Lachtaan

Tam, kde mě světem oslavovaná jednotka nikterak neuchvátila, tak přesně tam si mě získalo zbytečně shozené pokračování, jež v ulicích Istanbulu mělo ten pořádný drive. Sice se příběh již tady stával poněkud překombinovaným, stále se ale jedná o ten ryze akční film, na nějž jen tak nezapomenu.

Nedokážu si radši ani vzpomenout, dle čeho jsem tehdy vybíral, na jaký snímek se zrovna kouknu. Protože již jen podle českého distribučního názvu musí každému dojít, že se zde rozhodně nebude jednat o normální, či minimálně stravitelnou záležitost. Americkým komediím s fekálním humorem už dávám jasnou stopku.

Asi bych v životě ani nezabrousil k jednomu z těch akčních filmů, které si kvůli svému věku již nemají dnešního diváka jak získat. Bohužel kvůli tomu, že se Vin rozhodl do kůže Xavera Cage vrátit po 15 letech, jsem si jedničku z nekvalitně nepřehledných ulic Prahy dopřál, abych měl jeho příběh “skompletovaný”. Alespoň jsem si tím potvrdil, že se doopravdy jedná o tuctovou slátaninu, kterou nikdy nepotřebuju vidět znovu.

S Mádlem jsem v jeho začátcích konzumoval naprosto všechno, tahle komedie je toho jasným příkladem. Zásluhou vlastnění Takové normální rodinky na DVD, neustálého pouštění u nedělního oběda a faktu, že se v tomto mile přihlouplém filmu najdou všechny generace, mám na dávná několikrát opakovaná zhlédnutí spíše ty pozitivní vzpomínky.

Po příšerně přiblblé jednotce, které ještě více podkopávala nohy přítomnost Kristen Stewart, by si kdekdo řekl, že mu onen velmi špatný zážitek stačil a po dvojce by rozhodně nesáhl. Mě více než naivně přilákal dovětek Scarecrow v originálním názvu a doufal jsem, že by se mohl skutečný strašák stát hrozbou celého filmu. To by se ale nesmělo jednat o tuctově levné béčko, ve kterém se nestane vůbec, ale vůbec nic strašidelného. Prostě se jedná o ubohou zbytečnost.

Pro dětské oči animák jako každý jiný, pro dospělého člověka, který již upřednostňuje spíše kvalitnější zázemí (viz. Pixar), může být Divočina velkým utrpením. Já ji pro její dobro viděl ještě jako dítě a tak to raději i necháme.

Rudou volavku jsem loni opětkoval, třebaže bych na ni dneska v porovnání s velmi obdobnou Annou shlížel asi dost kritičtěji. Každopádně francouzsko-rusko-americká špionážní jízda s velmi půvabnou hlavní hrdinkou a mým oblíbeným Cillianem Murphym mně velmi svižně utekla a téměř nestačila nudit nebo nutit mě nad některými pasážemi kroutit hlavou.

Opět jsem viděl horor, který mě neděsil z celých cca 95ti procent, ovšem jako fantasy thriller funguje se všemi výbornými výkony (má múza Rebecca Ferguson) a dokonalými vizuálními triky Doctor Sleep téměř na výbornou. Kvůli této kinonávštěvě jsem konečně dohnal slavné Osvícení, tudíž mohu tvůrce pochválit, jak si potrpěli na nejrůznějších odkazech na film, jehož by Flanaganův snímek měl být sequelem. Už jen pro občasnou recyklaci některých scén se nejedná o klasické pokračování, ale jako vzdání holdu jednomu hororovému kultu a vysvětlení množství nejasností z nepříliš jednoduchého osmdesátkového zážitku ‘fakčí’ skvěle. Normálně by tenhle koncept šel zcela mimo mé preference, myšlenka astrálního cestování a dvě a půl hodiny bez nudné minuty mě ovšem dost potěšily. [ČSFD projekce CineStar Černý Most 13.11.2019]

Ještěže se mohu ohnat zaběhlou větou “Proti gustu žádný dišputát”, a tak nemusím jako většina ostatních Shining oslavovat v tak vysokých číslech. Vůbec bych jeho ‘neopojení’ v mých očích nesváděl na letitost tohoto kultu, vždyť stále všude omílám, jak mile rád doháním filmy napříč prakticky celým minulým stoletím. Spíše v téhle unylé jízdě za ztrátou rozumu nevidím jediný element, kvůli nemuž bych se k jednomu z nejslavnějších děl pana Kubricka kdy vrátil.

Jestli v něčem bez debat asijská produkce válcuje zbytek světa, je to její čirá čarokrásná hudba, kterou stavím i nad soundtracky velikána Hanse Zimmera, které jsem ochotný poslouchat den co den. Asijské filmy vynikají mimochodem také svou jedinečností v rámci výpravy, v případě Tygra a draka ve stylu bojových umění, na něž jsem koukal s otevřenou pusou. Jinak jsem ale v tomto snímku neshledal žádný dokonalý epos, o kterém se tu spousta uživatelů snaží básnit. Ten fantasy nádech mě ponechával poněkud sterilním.