AgnesDee

Trénování a zkoumání už bylo dost. Je čas využít své poznatky v praxi. Je až traumatizující zjišťovat, že ne všichni jsou tak jednoznační a "jednoduší" jako Kemper, člověk nemusí mít vždy jasnou motivaci plynoucí z dětství nebo traumatu, stačí, když ho vede pohnutka. Navíc je jednodušší věřit svým pravdám a předsudkům, než prostým faktům. Tato série je v těchto věcech naprosto precizní ukázkou toho, že není všechno zlato, co se třpytí. Vynikající kamera, režie, herecké výkony a hlavně scénář, který drží všechny díly pěkně ve smysluplné kupičce, u které nehrozí, že se za chvíli zhroutí. Jen je škoda toho, že nebude (teda alespoň myslím) třetí série, protože tento seriál, a hlavně jedna neuzavřená podzápletka, si ji zaslouží jak prase drbání.

Je opravdu úžasné vidět, že i v dnešní době se mezi tvorbou unylých a líných detektivek točící se pořád dokola v tom samém najde i seriál, který nejen, že pootevírá dveře psychologii zločinů, ale zároveň seznamuje diváka s opravdovými zločinci, kteří jsou mnohem děsivější než ti televizní. A není to jen psychologie skutečných postav, ale i těch smyšlených, která je propracovaná do nejmenších detailů, dá se s nimi sympatizovat i nechápat je zároveň, protože žádný člověk není jen černobílý. David Fincher v křesle režiséra i producenta dodal tomuto projektu zvláštní kouzlo, nádhernou práci s vizuálem a úžasně pracuje s napětím. Chápe, že látka není jednoduchá a dokáže jí dodat až hororovou atmosféru, kterou u detektivních příběhů často postrádám.

Jak jsem poznal vaši matku je můj asi nejoblíbenější seriál. A tak tento seriál v mých očích má velmi těžký úkol - nejen ukojit mě jako fanouška původního seriálu, ale zároveň ukojit ty, kteří budou tyto dva seriály logicky porovnávat. Nejen, že musí fungovat v rámci formy stejně, jako fungoval HIMYM, ale měl by zároveň přinést něco nového - nové postavy se zajímavými osobnostmi, nové situace a vtipné momenty, které si lidi budou pamatovat. Bohužel si nejsem zatím jistá, jestli to tento seriál zvládne. Co musím zatím připsat k pozitivům, je herecké obsazení, které je sympatické a už při sledování druhého dílu jsem si říkala, že jsou některé momenty strašně sladký a chci víc. Nicméně tu máme dvě obrovská negativa - charaktery postav a dialogy. Za celou dobu jsem se ani jednou nezasmála, což by se u sitcomu prostě stát nemělo. Dialogy jsou v některých momentech zbytečně natahované, mají být asi vtipné, jak se postavy cítí trapně, ale místo toho je trapno vám. A charaktery prostě nejsou ničím zajímavé. V pilotní epizodě se máme dozvědět základní charakteristiku postav, jaký je jejich hlavní povahový rys, který je odlišuje od ostatních, a ze kterého se pak bude rozvíjet dál děj v jednotlivých epizodách a vývoj (či nevývoj) samotných postav. O těchhle postavách z jejich jednání nevím v podstatě nic, krom toho, co nám řekly ostatní postavy - Sophie je teda asi jako Ted, snílek, co věří v pravou lásku. Jesse je její pravý opak (asi), Valentina...? Charlie je uhlazený snobský brit (jeho charakter je asi jediný tak nějak rozeznatelný), Jesseho sestra je lesba, což není charakter, a Sid...? Tohle všechno mělo být jasné už v první epizodě. Doufám, že se to časem trochu zlepší, ale obávám se, že to zapadne do stoky těch špatných sitcomů. Navíc, stejně si všichni vždycky pustí HIMYM.

Než jsem šla na tento film, tak jsem neviděla žádný trailer, ani obsazení, takže jsem šla do kina neposkvrněná. A možná i díky tomu mohu říct, že jsem si ten film neskutečně užila. Líbí se mi, s jakou úctou pracovali tvůrci s předlohou a jak opět dokázali vměstnat do této série meta- humor, na kterém původní film doslova stál. Je pravda, že se zde objeví i dost sentimentálních scén, ty jsou sem ale aspoň vpasované v rámci pochopení motivace postav a jejich minulosti ( i když věřím tomu, že si pár lidí u toho poklepe na čelo). Dokonce mě překvapuje, jak moc je snímek relevantní ( co se týče oživování starých klasik). Ve výsledku jde o velmi povedený Vřískot film, a jako jeden z mála podobných filmů si zaslouží respekt.

V podstatě je to úplně to samé co Slunečná, jen jsme se z rodinného statku přesunuli na statek exotických zvířat.

