypu a taky se nepodařilo udržet relativní návaznost mezi Návratem a Znovu zasahuje a to, že ve Znovu zasauje se vše přirozeně točilo okolo Clouseaua. Zde jsme zpátky, tam kde jsme byli. Úvodní pasáž je jak z nějakého sériózního krimi filmu, zatímco  po titulkách (které dosahují vrcholu kreativity) zase řádí Clouseau, jehož pasáže jsou občas  přerušovány scénami z mafiány. A nejen, že se ignoruje, že Dreyffuse minule zničil laser, ale dokonce žádná z postav nezmíni, že chtěl ještě nedávno zničit svět. Té nenáváznosti je škoda. Jinak by ale určitě nikdo nechtěl, aby se další pokračování obešlo bez Dreyfusse a svět by tak přišel o jeho legendární pohřební  projev. Taky je potřeba uznat, že těch externích kriminálních scén tentokrát není tolik, jsou lépe zakomponovány než v Návratu a Clouseau dostává ze všech dílů snad nejvíce prostoru. Minimálně na převleky, přičemž se konečně dozvíme, kde vlastně vznikají a některý jsou tak hustý (čínaň, tlustý mafián), že  je škoda, že se v nich nepobyde déle. Mně teda přivádí výtlemy samy o sobě (jdeme, Gejšo.:D) Poněkud opadly scény chaosu a demolice na malém prostoru (jako výslech v Znovu zasahuje nebo vysavač v Návratu), na kterých byl humor předchozích dvou dílů  částečně postaven. Rovněž trochu ubylo intenzivnosti dobové atmosféry,, ale trochu se ji tady ještě Edwarsovi podařilo udržet. Opět nechybí Clouseaovy půvabné komoleniny slov  a zase přibyly jiné ikonické momemty jako již zmíněný, projev, převleky, začátek s plombou, přefiknutý papouch (:D) nebo Clouseauovo střetnutí s polykačkou hadou Táňou (:D), které by dneska už asi neprošlo (:D.) Více prostoru dostal Cato a jeho exhibice s brýlemi a zmrzlinářským vozítkem taky není špatná. I Dyan Cannon mi příjde taková aktivnější než jiné Clouseau-girl, o to více zamrzí, že je možná nejméně krásná, ale Veronika Freimanová v českém dabingu ji dodává kouzlo. Jak jsem již zmínil, teď mi to přijde jako trošku slabší díl než předchozí dva, ale pořád velmi solidní zábava. Navíc mám na tento díl asi nejlepší vzpomínky. Když jsem ho měl stažený na školním notebooku, ve volných hodinách jsem ho kdysi s úspěchem pustil spolužákům a u  mých sourozenců měl rovněž vždycky úspěch. Pěkně se u toho dá hromadně zasmát.  Byl jsem schopný to vidět třeba sedmkrát do roka.  Naposledy jsem na tom nejvíce ujížděl v době první karantény.:D Co se týče dabingu, tentokrát není původním a druhým takový rozdíl. Ve druhém byl použit překlad z prvního a v obou případech dabuje Dreyfusse Sejk,  nikoliv Hrušínský, ale Sejk je jistota. Přesto bych opět doporučil ten původní díky většímu počtu hlasů, lepší atmosféře, Veronice Freimanové, lepšímu mladšímu Fišerovi a většímu počtu slovních hříček.................Tak sbohem, inspektore Clouseau.

Základní devízou tady pro mě byl skvělý  nápad tří dějových línii s různých časů se třemi ženami, které spojuje jedna kniha, lesbická láska a psychické problémy. Je možné, že kdo četl knihu a nebude už z nápadu tak překvapen, tolik si to neužije. Neumím posoudit jakou má film přidanou hodnotu oproti předloze ani pro čtenáře knih Virginie Woolfové. Klidně se bez mučení přiznám (ale už mě nevydírejte!), že ani s jedním nemám žádnou zkušenost. O to více jsem byl zde možná překvapen a ta propletenost, mozaikovost mě v tomto případě bavila, dokonce i když to byl dost ženský film. Taky se mi líbilo, že to nebylo ani  nějak chtěné či přeplacené, naopak zajímavé, přehledné a vyponitované.

