selviskhed

Nemám kdovíjak rád krátké filmy. Člověk z nich má pocit, že se tady plýtvá dobrými nápady. A navíc takový film člověk hledá a stahuje delší dobu, než jakou snímek trvá:) Tohle je dobré. Hezká kamera a šikovné kompozice záběrů, pokoj obsahuje pár pěkných věciček a vůbec celé to má cit pro detail a zároveň to něco říká a působí to tak nějak avantgardně (v nejlepším slova smyslu). Ví se, že si Nolan rád píše chytré scénáře a podařilo se mu to už u prvotiny. Součást souboru krátkometrážních snímků britských režisérů Cinema16: British Short Films

Kdybych měl být nějakým zloduchem, byl bych Henrim Ducardem. Kdybych chtěl zachránit nebo zničit svět, udělal bych to z popudů, které tématizuje (uf!) Henri Ducard. A kdybych byl Bruce Wayne, ta rolníkova hlava by letěla. Největší radost v oblasti vizuálu mi udělaly expresivní vize po požití medicíny Dr. Cranea a taky ta jeho bu-bu maska. Jen mi bylo líto, že Rachel nikdy neviděla Batmana jako ošklivou zrůdičku (na rozdíl od pana Finche). Pokud jde o potrubí, mám stejný problém fyzikálního charakteru jako ve Vykoupení z věznice Shawshank:) Herci jsou výborní, Balea i Holmesovou mám mezi desíti a kdokoliv se ve filmu mihne tak nějak sedí. Alfred je výborný a vůbec se casting vyvedl. Je mi líto že v TDK se Holmesová už neobjevila. Buď ji ty peníze měli dát nebo měla slevit, ale prostě tam měla být. Pokud jde o Burtonovy filmy, nikdy jsem je pořádně neviděl ale vůbec mě nelekají. Bojím se, že na mě z kápě vykoukne Johnny Depp. Krom krásné psychologie jsem se nechal unášet také mým malým soukromým vnitřním bojem. Když Ducard říká, že Zločinci se spoléhají na to, že k nim bude společnost shovívavá., tak říká to co si sám nějak myslím. Vůbec ten člověk mluvil hodně rozumně, ikdyž byl tak trochu fašista. Mezi námi, nepamatuju si postavu, ke které bych měl tak dvojznačný vztah. Pořád si myslím, že možná by Batman nemusel být tak měkosrdcatý idealista a že možná měl toho rolníka setnout. Když se nevzmohl na to proti Ducanovi řádně argumentovat a radši mésto toho vybouchl dům, skoro to vypadá žě mohl mít náš milý racionál Henri trošičku pravdu.

Mám rád Hrabala. Když je hodně vzdělanecký a málo lidový, to je mé gusto. Když se hodně metá Eckhartíčkem a Schopenhauerem, to se mi líbí. Jo. Ale fakt nemám rád Vaška Neckáře, kluka. Doopravdy hodně. Zkrátka, tenhle film nemůže dostat méně než čtyři hvězdičky, protože dialogy jsou výborné. Ale to co se vypráví obrazem nestojí za moc. Všechny ty doteky a společné postávání nad ohněm s panem strážným. Nebo trampoty v bytě pana Anděla, které film roztahují. Tomu všemu říkám NE. Adaptacím Hrabalových děl jsem se krom tohoto a Anglického krále úspěšně vyhýbám. A vyhýbám se i zfilmovaným knihám. Pořád mám strach, že bych si mohl Hrabala zprotivit. Jednou si nějakou knížku přečtu a pak se podívám na film a zjistím jestli z toho Menzel jenom udělal pakárnu. Jen budu dlouho sbírat odvahu. Ale jak říkám, dialogy jsou skvělé, neuvědomuju si že bych ve filmu kdy tak dobré repliky slyšel. A jinak: Hrušínský je superherec a na Brodském je něco aristokratického.

