jirikzaboj

Klidnější epizoda, u které je zaručeno, že se schyluje k něčemu většímu. Kim a její paranoia mě moc baví. Parking scene se Saulem a značkou perfektní. Líbí se mi, že ani nám teď tvůrci neukážou, kde je Lalo a tak v napětí čekám, kde se zjeví. Gus je scary víc, než v Breaking Bad, jen si tak říkám, že trochu víc zestárnul a jen u něj jde poznat, že se prequel točí víc než 10 let po BB. Ale to je maličkost.

Excelentní epizoda. Huellova pasáž a zinscenovaný plán s autem a portýrem naprosto geniální. Prostřih mezi zámečníkem a schody, woow. Líbí se mi, jak Kim stále váha nad tím, co je vlastně správné a dává tak Saulovi stále najevo, že je na jeho straně a stejně si tím není úplně jistá, i když hru na Howieho rozjela spíše ona. No a ten konec? Damn, sakra podívaná. Finální dialog Nacha k Hectorovi… no…que descanse en paz Nacho

Saul a jeho sofistikované brikule na Howarda jsou boží a ukazuje to, jak je po tom všem jeho charakter ještě dál, než předtím. To samé a ještě více platí pro smím. Velká část příběhu se soustředí na vývoj v Mexiku a celá pasáž s Nachem je skvělá. Doufám v brzké propojení s Jimmym a jsem zvědavý, jakým směrem se to vyvine. PS : záběry na špinavé peníze a jejich purpose je geniální PS2: vývin postavy Mikea coby “prave ruky” Fringa, úžasné pohledět na každý jeho krok.

Po dlouhém čekání je Saul zpět a na rozjezd to není vůbec špatné, i když celou epizodu beru spíše jako nucený návrat zpět do děje. Nejvíc rezonuje kamera, která je pořád stejně nápaditá a dokonce má Gilligan v rukávu i nové expozice, které jsou opravdu oslnivé.

Pouto mezi Caesarem a Serviliou je v seriálu skvělá chemie a jedna kresba dokáže změnit vše a vyvolat jisté prokletí. Titus je moje fav postava prozatím a dává seriálu pořádný nádech selského rozumu, asi jako jediný. Atia je správným způsobem toxic a pokud vás sere, tak to hraje úžasně. Těším se, co přinese postava Octaviana, který je nejvíc zajímavý. Děj postupuje pomalu, ale fresh způsobem. Skvělá epizoda a především konec, se kterým možná zemřela i jistá pravda.

Děj jde kupředu opravdu rychle. Občas až příliš a doufám, že se to mírně zpomalí. Každopádně po 3 dílech jsem v tom až po uši a užívám si každou scénu. Kéž by dnešní seriály měly tak poutavý aspekt. Každopádně se není čemu divit, když je to HBO originální produkce, která to dělá dlouho a opravdu skvěle.

Druhá epizoda nabízí hlubší náhled do samotného konfliktu Římu a Caesara. Události předcházející jeho vzestupu jsou velice napínavé na všech stranách a je to opravdu napínavé politické slovíčkaření mezi hlavními aktéry. Vedlejší linie se taky hezky prokreslují a začíná to tak brzy nabírat na obrátkách. War is coming.

Battle begins. Pilotní epizoda má skoro vše, co si od ni přát a vtáhne vás do děje poutavě a okamžitě. Politika, sex a krev. Tohle bude pořádná antická jízda a já se moc těším z toho, až si ji celou pořádně užiju.

Ač mi tato hudební stylizace tak blízká není, tak ten způsob vyprávění a vypiplaný scénář je opravdu BRAVO. Hranice mezi talentem, pílí a osudovým neúspěchem je často opravdu podmíněná a snímek nám dokonale vysvětluje to, jakým způsobem a kam až může posedlost genialitou a úspěchem zajít. Konkrétně vztah mentora s žákem může znít jako fajnové klišé. Ovšem ne pod záštitou režiséra Chazelle a už vůbec ne, když si do role učitele zvolí skvělého Simmonse, který oprávněně sklidil oscarovou odměnu. Hudebně podmanité, dějově překvapující momenty a vyeskalování v závěrečných minutách opravdu dechberoucí. A ty poslední pohledy mezi hlavními aktéry, no uděláte si názor sami.

Nemůžu se zbavit pocitu, že během tohoto filmu zvyká takzvaný kulturní paradox, kdy samotný účel byl podotknout, jak nadbytečně se pohlíží z mediálního hlediska na násilí a jeho oslavy. Ze sériových vrahů se stávají celebrity a na oběti se zapomíná. Možná bych snímek přijal lépe, kdyby si na takovou nota bene nehrál a pojal to ve stylu fun gore akce dvou psychopatů na roadtripu a ubíral výrazně na popkulturních odkazech. Pojetí vizuální stránky nepokládám za nápadité, ale poněkud okopírované a ne, nepřijde mi to dohromady s hromadným vražděním tak zábavné, protože už jen na oko to nevypadá moc kreativně a efekty se po celý film dost opakují. Střih je až moc nadbytečný a ubírá na zážitku chemie mezi hlavními postavami. Někdo může namítat, že jsem záměr Stonea nepochopil a má pravdu. Vůbec to nechápu, proč tak podivně zpracoval původní geniální scénář od Quentina. Nejlepší pasáž pokládám tu ve vězení, kdy je Mickey v interview a Robert Downey Jr. si krade film docela pro sebe. Kultovní film, který se těší rozporuplným názorům a já ho považuji při nejmenším jako průměrný.