selviskhed

No, už při sledování úvodních titulků musí být každýmu jasný že půjde o veliký film. Pan Finch je fakt frajer, nejen že obhajuje chudý a umí to s dětma, ale taky umí střílet z kvéru. Mám ho fakt rád. Dětští herci jsou fantastičtí. Ale o to nejde. Film totiž kulminuje v soudní síni. Výslech obžalovaného žalující stranou a závěrečná obhajoba pana Finche jsou ohromně strhující. SPOILER: Ale nejvíc je, když po vynešení rozsudku pan Finch odchází z prázdné soudní síně, zatímco celá galerie tiše stojí. Nejdříve jsem byl trochu naštvaný, že film v ten okamžik neskončil, ale nakonec nemám nic proti. Pořad jsem si říkal jak je možný, že pro obžalované byla tak překvapivá informace o zdravotním stavu Toma. Jestli to bilí obyvatelé vůbec netušili, tak byla tahle rasová segregace fakt drsná.

No, někdo tady měl raději zůstat doma a hrát Sims nebo si založit účet na Second life. Jde o toto. Do kina jsem rozhodně nešel na "film zadarmo" (CSFD předpremiéra). Šel jsem na film, který mě zajímal, protože disponoval celkem originální premisou. Všechny ty filmy s roboty, kteří uživájí umělou inteligenci jsou fajn, ale zajímavější jsou právě tihle "avataři", které představuje film Náhradníci. Už pro to, že vytvořit umělou inteligenci by ve skutečnosti bylo daleko obtížnější než sestrojit dálkově ovládané avatary. To je jedno. Prostě námět je skvělý, všichni ti tlustí a oškliví lidé v soukromých místnostech a krásní lidé v ulicích jsou moc dobří. Vypovídá to něco o člověku a o chování v prostředí virtuální reality atd. Mám za to, že komiksová předloha může být senzační čtení. Pokud jde ale o film, je to veliký průšvih. Když POMO upozorňoval, aby jsme se moc nesmáli vážně míněným scénám, přišlo mi to nemístné. Když poprvé celé kino vyprsklo smíchy nelíbilo se mi to. S dalšími výbuchy smíchu při naprosto vážných scénách už jsem ale musel souhlasit. Film prostě vrší ohromný hromady klišé a je to vážně až komické. Tak tak. A k té "Shift-Enter scéně". Je rok 2009 a obsluha počítačů už dávno není něco, co se podobá alchymii. Pokud spočívá odbornost počítačového odborníka v tom, že z hlavy ví jakými znaky vyplnit vyskakující formuláře, tak je to smutné. Nejlepší na filmu jsou reklamy na náhradníky, které jsou velmi sugestivní.

Já jsem nepřítel Tarantinových filmů a kdybych měl říct jméno jednoho režiséra, který je široce uznáván a jehož tvorba jde úplně mimo mě, řekl bych to jeho. Problém je v tom, že ten film je objektivně dobrý. Já jenom nesnesu, když někdo zvládne natočit silné dramatické scény a "ničí" je naprosto nemístnými vtipy. Nesnesu takové míchání žánrů. Scénář je perfektní, plný výborných nápadů. Vrchol filmu je neuvěřitelně katarzní. Přesto mám pocit, že když dávám čtyři hvězdičky, hodnotím pouze dramatickou část filmu a vtipné momenty si vduchu uzávorkovávám. A mimochodem, do koulí se nestřílí. Cartman to vysvětlil Buttersovi v South Parku asi před rokem. Někdo by to měl vysvětlit i Tarantinovi. A nakonec - nevím jak vypadá oscarový herecký výkon, ale Pitt by mohl získat alespoň nominaci.

(Dick povzbuzuje Allena aby usiloval o jistou dívku:) -"...Třeba ji dostaneš do postele". (Allen:) -"Při mém štěstí budu rád, když ji dostanu na židli." Bogart je fakt tvrdej, říká věci jako: "Promiň zlato, že jsem ti vrazil, ale byla jsi hysterická.", v puse má cigáro, kloubouk má nízko v čele, vlaje mu balóňák a s ničím se nemazlí. Allen je přizdisráč, kterej si sugeruje svou méněcenost a z rukou mu padají věci, zatímco do jiných věcí naráží. Dick je zamilovanej frajer a bussinesman, který je v době před seriovou výrobou mobilních telefonů neustále dostupný (Tonyho Robertse mám fakt docela rád). A Linda je poctivá ženská. Allen se s Lindou utkává o to, kdo bude nejcharakternější postavou po Bogartovi. Přesně o tom je film. Nechci nic říkat ale vztah Allen-Bogart mi připomíná vzat Jasseho Custera a Johna Wayna v komiksech Preacher. Nachytal jsem tě, Garthe Ennisi.

Povedly se expresionistické interiéry výcvikového střediska v Berlíně (a interiéry obecně) a vysvětlení motivace hlavního zloducha. A také každý výstup Woodyho Allena. Nepovedlo se natočit film. Ten totoiž nesplňuje ani ty nejzákladnější požadavky jako je např. ten aby na sebe jednotlivé scény navazovaly a aby vyprávěly příběh. A ne, skutečně nemám za to, že zde byly záměrně použity avantgardní postupy vyprávnění příběhu. Jsou to šedesátá léta, vím. Ale abych věřil na avantgardu, musel by film vypadat chudobněji. Stačilo by tak o 1000 procent. Pokud se ale Allen skutečně rozhodl režírovat až kvůli nepovedenosti této věci, potom musíme děkovat osudu že to dopadlo jak to dopadlo.

