Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Akčný
  • Romantický

Recenzie (2 188)

plagát

Kiiroi zô (2013) 

Přišlo mi, že se dali dohromady dva lehce mentálně nestabilní lidé (ačkoliv tak Mukai ze začátku vůbec nepůsobil), zamilovali se, bylo jim spolu dobře. Ale pak se vynořila manželova minulost, jeho „tížení“ ho dohnalo v plné míře a zapůsobilo na klid domácnosti. Celé to bylo poklidné, jako klavírní sonáta, bez zbytečných vytáček. Jenomže oba dva mi přišli jako sebelítostivý hlupáci a ty já mám hrozně nerada. Navíc to mělo hrozně přepálenou stopáž, takže celá ta pomalost na mě působila uspávacím dojmem. Kiiroi zó se řadí k nevýrazným filmům, které když neuvidíte, nic se nestane, protože nikdo nic úchvatného nepředvedl. Všechno je to takové uťáplé, uspořádané. Možná to někomu přijde neobvyklé v tom, že hlavní hrdinka mluví se všemi možnými zvířaty i rostlinami a vypadá to, že jí i odpovídají. Ale i to působí takový obyčejným dojmem. Čili pokud chcete něco, co vám nebude drásat nervy…

plagát

Cuticle tantei Inaba (2013) (seriál) 

Nechce se mi to hodnotit. Proč? Nevím jak. :-D Ono je to dobré, ale… ale musíte znát, co všechno to paroduje, klišé, odkazy na tisíce věcí (samozřejmě někdy tak vymostrované, že to už snad odkaz není), detektivní archetypy v Japonsku a i mimo něj… a další bla bla bla. Je to šílené, přehnané, pro obyčejného konzumenta téměř nekoukatelné. Ale je to vtipné, pokud „přistoupíte“ na hru tvůrců. A to se málokomu povede, řekla bych, že i sami Japonci to budou považovat za přehnané, ale právě v té přehnanosti je ten vtip… který jsem sice sem tam „rozluštila“, ale po většinu času si spíš říkala WTF. Je to jízda, nebude se vám to líbit, ale podívejte se, možná jste ta minorita, pro kterou je to dělaný.

plagát

Yuan lai shi mei nan (2013) (seriál) 

Korejská verze v bleděmodrém. Jen s o něco lepší kiss scénou(ami) a Jiro Wang hlavního hrdinu zobrazil trošku jinak (asi za to mohou jeho gesta) a pro mě o něco lépe (ačkoliv Jang Geun Suk je v téhle roli boží, herecky je trochu jinde). Hlavní herečce chvilku trvalo, než se konečně dokázala do toho svého hraní trochu opřít, ale ke konci bylo vidět zlepšení. Ze začátku mě to moc nenadchlo, ale postupem času jsme si to docela oblíbila. I když OST mě moc nenadchlo a to je škoda, protože vždyť je to seriál, kde středobod je hudební skupina (v tomto bodě upřednostňuji jak korejskou, tak i japonskou verzi). Lepší 3*. Přeloženo.

plagát

Joogoonui taeyang (2013) (seriál) 

Tak nějak mi to sedlo. Bylo to pro mě roztomilé, dojemné, veselé, zábavné a milé pokoukání. Osvěžující. Jsem si vědoma, že ne pro každého to bude tak milé a příjemně koukatelné, jako to bylo pro mě, ale sedlo mi to. Herecké výkony, hudba, zvraty, děj, charaktery postav (navíc hlavní hrdinka nebyla typický archetyp korejských seriálů, díky čemuž to ode mě dostalo hodně plusových bodů). Bavilo mě se na to koukat a ani jsem necítila potřebu přetáčet nějakou scénu. Samozřejmě není to čistých 5*, hodně dlouho jsem se rozmýšlela mezi 4 a 5, po 16. díle jsem dokonce byla rozhodnutá pro ty 4, protože už to na můj vkus bylo moc natáhlé (alespoň ten 16. díl tak na mě působil, proto jsem se docela bála, co bude v tom 17., kde se to kupodivu vrátilo do "starých kolejí" a já si to užila, jen to možná bylo až moc sladké). Sečteno podtrženo, 5* s odřenýma ušima. Edit. 24/8/21 - tak jsem koukla znovu a upřímně už mě to tolik nebralo. Pořád hodně dobré, ale ne na 5*.

plagát

Itsuka hi no ataru basho de (2013) (seriál) 

