Nō otoko

,,…MĚL DĚSIVÉ SCHOPNOSTI…“ /// Narvat hnedle do úvodu příběhovu všehochuť s lehkou dominancí asijský zvrhlosti – ano, jsou věci, který obdivuju! Pak ten jeblej policajt (kterej svým způsobem baví) a příběh o lidech, bez viditelnejch povrchních emocí vs. paní, která má zase toho emociálního cejtění (zbytečně) moc. Amerika má Batmana, Japonsko Suzukiho Ičiró. Ale ten film není tak úplně vo potírání zločinu – nebo snad superhrdinství. Snaží se upoutat pozornost (až) mysteriózníma vlastnostma, ale zároveň svojí dýlkou drobí děj a dělá z lidí idioty. Chyběj tak emoce, který (naštěstí) vyrovná realistickej konec. Protože jestli Bůh existuje… ale vo tom víš svoje Batmane! Vlastně Suzuki! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že v Japonsku nemusí bejt šílená jen malá holčička. 2.) Jsem připravenej konat zlo pro spravedlnost. 3.) Thx za titule ,,teiko“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (27.12.2013)

Neuvěřitelné! Musela jsem se na hodnocení vyspat, protože kdybych ho psala hned po dokoukání/přeložení, tak bych tu jenom řičela nadšením. No, ne že by mi těch pár hodin spánku pomohlo, protože nadšená jsem pořád a jelikož mě ještě čeká zkouknutí v rámci korektury titulků, tak mi to ještě i dlouho vydrží. Ale k věci. Ten film má atmosféru! Úžasně ponurou a podrženou jednak skvělým Ikutou s kamennou tváří a druhak fantastickou kamerou. A ten příběh... tak hrozně moc mi připomínal Fantoma Opery (teď mám na mysli nejenom film, ale i knihu Susan Kay, v které je popisováno Erikovo dětství), i když byl úplně jiný. Suzuki Ichiro se od emocionálního Erika diametrálně liší. Jeden má duševní a druhý fyzické postižení, ale přesto jsou oba dva stejní. A teď mě napadá, že by se k nim hodil ještě třetí do mariáše. Sloní muž... Tihle tři jsou pro svojí odlišnost vyvržení ze společnosti a všichni tři jsou stejně osamělí. Každý z příběhů je jiný, ale všechny se člověku vryjí do paměti tak, že v ní zanechají nesmazatelnou stopu. (11.10.2013)

Představte si, že jíte okurku. Její první polovina je velice chutná, ale když se zakousnete do té druhé, tak se vám ústa začnou kroutit do nepředstavitelných tvarů, chce se vám zvracet, ale i přesto je vám líto onu okurku vyhodit. Co teď? Aby ona nechuť zmizla co nejdříve, tak ukusujete co největší kousky a v duchu si říkáte ať už jí je konec. Nějak podobně jsem se u sledování The Brain Man cítil já. První polovina byla super a sledoval jsem jí s velkým zaujetím. Poté přišla polovina druhá a já se snažil některé části proklikat, abych se co nejdříve zbavil mého utrpení. ■ Ještě se musím pozastavit nad vychvalováním hereckého výkonu Toma Ikuty. To myslíte lidi vážně? Tóma je sice skvělý herec a patří mezi Japonskou špičku, ale co je tak chvályhodného na ztvárnění postavy, která je bez emocí a po většinu času se stejným výrazem na tváři. Takovou postavu dokážou ztvárnit i neherci. Jen nebudou mít tak charismatický obličej. Vážně jsem z toho v rozpacích. Tak jak Jirka nechápe, že někdo mohl tento film přeskakovat, tak já nepochopím jak může někdo označit herecký výkon Toma Ikuty za tahouna onoho díla. (10.12.2015)

Nejen na výkonu Tôma Ikuty stojí tento film, ale ... Kdybych chtěl být hnidopich, našel bych nelogičnost v chování jedné postavy v určitém okamžiku (nebo - říkejme tomu "japonská natvrdlost"?), nicméně nechci být. Uvažuji, jak toto označit. Mysteriózní, zde na ČSFD uvedené, ani náhodou. Krimi? Thriller? Drama? To spíš. Každopádně dost výborné. Nervy až do konce. Čtouce stávající komentáře, nechápu, jak se někdo mohl nudit a přeskakovat. ■ Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=kv5qhw24A8A 88% (05.11.2014)

Je to celkom dobrý mysteriózne ladený kriminálna thriller. Má dosť dobrý príbeh odohrávajúci sa v meste, ktoré práve čelí sérii bombových útokov, pričom jednému len tesne unikla aj uznávaná psychologička a polícia stále nevie nemilosrdných páchateľov nájsť. V priebehu vyšetrovania detektív narazí na zvláštneho mladíka, ktorému sa začne venovať psychologička a postupne si všetci uvedomujú, že je to výnimočný človek a tak spoja svoje sily, aby páchateľov zastavili. Spracovanie nie je zlé, ale aj tak ma dosť sklamalo. Spočiatku to vyzerá veľmi dobre, úvodná dvadsaťminútovka ponúkne niekoľko vydarených situácií, sadli mi postavy a aj pozadie bombových útokov pôsobí dosť dobre. No potom to už nanešťastie upadne, stále sa na to dá bez problémov pozerať, ale film sa už venuje prakticky len mladíkovi, či už jeho schopnostiam alebo pátraní po jeho minulosti, pričom to ani nie je až tak moc zaujímavé, aby to zabralo polovicu filmu a ani útoky sa už moc neriešia. A tak až v poslednej tretine sa to zase rozbehne, opäť sa tu nájde pár výborných scén a tak ma skutočne mrzí, že tvorcovia k samotnej postave výnimočného mladíka pristúpili práve takto. Radšej by som bol, keby tu nebol vôbec a hlavné postavy by riešili útoky, alebo keby bol aspoň skutočne zaujímavý, jeho schopnosti a minulosť mi až na pár výnimiek prišli úplne obyčajné. Pochváliť musím aj akčnú stránku, síce jej nie je moc, čo sa ale dá aj celkom očakávať, ale tých pár sekvencií je výborne zvládnutých, sú dynamické a s kvalitnou vizuálnou stránkou, či už rôzne explózie alebo nejaká tá naháňačka. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, výborné hlavné trio v zložení Yasuko Matsuyuki ako psychologička, detektív Yosuke Eguchi alebo Toma Ikuta v úlohe výnimočného mladíka, ale sadli mi aj zvyšné postavy, či už záporné, ale aj vedľajšie. Réžia a technická stránka sú tiež vydarené, tu nemám žiadny problém. Škoda, po úvode som bol presvedčený, že to bude vydarený kriminálny thriller, ale ani takto to nie je zlé, len s trochu iným podaním postavy mladíka to mohlo byť omnoho lepšie. 63% (17.10.2013)