(muž ukazuje hlavnímu hrdinovi plánek:) "Tohle je Wongův dům." -"On bydlí na tom papíře?" -"Ne ty idiote! Má opravdový dům."Tak jsem si splnil povinnost, viděl jsem to, usoudil jsem, že je to starší bratříček projektu jménem Pár pařmenů, jsem rád že to někoho napadlo udělat jako prvního, ale to je všechno. Zajímavý je maximálně to, že japonští pohané si evidentně v kinematografii nikdy nedělali příliš velikou hlavu s cenzůrou. To je krom hlavního nápadu asi jediný klad tohoto filmu. Jde vidět, že je to film mladého autora, který bude mít co říct, ale zatím se jen důvtipným způsobem vymezuje proti zaběhlému řádu věcí. What´s up, Tiger Lily je určitě důležitý film, pokud ho čteme jako něco co stojí na počátku Allenova vývoje, jako jakousi negativní fázi. Nic jiného na něm ovšem není. A mezi námi, nemám rád, když mě někdo upozorňuje, že film je jen film a není to doopravdy:) Rád věřím, že...

Herci jsou skvělí, ženy jsou krásné a Allenův scénář má vyborné momenty (dialogy). Film je ale o dost delší než by mu slušelo a je vcelku necitlivě střižen. Jinak sebeparodické, vtipné, ucházející, honička na motokárách je senzační. Špatná je postava Dr. Fritze Fassbendera (extrémně nesympatická pro své vlásky a džínové košile) a scénaristický se mi nelíbí ta krkolomná snaha nahnat všechny "hrdiny" do jednoho hotelového pokoje.. Zvláštní je, že asi není nic moc co bych chtěl k filmu říci. A to znamená, že to vidím na tři hvězdičky. Průměrná komedie, na kterých je zajímavý typicky allenovský trademark. Prostě jsem si slíbil, že si pořádně projedu práci Woodyho Allena a tak začínám u téhle scénaristické a herecké celovečerní prvotiny. Allen je Allen už ve svém prvním filmu, ale jako herec si určitě zaslouží větší prostor. Těším se na další věci, které uvidím.

Watchmeni v malém. Film jsem viděl na dvakrát (po desetiminutovkách, poprvé se mi z něj začala točit hlava a šel jsem spát) za okolností kdy jsem se cítil podobně jako kapitán. Po prohraném boji, rozlícený, na pokraji nervového zhroucení, plný velmi expresivních pocitů a sám. Všechny dialogy a monology jsou napsané výborným poetickým jazykem, myšlenka příběhu je výtečná a ten kapitánův vor mi bude ještě dlouho ležet v hlavě.

Vím o dvou lidech, kteří by mohli mít našeho mladého hrdinu velmi rádi. A pokud jde o mě, já mám taky něco rád a povím vám co. Mám rád Nolana boháče, který má hodně peněz. Takhle to mám s jeho filmy. Nemám rád Nolana spořílka. Čím víc peněz, tím lepší. A věřte mi nebo ne, krom Dokonalého triku ty hrátky s časovými rovinami moc nemusím. Ruší mě to. Když člověk řeší celý den, jestli se anděl skládá z látky a formy, měl by si asi pustit něco jednodušího, třeba nějakou směšnou komedii, já vím. Příště, v pravý čas, hodnocení třeba přepíšu na lepší. Docela zajímavé je, že herci působí hrozně herecky. Herečka hrající "blondýnu" je přesně ten typ hereček, které hrají filmy. Ale její filmografie je prázdná. Moc se mi líbí ten fakt, že náš hrdina má na dveřích nálepku Batmana, ale to je tak všechno. Mám vcelku rozpačité pocity. Plus mínus platí to samé co jsem říkal o Mementu a chladnosti. Cobb, který ruší svým obětem zaběhlý způsob života do jisté míry připomíná Jokera z Temného rytíře.

O tom, že spravidlivý hledá světlo, kdežto hříšník se světla bojí a utíka se do temnoty, aby jeho špatnost zůstala skrytá. Tenhle film si ale červenou nezaslouží. Nolan je asi můj nejmilejší režisér, ale tohle je průměrná, šedá, nezajímavá detektivka. Vůbec nechápu, co Nolana vedlo k tomu předělávat film s takovýmhle scénářem. Pro mě veliké zklamání. Když jsem viděl 30 dnů dlouhou noc, přišlo mi chytré umístit příběh hodně na sever. Využít polárního dne je taky chytré, obzvlástě když vám dochází, které věci by Will Dormer dělal v noci. Díky krásné přírodě nás kameraman trápí hromadou panaromatických obrázků a to mě nudí. Výborné jsou naopak záběry z vody z poza klád, které působí dost znepokojivě. Vtáhnout diváka do vnímání mysli s narušeným viděním světa dokáže spíše Aronofsky nez Nolan. Al Pacino nebyl dobrý a Williams mi vylozene lezl na nervy. Porad jsem se tesil, ze se oboum postavam bude darit stridave drzet jeden druheho v šachu, jenze tohle evidentne neni Dokonaly trik:/ Ještě jednou: veliké, veliké zklamání. Škoda.