Agatha

Jednoduše povedený film o naší největší atletické legendě. Herecky brilantní je jak ústřední pár, tak skvěle suchý James Frecheville, jehož dějová linka mě naopak nesmírně zaujala a do své komunistické polohy se výtečně obul i Robert Mikluš - tito nechutní převlíkači kabátů mu jdou skvělě k pleti ;-) Gratuluju Davidu Ondříčkovi, poskládal to moc hezky dohromady a moc bych všem tvůrcům přál nominaci na Oscara, Želary už byly strašně dávno a tohle by mohli ocenit i v poslední době nechutně korektní akademici i zbytek poblbanýho světa.

Jedním slovem nádhera! Tak prosté, tak mírumilovné, tak lidské a tak pravdivé. S dokonalou atmosférou v každičkém okamžiku, každém záběru a pro mě absolutně nečekaně gradující až s nebetyčnou písní v závěrečných titulkách. Dostalo mě to a pohltilo. Na chvíli se zastavil můj čas - báječný to pocit.

Je dosti potěšující, když se v každotýdenní zoufalé nabídce (zvláště) sobotního programu podaří objevit nenápadný a dobře obsazený film. A ještě k tomu kanadský! Bylo milé sledovat útrapy staršího páru, který to spolu zvládl v dobrým i zlým až do konce. A vždy se vzájemnou úctou a respektem. Ne každému se tohle v životě poštěstí. Je dobré si to občas připomenout.

Jedna z nejlepších krátkých epizod. Naprosto souhlasím se Šandíkem. Má to neopakovatelnou atmosféru, vtip a mimořádně sehrané duo Poirot + Hastings.

Nenápadně skvělý film se stejně nenápadně skvělou Marianne Faithfull. Marně by hledali herečku, která by se na roli Iriny Palm hodila méně. A právě v té nevýraznosti a v tom minimalismu, s jakým si tu roli střihla, je síla a výjimečnost. Snímek jsem viděl snad 10x a stále mě něčím překvapuje. Krásný film o obětování se pro blízkého člověka.

Vážně tohle natočil Robert Zemeckis? Nespletl se někdo? Nechce se mi tomu totiž věřit. Podle vlažných reakcí jsem čekal nemastnou neslanou předělávku, ale výsledek snad nechutná ani jako dobrá voda. Nemá to vůbec žádnou atmosféru, herci nijací, kamera pestrobarevná jak kakadu na duze, hudba bez nápadu a BOŽE ty efekty - původní velmi povedený snímek z roku 1990 má lepší efekty a celý vizuál než toto. Kdyby se to aspoň drželo knihy, tak by se dalo něco zachránit. Ale s tímto přístupem asi těžko. Nevím, co tímto naprosto zbytečným remakem chtěli autoři říci, ale mě na něm nezaujalo vůbec nic. Jinak knihu i verzi s Anjelicou Huston doporučuji.

Celkově se zdá epizoda slabší a méně zajímavá. Má ale naprosto fantastický konec, který jsem si pouštěl snad 3x po sobě. Žádná scéna z celého seriálu (včetně 4. řady) zatím nevyjádřila vzájemné propojení mezi královnou a jejím manželem tak dokonale, jak se to tvůrcům povedlo tady. Kloubouk dolů před scénáristou. A hercům se to povedlo zahrát excelentně - nebylo třeba slov, když pohledem bylo řečeno vše.

Ze zvědavosti jsem chtěl dát šanci poslednímu dílu, ale musim upřímně říct, že se to nedalo. Nezáživný, prostoduchý, unylý, nepovedený. Po asi 50 minutách jsem od toho odešel a je mi úplně jedno kdo byl oním zločincem. Spíš lituju, že jsem k tomu vůbec zasedl. Ze slušnosti 1 * za výpravu a nikdy více. Tento seriál = vyhozené peníze.

Díval jsem se jen a pouze kvůli paní Chramostové, která byla i ve své poslední roličce skvělá jako vždycky. Jinak bohužel další nudný a strnulý díl. Chybí tomu šťáva, život, energie, přirozenost - pojmenujte si to jak chcete. Aby si divák nějaký seriál oblíbil, musí si oblíbit postavy a zde se mi to prostě nedaří a nedaří.

Krásný pořad z dob, kdy ještě nebylo vedení televize líto dát peníze do něčeho smysluplného. Tento projekt je naprosto ojedinělý a i dnes po 23 letech je radostí na něj koukat - možná ještě větší než v době vzniku. Záběry na torza a ruiny rozhleden, na kterých se podepsaly léta komunistické péče, byl tenkrát velice smutný. O to větším překvapením pro mě bylo zjištětní, když jsem si nyní v roce 2021 tyto rozhledny v tzv. neutěšeném stavu zadal do vyhledávače. Naprostá většina z nich je totiž opravena, zpřístupněna a opět slouží lidem. I ty v nejubožejším stavu jako třeba Hrádek u Vansdorfu, Křížový vrch u Stodu nebo Kamzík u Mariánských Lázní vstaly z popela a blýskají se ve své původní kráse. Mám z toho velkou radost, přeci jen se v tomto státě něco daří. Další zajímostí je určitě i počet nově vznikajících rozhleden. V době natáčení se hovořilo zhruba o dvou rozhlednách ročně. V uplnylulých letech se ročně postavilo i přes 10 rozhleden a některé jsou architektonicky velmi zajímavé. Ne nadarmo jsme rozhlednovou velmocí - léta rozkvětu jsou opět tu. Nakonec nemůžu opomenout, že velkou zásluhu na poutavosti pořadu má samozřejmě Luděk Munzar, který svým projevem umí dokonale zaujmout divákovu pozornost.