dopitak

Tihle chtějí do EU? Co na to říct? Že lidi jsou dobytek, nejlíp věděl i ten méďa. Mimochodem, smutná a zároveň krásná scéna ve filmu, kde první nezpívané slovo padne asi po 25 minutách, všemu dominuje parádní kamera a zvuk (prosím o evropskou cenu zvukaři). Doporučuju tohle si dát na velkém plátně a s aspoň šestikanálovým zvukem, bude-li příležitost. Do zákulisí tureckého filmového průmyslu nevidím, ale tohle se klidně mohlo příští rok na jaře objevit v Brně na Cinema Mundi a stejně tak usilovat o Oscara (nestane se, nominaci získal film Kelebegin rüyasi). Někdy to jde i beze slov a díky Reha Erdemi jsem byl při tom, když se válčilo.

Zatracená smůla... :-) Já to říkám pořád, že každej homosexuál představuje pro chlapa potenciálně nižší konkurenci. Možná dostali na tenhle film nějakou dotaci od strany Zelených, proto pořád ty makra na housenky a další luční havět. A teď vážně: dobrá kamera, hudba, scénář, letní atmosféra a osudová žena Marianne Fortier, která sice rozhodně není prototypem sexbomby, přesto si získá přesně takovou míru pozornosti, jakou její postava (filmová) vyžaduje. Taková malá letní kanadská frankofonní Lolita. Už pro tu pointu zhruba v 50. minutě to stojí za to. :-)

Mezi třema a čtyřma *. Henry Winkler v roli, která by se hodila na tělo i Chevy Chasemu. Keaton mě spíš štval, protože typologicky mi byl bližší Chuck Lumley (pedant, pořádnej, bez ambicí, divokejch myšlenek). Kdyby režie omladila všechny kněžky lásky asi o deset až osmnáct let, dalo by se na to krásně koukat.

Zdařilý námět, ale nad provedením hodně váhám. Jiráčka už jsem měl možnost posuzovat ve filmech Hodinu nevíš... a Jánošík - Pravdivá historie a považuji ho za velmi dobrého herce, to zdůrazňuju především proto, že v Jseš mrtvej, tak nebreč se mi prostě nelíbil. Úplným negativem je fakt, že se tvůrci rozhodli použít "Bokovku-Lišku" dvougeneračně a Jiráčka prostě jen namaskovali (a hodně debilně), ale nejvíc vadí zvolený způsob vyprávění retrospektiva (ta je v pořádku) střídaná chrčením se slavíkem ve špitále v současnosti. Namalovaná nenamalovaná Kristýna neměla zrovna vděčnou roli, Trojan opět v pozici zkušeného, nezaujatého ale velmi ochotného angažovaného odborníka, Štěpánek v poslední roli (vypadal už chudák příšerně) a úplně zbytečný Hanák.

To čekání se příliš táhne. Rita Hayworth v roli jaká ji patří, její alkoholový dech byl cítit skrz obrazovku, ale scénářem přisouzený a na můj vkus příliš synchronizovaný konec si nezaslouží. Gemma sympaťák, Kinski dokonalý, krásná i Margaret Lee (neukáže nic, ale v té době se zrovna nestyděla, stačí se porozhlídnout po netu) a sluší to i Claudine Auger. Pasující hudba, dobrá stopáž, solidní akce, zajímavá kamera (červené scény v motelu, kotě snažící se přelézt práh). A opravdu nečekané rozuzlení.

Nejslabší z filmů jedné DVD trojedice. Hlavní hrdina nemá charisma, pořád se do toho plete policie, jeho dvě ženy nemají jiskru a celé je to trochu zbytečně zamotané.

Nenápadný diamant, moderní western s pěknými písničkami, zrající jako víno. Z počátku nic nenaznačuje, že by se mělo jednat o výjimečné dílo (navíc je to třetí zpracování, tj. druhý remake), ale Audie Murphy (trochu prototyp hezouna Ondřeje Brzobohatého) si srdce diváka získá vtipem, rozumem, a až pak proklatě přesnou rukou. Mari Blanchard jako ohnivá tanečnice je sice víc než málo umělá (v předchozí verzi stejnou postavu hrála Merlene Dietrich), ale Lori Nelson byla pěkná moc (ve filmu je podobná Kate Winslet). Destry nenosí kolty, ale zasahuje myšlenkou. Ve vší té akci a hudbě se akorát prostoru dostalo i romantice.

Velmi slušná detektivka/thriller, má od začátku spád, Liz Fraser tam běhá v nedbalkách a Tony Wickert mi zase hrozně připomínal Normana Wisdoma za mlada (teda, ne že bych ho znal, jen z fotek jeho biografií). Pánská jízda zakončená u prostitutky se nemusí vždycky vyplatit, zvlášť když jste čerstvě zasnoubení.

Spielberg dobře věděl, proč sem strkat producentské prsty. Do té doby, než se přijde na velkou akci (nechci napovídat), je film opravdu skvělý. To finále pokazilo hodnocení, ale nikoliv celkový dojem z filmu, který může být směle označen za předchůzce Harry-Potterovské mánie. Sice tu jde o literární hrdiny Arthura Conana Doylea, ale ten s filmem ani námětem nemá nic společného a jména Sherlock Holmes a John Watson mohla být klidně nahrazena jinými. Viktoriánská Anglie má i přes ateliérové záběry své kouzlo a prostředí britské chlapecké školy s učitely zastupujícími dobro a zlo se objevilo dávno před Bradavicemi. Všimněte si, kolik jen společných prvků s dílem Rowlingové se tu objevuje (starý ředitel, zlý učitel, spolužák Malfoy, krásná skorospolužačka, oživlé předměty, létání). Líbily se mi triky (v tom zase měl prsty Pixar), scénář, postavy a samozřejmě i původní dabing z Barandova. Odposlechnutý rozhovor mezi Watsonem a Holmesem, čas 1:30: W: A co uděláme s Rathem?__ H: Kde je?__ W: Je pryč!__ H: Policie si ho už najde...

Italský víkend, část třetí a NIKOLIV ZÁVĚREČNÁ. Největší novinkou není barevný širokoúhlý formát, novodobý dabing (třetí díl u nás promítán nebyl), ani výměna Sophie za Ginu, jakkoliv jsou toto zásadní proměnné, ale přesun děje z horské vesničky do neapolského městečka Sorrento. Pryč je především hřejivá lidskost, tak typická pro rurální oblast, a ačkoliv posun děje zřejmě nastal kvůli neúčasti hlavní ženské hvězdy, ve skutečnosti se jen kolem slabého motivu nájemní smlouvy na strážmistrův byt mlátí prázdná sláma. Srovnání s Troškovou trilogií je tak ještě více nasnadě, i tam se třetí díl stěhoval jinam (jakkoliv to bylo z jiných pohnutek). K dabingu ČT vzniklému v roce 1999 bych jen rád uvedl, že jakkoliv byl Miloš Kopecký nenapodobitelný, Viktor Preiss mu ostudu nedělá. Chválím také Janu Andresíkovou, která Nellu Gaierovou zastoupila více než dobře. A k rošádě dam - Sophia tady vypadá starší (ačkoliv je ve skutečnosti mladší než Gina) a není taková sexy rošťanda. Čtvrtý díl odehrávající se podle všeho ve Španělsku kvůli jazykové bariéře asi jen tak neuvidím. V kontextu série nejslabší zatím viděný díl, celkově ale pořád lepší tři.