I když Davida Lynche respektuju jako tvůrce, i když si myslím, že knížka je opravdu dobrá, musím říct, že z tohoto filmu mám pocit, jako by s tím Lynch ani samotná kniha neměly nic společného. A nechci nijak zvlášť hanit adaptaci, protože kniha je na zadaptování opravdu náročná, ale bohužel i díky tomu, že se nepodařilo zadaptovat i některé klíčové momenty knihy, tím tento film dost ztrácí. Scény se tak nějak dějí, na místo scén, co by nějak představovaly charaktery v pozdějších etapách filmu, se tu hned zezačátku setkáváme s Imperátorem a jakýmisi random týpky mluvícími do mikrofonu, které v knize zaprvé vůbec nejsou, a za druhé zbytečně prozrazují děj dopředu. Navíc je zde spousta momentů, jako třeba že slyšíme myšlenky spousty hrdinů (čímž pádem ztrácíme pojetí o tom, z jakého pohledu příběh vlastně sledujeme - tento princip je charakteristický pro knihu, ale ve filmu je nemístný), které zabraňují hercům hrát očima nebo pouhou mimikou obličeje a divák se tak všechno přímočaře doví ve voice-overu (ten se zbytečně objevuje i na začátku, kde působí, jako by scenárista nevěděl, jak představit svět Duny, a tak prostě nechá mluvící hlavu, aby nám všechno osvětlila). A když k tomu ještě připočtu ty příšerné masky, dialogy jak z céčkového filmu a velmi rychlé tempo, které filmu spíše ubližuje, než prospívá, dostaneme snímek, který zestárl opravdu zle. Už nikdy více.

Norská adaptace naší klasické pohádky, která se snažila zkopírovat příběh v podstatě jedna ku jedné, ale bohužel jí tak odebrala kouzlo víc, než její každoroční opakování. Krajina je sice nádherná a hraje stejně tak dobře, jako krajina v naší verzi, ale to je tak jediné, co se dá této nové verzi připsat jako dobře zpracované. Ale vezmu to popořadě. Filmu chybí jakákoli originální nápaditost. Když si vezmu všechny adaptace této klasické pohádky, ať už americké nebo evropské, každá Popelka byla zpracovaná po svém a byla tak trochu jiná, i když vlastně stejná. Vzala si různá témata, na které se příběh zaměřil, a tím ji dělala pro diváka zajímavější. Tahle Popelka v podstatě nic originálního nepřináší, jen bezbarvě kopíruje všechno, co přinesla ta naše, a ještě jí ubrala. Tam, kde byla ta naše hravá, vtipná a nebo vážná, byla tahle suchá a těžkopádná. Tam, kde byla naše smutná nebo tajemná, byla tahle přímočará. Tam, kde mělo být ticho, hrála hudba. A co se týče hudby, pro mě osobně je to v naší Popelce dost podstatný prvek. Podtrhuje hravou atmosféru, ale také dodává romantický nádech a lehkost, krásu a z písničky Karla Gotta mi vždycky vyraší husí kůže. Zde je hudba generická, pořád stejná a nezajímavá. Hned, jak odejdete z kina, na ni zapomenete. Ať si kdo chce co chce říká, stejně si všichni budou pouštět tu starou, klasickou verzi Třech oříšků, protože je nápaditá, má úžasnou hudbu i lokace, a hlavně, na Libušku Šafránkovou prostě žádná nemá.

Dlouho jsem neodešla z kina tak naštvaná a zklamaná, jako dneska. Původní Matrix je mistrovské dílo. Zbytek trilogie je sice slabší, ale stále jsou to velmi solidní snímky, které si zachovaly svůj osobitý styl a hlavně logiku. Co nám přinesl tenhle snímek? Ne... špatná otázka - co nám tenhle snímek vzal? Ikonický zelený filtr, bez kterého je člověk akorát zmatený. Naprosto nudné souboje, které by každý člověk při dalším pouštění nejraději přetočil. Žádný bullet- time, slow-motiony ani originální práci s kamerou. A to už vůbec nemluvím o ikonických latexových oblečcích a kožených kabátech, místo kterých Neo nosí celý film ušmudlané rifle. Ale není to jen o stylu, i když je to jedna z hlavních složek Matrixu. Filozofií tohoto vesmíru už nijak neošperkujete ani nic jinýho, tím pádem nic nového tento film nepřinesl. Ve své podstatě je tento film naprosto zbytečný a vůbec by nemusel existovat. Sází pouze na nostalgii některých fanoušků, i když bez originálního Smithe a Morfea se jim to opravdu nepodaří, zvlášť, když jejich mladé náhrady stojí za úplný hovno.

Z celé trilogie o novém Spider-Manovi je tenhle film nejlepší.

Rozhodně nejslabší z celé trilogie. Ale po shlédnutí čtvrtého dílu mu ze tří hvězd musím zvednout hodnocení na čtyři.