Recenzie (176)
Igby (2002)
Černá, ale opravdu černá komedie o hledání sebe sama a vyrovnávání se s okolním světem. To vše s pořádnou dávkou cynismu.
21 gramov (2003)
Co je vlastě jednadvacet gramů? Tenhle film, složený z kousků dává dohromady celek. Když vám dojde jak to do sebe všechno zapadá, vyrazí vám to dech. Stejně jako Amores perros naprosto brilantní film o vztazích a tentokrát i o životě a smrti, dokazují, že Alejandro Gonzáles Ińárritu skutečně umí, a to fantasticky, točit filmy, při kterých vás mrazí.
Zamatová extáza (1998)
Fajn. Měla bych otázku. Co to sakra bylo? Dokument, drámo, životopis, detektivka nebo jeden velký a barevný videoklip? Jistě, mohlo by to být všechno dohromady, jen by to nemohlo být tak trochu chaotické. Pořád se ptám, co bylo vlastně hlavní linií filmu, asi to měla být směs všeho výše jmenovaného ještě s bonusem navíc. Na mě to bylo, ale trochu moc. Když ještě přičtu, na můj vkus, poněkud delší stopáž, než bylo únosné docházím k závěru, že si toho pan režisér naložil moc. Abych ale nebyla jen kritická, tak musim ocenit jak hudbu, kostýmy tak i herecké výkony i když Ewan McGregor všechny naprosto zastínil a znovu dokázal, že je vynikající herec. Takže nakonec to vidim na tři hvězdičky.
Character Studies (1927)
Taky bych takovou černou skříňku chtěla...
Andalúzsky pes (1929)
No, nějaký smysl to mít muselo. Ale jistá fascinace, stejně jako u většiny, řekla bych, proběhla.
Maska (1994)
Nejdřív vám bude připadat, že příběh naprostého outsidera jste už někde viděli. Potom se sami sebe zeptáte, co je to sakra za šílenost? A nakonec, když přistoupíte na to, že to opravdu šílenost je, tak se výborně pobavíte.
Producenti (1967)
Lorenzo na hrad!!!
Dáma na kolejích (1966)
Liberec zdraví Prahu!!!
Pokánie (2007)
Dobře, uznávám, nemám slov. Tenhle film mě naprosto odrovnal. Čekala jsem nějakou romantickou oddychovku a vyklubalo se z toho poměrně solidní drámo. Nádherná hudba vás zaujme už na začátku a oboum hlavním hrdinům, mimochodem bezvadně zahraným, držíte palce pocelou dobu a překvapí vás i samotné zpracování bez zbytečných klišé a bezvýznamného patosu kolem. Po vynikajícím zpracování pýchy a předsudku mě Wright opět dostal. A kromě toho, je to první film, u kterého jsem zamáčkla slzu. A to už je co říct.
Hviezdna brána: Archa pravdy (2008)
Carterová má dlouhý vlasy!!! Stargate forever!! Myslim, že neni co dodat, pokud patříte mezi skalní fanoušky můžete být jenom nadšení.