♪Sem tam..nebylo mi vůbec tolik špatně...Sem tam... vybavím si  jen vzpomínky matné..Ze starých časů, velký flám.  Sellersův   životopisec Optimisty označuje za depresivní a pochmurný snímek s ironickým názvem. Ano, sice se z většiny odehrává v opuštěných zchatrálých  lokacích  odlehlé část Londýna. Navíc  hlavní hrdna žije ve zchatrálé barabizně,  dostává se do melancholických stavů a venku je většinou zatažené  počasí. Ale i tak jsem se (především v první polovině) během sledování  mnohdy usmíval. Hlavně díky pravidelným pouličním písničkám, svérázným průpovídkám hlavní postavy  Sama, vznikajícímu dojemnému  vztahu, který začíná mezi  ním a dětmi a  celé té poezii, kterou to dohromady vytvářelo. Dokonce došlo místy i na nenápadný humor (zasmál jsem, jak si Sam vydatně cukroval kávu.) Takže přes depresivní vrstvu, jak filmu, tak samotné postavy Sama, se jedná  film, který si zaslouží žánr poetický a má svoje kouzlo,  opodstatněný název i smířlívé zakončení. Nedivím se, že uvrhl Petera Sellerse  do nostalgické nálady.  Nejlepší část byl pro mě výlet do centra Londýna, kde Sama a děti navíc doplnil ještě další pouliční bavič s papouškem. Ve druhé polovině by si film  možná zasloužil trochu zkrátit, ale tak s nemyslím, že by tento film byl  ve své době kasovně  propadák a dodnes byl převážně neznámý kvůli nějaké pochmurnosti. Spíše kvůli minimalistickému  stylu vyprávění s mimem akce a postav a díky zdánlivé banálností příběhu. Ale fajnšmekrům minimálně  přes Petera Sellerse by utéct  neměl. Ten záhadný výtečník s Britských ostrovů  zde opět  fascinujícím způsobem,  opět ztvárnil úplně jinou  úplně jinak ,  další záhadnou postavu. Už když v úvodu procítěne zpívá tu písničku, věděl jsem, že mi to skončí jako citace v komentáři (:D). Jeho dětští  partneří ho ale  skvěle  doplnili. Ale on je to hezký film celkově,  se skvělou hrou  očí v závěru navrch.

A zabil tě? Bohužel jo. Ale přežil jsem!..... Říkám, jsou to vegetariáni a ty - RRR! Říkam, promluvíme si, a ty - RRR! To není žádná komunikace!....Rodinný vztahy nejsou jednoduchý, ale můžem se domluvit. Budu je mít  od neděle do pátku-od středy do soboty-VÍKENDY?......... Hajej, dadej, kruté zvíře, já jsem tvoje mrně a tohle je moje mlíčko...A hlavně....Tě péro, Rudlo. Nevím přesně proč, ale když slyším tyhlety hlášky zmocňuje se mě silné Déjá vú a já lituji, že mi už není šest. Naopak mi už táhne na slušnejch osm, a v naší bandě osmiletých už se tomu nikdo tolik nesmějeme. Ale třeba se ještě někdo najde.... bez vyšších nároků, možností. Už mi je vážně skoro devět, ale za to deja vu, Bucka, Sida, roztomilého  Lábuse v českém dabingu  a hlavně RUDLU přece jen ponechávám osobní  pátou hvězdu, protože tohle je srdcovka.

Tento film je už skoro stejně slabý, jak moje angličtina... Staří není pro sraby....Sledování tohoto filmu není pro sraby...A filmování zase není pro Magnuska. Už si to musíme definitivně říct.  A to jsem jeho předchozí film Kluci z hor považoval za koukatelný a svým sebeparodickým výkonem v Shokym a Martym mě dokonce velmi oslovil a nedám na to dopustit. Po těchto dvou projektech, kde si celkem slušně spravil reputaci se ovšem vrátil s dalším blafem. Mám jednoho oblíbeného  hosta z bývalého pořadu Jana Krause - Uvolněte se prosím. Jakéhosi Tomáše Horýcha, který se v roce 2009 zapsal do dějin, že poslal rekordní množství Smsek. To  mě zaujalo, co to je za nápad exota.:D Ale exota jako Magnusek ocenit tentokrát opravdu nedokážu.  Jasně, ten člověk má pořád až ulítlý zápal, zaslouží si pochvalu za vybudování hereckého muzea v Ratibořicích a věřím, že dokáže vytvořit na place takovou atmosféru, že může být pro tuhle  stárnoucí  hereckou gardu takový miláček, že mu do toho rádi vlezou.  A na základě prvních dvaceti minut se mohlo zdát, že tímto filmem by se mohl stát miláčkem i pro celou  starší diváckou stupinu, pro kterou to mohl být příjemný film. Úvod mi vážně ještě nevadil, byl jsem zvědavý, co z toho vyleze, ale pak nastal zmar, rozpaky, trapnost, uslintanost, nevtipnost a neatmosféra, že to moc lidem radost snad ani udělat nemohlo a stejně jako uživateli avatarak393 mi skutečně dochází slova, kterými bych to popsal. Stejně jako popsal  zabití celého námětu. Bohužel vznikl prázdný a depresivní  výsledek,  kde ani z těch splněných přání nebylo mnoho ukázáno a jediným emocionálním momentem tak zůstala smrt Krampolovy ženy.   Sice jsem dlouhou dobu uvažoval, že alespoň ze soucitu, nadějný úvod, některé snaživé herecké výkony i překvapivou vitálnost zúčastněných  a až dokonalý bizár v podobě homosexuálního páru Vystrčil-Přeučil dám druhou hvězdu. Ale  scény v nevěstinci a flashbackové pasíže byly tak speciálně špatnou kategorií, že jsem nakonec hodnocení musel ještě více snížit.  Je utrpení vidět Dejdara, který tak exceloval jako Ozáák v takovém vydaní, jak se tady  opět totálně ztrapňuje.  Je utrpení se na něco dívat od začátku do konce.  Neberte to prosím jako prvoplánový  hate, jenom proto, že to natočil Magnusek. Nepíšu to rád. Ale tohle bylo prostě silně nepovedené,  Pěkný  konstruktivní komentář: topi80.