Herecky mi to nepřišlo nijak závratné. Aja předvedla, že umí hrát mnohem lépe už o tři roky dříve v Nagareboshi. Nikdo svým hereckým výkonem nezazářil, ani nevyčníval. Ale bohužel mi postavy přišly trochu ploché, bez růžků, o které se zachytíte a přilnete k nim. Řekla bych, že to je ten seriál, který zapadne, protože nikoho ani nic neposouvá dál. Má sice své poselství, že bude líp a že se všechno zlepší, ač už jste provedli cokoliv, hlavně že budete usilovně pracovat a kát se. Nekoná se žádné drama, jen se vypráví poklidný příběh o zlomených duších, které se pomalu léčí ze svých bolístek. Romantiku také nečekejte, protože i když by se tu snad utvořily nějaké páry, je to hlavně o přátelství a rodinných poutech. A hlavně že je nejdůležitější odpustit sám sobě. Takže obyčejný šedý příběh s poselstvím. A Takumi nepřišel. Přeloženo.

plagát

Šingeki no kjodžin (2013) (seriál) 

První OP mě docela bavil (tedy obzvláště jeho začátek, když se tam "vyřvává"), druhý jsem bez milosti přeskakovala. Bohužel jsem zřejmě trochu náročnější divák, a tak se nenechám opít rohlíkem. Nelogičnost jednání postav mě často zarážela. To samé i jejich uřvanost, ubrečenost. Děj byl moc protahovaný, v podstatě se nic moc nestalo, ale zabralo to 25 epizod, takže to působilo zdlouhavě a utahaně. Animace je strašná – postavám často ujížděly oči, nemluvě o některých předmětech či pohybu (např. koní) a nepohybu (jedete na voze, pádí obrovskou rychlostí, ale moc s nákladem na voze nekodrcá apod.). Působilo to až nízkorozpočtově a honem, ať už to mám hotový, nebaví mě to. Navíc pokud bych do hodnocení měla opravdu promítnout to, že série končí tak, že nic neosvětlí, nebála bych se to ohodnotit jednou *. Ale protože jsem dobrák od kosti, dám tomu ty dvě. Pro mě to je obrovské zklamání. I tak to mělo pár momentů, které nebyly špatné, plus některé díly uběhly opravdu rychle. Takže proč to vidět? Rozhodně ne kvůli příběhu, ani animaci. Podívejte se na to, abyste se měli o čem bavit s ostatními od "fochu", abyste se neztráceli v záplavě všech možných vtípků, párování a dalších "kreativních" věcí, které vyskákaly jako houby o dešti. Navíc se může ukázat, že jste nenároční divák, a tak by se vám to i mohlo zalíbit.

plagát

Namjaga saranghal ddae (2013) (seriál) 

Tae-Sang je pěknej, kdo letí na namakaný starší týpky, prosím, koukněte se. Uvidíte ho i bez trika. Shin Se Kyung je pohledná, ale nějak jsem se nedokázala s její postavou sžít. Seriál měl pár povedených chvil, ale tak nějak jsem z toho rozčarovaná, jako by se pořád běhalo v kruzích. Tae-Sanga mi bylo neustále líto, a zároveň jsem si říkala, že je to tak trochu hlupák. Mi-Do naopak, jako všechny v jejím věku, nevěděla, co chce, až to bylo protivný. Nezanechalo to moc dobrý dojem, ani netuším, komu bych to mohla doporučit… Možná někomu, kdo by se rád podíval na trápení postaršího muže, shledání rodiny, falešnou lásku, podezření, bitky a vše zabalené v laciném obalu. Přeloženo.

plagát

Yamada-kun to 7-nin no Majo (2013) (seriál) 

Bavilo mě to, postavy byly správně ujetý a i nápad, že v každém novém díle se objeví jedna ze sedmi čarodějek, byl moc fajn, protože tak alespoň seriál příjemně utíkal. Žádné zbytečné protahování. Júsuke to byl sympatický (a to ho nijak zvlášť nemusím), Marija ještě hezčí než ve Switch Girl. Celou tu podivnou partu jsem si užívala. A navíc vážně je tu víc pus než ve všech japonských seriálech za celý rok. Nečetla jsem mangu, takže nesrovnávám. Pokud jste ji četli, chce to k tomu přistupovat bez očekávání, těžko to může v 8 dílech věrně zachytit všechno, co případně na manze milujete. Nenáročné, na pobavení, sympatické, s „magicky duhovou“ písničkou nakonec (= fakt se mi líbila, vždycky jsem při ní trdlila). Silné 3*. Přeloženo.

plagát

Nō otoko (2013) 

Až tento film opravdu potvrdil, že Ikuta Tóma je herec prvotřídních kvalit a že povedený Nakacu z HanaKimi nebyla náhoda. Film je napínavý, chytrý, ale hlavně stojí na hereckém výkonu Ikuty, jenž - jak je jasné z první věty - byl prvotřídní. Jeho postava je něco jako L a Light z Death Noteu se špetkou Robocopa. A kupodivu: chci ho domů! Chci ho chovat v náručí a konejšit! :-D Řekněme si to na rovinu, jsem uchvácena, že pan režisér Takimoto vytřískal z Ikuty něco takového, navíc se mi líbil nápad i celkové provedení (kamera, střih, hudba). Není to komedie a někdo by klidně mohl říct, že je to něco velmi zvrhlého. Proto si myslím, že spousta lidí nebude nadšená, jako jsem já. I tak se podívejte, už jen kvůli Ikutovi to stojí za to.