Nemám ten správný věk na to, abych s opravdovým nadšením ocenil prolog a epilog. Jsem takříkajíc "starý na hipícké řeči" Ale kdybych tenhle film viděl v době, kdy jsem ve Filmovém klubu hltal všechny anglické filmy s Kelly Macdonaldovou, byl by to dost možná můj nejmilejší film. Tehdy jsem měl asi Trainspotting vidět. Ne teď v roce 2009. Škoda. No, Evan McGregor je starý sympaťák a drzá školačka Kelly Macdonaldová je druhá nejvíce sexy postava jaká se kdy objevila ve filmu (hned za Zlou královnou ze Sněhurky, samozřejmě). Hlavně dialogy, kterých se Diane učastní jsou výborně napsané. Přejdeme-li otázku po tom, co to znamená, že tady vedle sebe čteme o jakési studentce a pak o jedné vdově vedle sebe, můžeme přejít k faktu, že konečně rozumím tomu, proč si můj kamarád zvolil mezi pět parťáků, který by chtěl mít za zádama při hospodské rvačce Begbieho. Výtvarná stylizace je fajn, včetně zpracování pocitů "propadání se" atd. Ale na Milionáře to ještě dlouho nevidím:) Samotného mě nenapadlo srovnávat tento film s Requiem za sen, nicméně Requiem je mnohem výš. Jsem rád, že tehdy, když jsme brali v angličtině téma drogy se paní učitelce nepodařilo sehnat Boyla a tak jsme museli koukat na Aronofského.

Četl jsem článek o Emmerichově filmu, pak na youtube hledal trailer a skoncil jsem u tohohle. Dokoukal jsem až do konce. Myslím, že mi ten den nebylo hezky, měl jsem trochu oslabené schopnosti kritického myšlení a tak jsem se koukal a bral to tvrzení o konci světa do jisté míry vážně a tak trochu si říkal "co kdyby". Ale vcelku rychle mě to přešlo. A tak to je. Když člověku není pohodlně rád si představuje katastrofy a tím se očišťuje. Aby jsme nechodili s příklady moc daleko, mladému křesťanství není v Římské říši zrovna fajn a tak vzniká Zjevení sv. Jana. Aspoň nás o tom poučuje psychologie náboženství. Takže - pokud vám zrovna není krásně, může vám tento film docela radost. Pokud ale budete při síle, budete se nejspíš jenom rozčilovat. Je to zkrátka klasický dokumentární film o tajemných věcech s hranými sekvencemi. Hledání pararel je asi dost krkolomné, ale když se o tajemství nezajímáte, nevíte víc než scénarista a tak mu to baštíte. Tedy až na ty řeči o počítačovém programu Webbot. To už bylo i na mě trochu moc kyber-ezoteriky. Méně než tři hvězdy si asi nezaslouží. Ale ještě to promyslím.

Tady na CSFD je krásně napsaný obsah. Z toho usuzuju, že knížka může být fajn. Film je dobrý tak dlouho, dokud běží úvodní titulky. Pak už jen nuda a nesympatické postavy, kterým se dějí šílené věci a vám je to upřímně jedno. Byl bych hrozně rád kdyby se mi film líbil, mohl bych si zase kopnout do ostatní české tvorby, ale boužel. Režie a kamera šikovná, hudba nic moc, postavy a scénář mizerné. A ten alchymistický trik se mi nelíbil. Když Smíchov tak raděj Toxxxe. "Bertramka - Anděl - Klamovka - Zvon, pozdrav první, odpoví ti i strom."

Vilhelmová hraje Vilhelmovou, Liška hraje Lišku, Geislerová hraje Geislerovou a Stašová hraje Stašovou. A to je výhoda české kinematografie. Že se totiž herec naučí jednu roli a může ji hrát pořád. _____ Film je takový, jako to máte v životě. Člověk se chvíli směje a chvíli pláče. Říkáme tomu "tragikomedie" a je nám z toho trochu trapně . A v tomto případě je to navíc nakonec tak, že dobrej človíček se má špatně a špatnej se má dobře. Až se mi na mysl dere taková vysoká úvaha, že Štěstí je jako Sláma - nikdy nevíš kdy se zlomí (fňuk fňuk). Defakto symbol všeho co nemám ve filmech rád, ale zase je to hezky natočené. Nevím co s tím. Ale má to určitě hezkou kameru, no.

