Vlče

Příjemná britská gangsterka s vtipným scénářem a skvělým magorem v podání Bena Kingsleyho. Film si udržuje napětí i černý britský humor a do konce diváka nezačne nudit (už od toho šutru na začátku).

Je vysvobozující sledovat jak vše co se o nových hororech říká padá na hubu. Chata v lesích si bere to nejlepší z klasických hororů, přidává až filozofický přesah o tom co je vlastně horor a proč se tento žánr stále těší popularitě a zároveň (!!!) nepřestává ani na vteřinu bavit skvělým scénářem, geekovskými nápady (spoluautor scénáře - Joss Whedon) a hlavně naprosto masakrálními scénami v závěrečné třetině. Horor má budoucnost a neexistuje lepší důkaz než Cabin In The Woods!

There Will Be Blood je monumentálním ztvárněním života ropného magnáta Daniela Plainviewa. Fantastická kamera s dlouhými záběry, maniakální herectví Daniela Day Lewise a Paula Dana dohromady tvoří jeden z nejepičtějších (v nejlepším slova smyslu) amerických filmů, na který se dívá jako když čtete velký román. Ve scéně s hořící ropnou věží, doprovázenou hudbou složenou jen z bubnů, dosahuje i přes svou pomalost film neskutečné intenzity a jak hlavní postava stárne a stále více nenávidí celý svět (nejvíc asi ale sebe) nepustí diváka až do závěrečných titulků. I'm finished...

Nikdo netočí filmy jako David Lynch. Ti kdo řeší "o čem to je" naprosto míjí podstatu filmu - Lynch se nepohybuje ve skutečném světě, ale v psychologickém světě našich tajných tužeb, přání a fóbií - jedna nezapomenutelná scéna následuje další a stále jasněji vystupuje hlavní téma, nepostihnutelnost lidské duše a nekonečná složitost jejích vnitřních pochodů. Některé scény jsou neobyčejně opravdové, např. ta kde Naomi Watts přijde na herecký konkurz. Velkým bonusem je, že v Mulholland Drive se za vším tím mysteriózním oparem skrývá i silný příběh, který při opětovných shlédnutích stále dokáže překvapovat.

První film bratrů Coenů obsahuje ve velkém množství všechno, kvůli čemu je mají jejich fanoušci v takové oblibě: vynikající dialogy, ponurou jižanskou atmosféru, velmi zručně vykreslené postavy (které při často sobecké touze po osobním štěstí nakonec dostihne osud), absurdně-komické ztvárnění násilí a umělecký cit pro použití kamery (částečně se styl tohoto filmu přenáší i do Farga a No Country For Old Men). Postavy zápasí v pustině s vlastními démony, nikdo není "klaďas" a scéna s kopáním hrobu patří ve filmu obecně k těm nejsilnějším.

Paddy Considine ztělesňuje hlavního "hrdinu" v brutálním, přímočarém a minimalistickém nezávislém filmu v režii Shanea Meadowse. Zapadákov v britských Midlands, banda gangsterů-primitivů, voják vracející se domů a podmanivá hudba vytváří dohromady film, který na mě měl zatím subjektivně největší dopad ze všeho, co jsem viděl. Každý má takový svůj film, nebo by ho alespoň mít měl...

Prej seriál...:) Film není jenom zábava, není to jen ukrácení volného času... V podání Krzysztofa Kieslowskiho je to jedna z nejmagičtějších věcí, který jdou zažít na tomhle světě.

Trocha nutné manipulace s divákem, výborně zrežírovaná hlavně první čtvrtina filmu, slušné podání soudního procesu a především herecký výkon Daniela Day-Lewise dává dohromady velmi slušné drama o nevinném člověku obviněném ze zločinu, který nespáchal. I přes hromadu much a věcí, nad nimiž divák prostě ohrne nos, je In The Name Of Father mezi svými konkurenty svěží drama, kterému divák mnohé nakonec odpustí. (na rozdíl od mnohých bezkrevných amerických konkurentů)

Moje první plnohodnotné a pozorné setkání s tvorbou Ingmara Bergmana byl velmi silný zážitek. Vargtimmen možná nepatří mezi nejcitovanější filmy tohoto režijního velikána, ale o to sugestivnější zážitek na nepřipraveného diváka čeká. Zneklidňující obrazy (fantastická kamera Svena Nykvista), ještě děsivější zvuková stránka (výstřely z pistole, hudba), čím dál surreálnější atmosféra a především výkony Ullmanové a von Sydowa vytváří jeden z nejkouzelnějších a zároveň nejděsivějších příběhů ztráty příčetnosti, kterých jsem na filmovém plátně byl svědkem. Sám vypravěč je tak pochybný, že "přízraky", které hlavní postavu pronásledují, pronásledují i diváka samotného. Tento efekt ve finále znamená, že v tom minimalistickém způsobu vyprávění se dostáváme až na dřeň a dno našich představ o sobě a přibližujeme se skutečnému šílenství. A to je rozhodně mnohem víc, než se o jiných filmech dá říct.

Kdyby toho mimozemšťana tak hloupě neztvárnil hlasem Seth Rogen, tak je to i za 4 hvězdy. Příjemná a hlavně vtipná letní komedie.