plagát

Unconditional Love (2013) (seriál) 

NEVHODNÉ PRO DĚTI A MLADISTVÉ Notyvole! Ona byla jasná masochistka, ale měla štěstí, protože potkala sadistu, takže se hrozně moc milovali, protože si vyhovovali ve svých úchylkách. A taky tam bylo dítě, které se chovalo jako každé dítě v každém seriálu, kde se mluví čínsky (či mandarínsky, korejsky, whatever). Ale to je fuk! Protože příběh je úžasný! Pro někoho následné věty mohou obsahovat spoiler. Z čisté lásky týraná žena odejde od manžela s parazitem v břiše a žije v chudobné chudobě, protože tak je to lepší pro příběh. A najednou si na ni po pěti šesti letech vzpomenout. Zjistí, že má vyrostlého parazita a tak. Hodně se řve. Taky to vypadalo, jako by Masochistka hodila svého parazita na aukro a nechala přihazovat, ale i tak se jí to zdálo málo a nakonec proti pravidlům aukra aukci zrušila a parazita dala zadarmo, tedy za pořádnýho hudlana, teoreticky se nechala zmasochistit a šla. A tak. WTF Konec případného mini spoileru. Něco se dělo, některé reakce byly skvělé, nakrásno uvěřitelné a moc povedené, ale jako celek to smrdělo. Bylo to směšné. Trapné a člověk si přál tomu pořádně vysmát. Ale byla v tom vášeň, nehynoucí láska, SM, uječený, ale moudrý sourozenec, věrný podřízený, naivní dítě – prostě všechny ingredience na dobré story. Ale i v Mekáči by z toho udělali lepší kus žvance. Konec z toho blivajzu ovšem udělal něco, co se bojíte vylejt i do záchodu. Ale pokud to budete sledovat na viki jako já, velmi se pobavíte, pokud nevypnete komentáře, které běhají během dílu. Velký spoiler Synek unesen, divně svázán (k SM se přidalo bondáž), poslední 15 minut jsem dělala jen WTF, LMAO, OMG. Skončilo to jako řecko-čínská tragédie. Ale vraťme se k svázanému synkovi (= parazit). Sadista naběhne, v podstatě vše vyjedná, že to bude ok, ale pak naběhne i Masochistka a všechno podělá, protože chce trpět víc, anebo ráda řve. To je fuk. Každopádně konec je tak směšný, oni ho mlátí, zemi a saku daroval tak 2,5 litru krve, ale pan Násilník řekne pár věcí, což Sadistu nastartuje, zmlátí zlouna a pak se blíží k Masochistce, která má kudlu na krku. Během svého hlemýždího přibližování se k milované Masochistce ho stačí říznout, udeřit do kolena klackem, pak i do hlavy (nejvtipnější scéna!), ale on si je všechny podá, doplíží se, pokecaj, popláčou si, obejmou se a šup, pan Násilník pobodá Sadistu. Což Masochistku nasere a pana Násilníka podřízne jako podsvinče. No ale s pobodanými se do nemocnice nechodí, když říkají, že jsou v pohodě. Ale kurva, umřít mu trvalo pěkně dlouho! Fakt jsem se modlila, aby už zavřel klapačku a umřel. Stalo se. (Nebo se minimálně konečně složil na zem, což by znamenalo, že ho Masochistka nechala umřít, protože… přiznejme si to, je to masochistka.) Jej! Záběr, kde jsou jen oni dva, bordel kolem nich zázračně uklizen, krásně nasvíceno (ale já to chápu, taková scéna musí pořádně zapůsobit na diváka!), Masochistka chvíli stála a pak začala ječet jako siréna. A pak začala hrát ta písnička, co nazpíval mrtvý Sadista. Tadá! Poučení? První pomoc je k nezaplacení! Konec spoileru. >>VHODNÉ PRO DĚTI A MLADISTVÉ<<: Je to ponuré, ale je v tom hodně lásky a moc roztomilý chlapeček, kterého jen tak nikde neuvidíte. Má to nejkrásnější a nejoriginálnější opening i ending. V podstatě nádherný příběh o tom, jak čistá láska překoná vše. Rozhodně doporučuji všem, kteří si chtějí poplakat. Je v tom trošku násilí, ale výborně to padne do chytrého příběhu. Všechno zapadá, kam má, a vůbec to není ze začátku zmatené. Určitě jedno z MUST SEE. Proto to má ode mě za jedna! Mám pocit, že jsem se nechala trochu unést… Přeloženo.