"Hajzl, planeta, děvka, zmrd a prdel" říká PhDr. Radoslava Brabcová, CSc. když seznamuje rappery s výsledky lingvistické analýzy frekventovanosti slov v textech kapely Supercrooo. Už při jedné z prvních scén mě bylo jasné, že tohle bude dobré. Byl to tento dialog mezi Orionem a fotografem v ateliéru: (fotograf:)- "Proč to držení za koule?" (Orion:) - "Ale nevím, ale dycky když rapuju, tak se u toho držím za koule. A to ne.. To dělají všichni. To je prostě nějakej takovej... Jak se to říká?... Automatismus. Já nevím, jako když se podívám na rapery všechny, tak se všichni držíme za koule a nevím proč. Asi že to jde přes koule, že to jde z koulí." _____ Moje nejoblíbenější část je ta s Českým triem. Argumetačně i hudebně je určitě nejzajímavější. Vlastně bych klidně na nějaký konzert DJs třeba se smyčcovým triem šel (klavír mi tam úplně neseděl). DJ Five je zajímavý člověk. A Mike Trafic mezi natáčením Rapubliky a rvačkou na Andělu evidentně dost cvičil:) _____ Výborný je Coleův freestyle v Karviné o bábě, která ti dá cukroví, když ji pozdravíš a zeptáš se jí jak se má. Trošku jsem se za Oriona styděl při scéně ze školy, ale na druhou je to dobrý příspěvek k tématu boření mýtu o rapových superstars. Radost mi udělala ta část z Hudlic, resp. to že někteří lidé, kteří čtou, jsou schopní na rap nahlížet jako na součást nějaké literární tradice, která existuje minimálně od počátku moderny. _____ Lidé jako Vladimir 518 nebo třeba Sifon a Skarf ve filmu nechybí. Jsou to intouši a film by ztratil koherenci a atmosféru. _____ Režisérsky výborně udělané, zajímá mě jaké téma si Abrahám vybere příště. Film je na CSFD podhodnocen.

Když jsem se loni učil na zkoušku z křesťanství a narazil poprvé na téma paraguayských redukcí, trochu jsem se divil, že jsem se s touhle kapitolou dějin církve (pokud se pamatuju) nesetkal v našich milých postsocialistických učebnicích dějepisu. Proč asi? __________ Jsem doopravdy citlivy na energi kterou kumulují náboženské symboly. K tomu abych měl pocit, že "tedy jde o něco velkého" mi většinou stačí hrdina s kolárkem. A je jedno jestli je to třeba jen legrační otec Ted Crilly nebo zpropadený šmějd pastor Jesse Custer. Takže na mě skutečně působí takové scény, kdy ukřižovaný misionář padá z obřího vodopádu, obrázky z Rodrigovy kajícné pouti nebo záběry kde se střílí do monstrance s Nejsvětější Svátostí. Pálit do Kristova Těla, to už je pro mě na hranici citové únosnosti. __________ Problém je v tom, že mimo tyto scény jsem se dost nudil. Režie nebyla dobrá. Film na mě působil tak nějak lacině. Poznám režiséra s vizí a s pevnou rukou. Joffé takový není. A válečné scény stály vyloženě za houby. Pokud jde o Jeremy Ironse, tak tenhle člověk od začátku charismatem válcuje dokonce De Nira, takže byl pro mě hlavním hrdinou od začátku on. Trochu mi vadilo, že Gabriel je na jezuitu poněkud přecitlivělý. Měl se dát raděj k františkánům:) De Niro je fajn. Hudba mi přišla moc patetická/uřvaná, ale ospravedlňuje mě absence hudebního sluchu. __________ Nakonec musím říct že nemám rád vodopády, exotiku a nespoutanou přírodu (většinou se balancuje na hranici kýče) a jsem imuní vůdči mýtu o krásném životě necivilizovaných divochů. Nemám rád hipické řeči o dobrých prostých lidičkách z vesnice (největší parchanti bývají chudí lidé), natož toto. Maye jsem nikdy nečetl. K filmu jsem přistupoval s elementární averzí. __________ Jako bonus přidávám svůj nejoblíbenější vtip na světě. Je to takhle : "V pokoji sedí benediktin, dominikán, františkán a jezuita. Najednou zhasne světlo. Benediktin se bez rozpaků dál modlí breviář, protože ho umí nazpaměť. Dominikán referuje o podstatě světla a temnoty. Františkán chválí Boha, který člověku dává také shovívavě zahalující sestřičku tmu. A jezuita jde ven a vymění pojistky...

Nejoriginálnější premisa jakou snad kdy jaký scénář disponoval. Logicky neprůstřelné, domyšlené do posledního detailu. Exupéry napsal těsně před smrtí Citadelu, Mozart složil Requiem, Dostojevskij napsal Bratry Karamazovy a Jerome Bixby Pozemšťana. Perfektní, fascinující, dramatické, podnětné. Herecky skvěle zvládlé. Výborný konec. Víc netřeba říkat. Možná to že plakát absolutně nekoresponduje s příběhem. Pravděpodobně můj nejoblíbenější filmový příběh vůbec.