asentra

Tragická lovestory. Jedno oko nezůstalo suché. Oceňuju sice odvahu takový film natočit a výkon Jaka Gyllenhaala, ale jinak šel ten film tak nějak mimo mě.

Šílené. Až moc.

Vy nad tím foxterorem nežasnete, Hastingsi?

Tak nám ve škole řekli, že pudeme na debatu o drogách. Nahnali nás do kina a pustili nám tohle. Řekněme, že o drogách to naprosto neni, je to spíš o jakémsi psychologickém souboji dvou členů komunity. Nejenomže, byl děj strašným způsobem předvídavý, ale i snaha některých herců se tvářit a chovat fakt tvrdě byla spíš úsměvná. Ale abych nebyla jenom negativistická, mělo to něco do sebe, opravdu nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Spíš bych řekla, že to chtělo trochu víc rozvinout a propracovat. Tak nějak jsem nebyla až do konce napjatá jak to dopadne a atmosféra, která by se dala krájet tam taky chyběla. Aspoň trochu jí tam být mohlo.

Poslouchal jsem muziku protože jsem byl zoufalý, nebo jsem byl zoufalý protože jsem poslouchal pop? Hodně dobrá a hlavně ironická komedie o jednom obyčejném hudebním maniakovi a o jeho životních rozchodech a citových problémech vůbec.

Popravdě musim říct, že se mi tenhle film zase až tak nelíbil, na mechanický pomeranč nebo osvícení prostě neměl. Ale. Bylo to hodně působivý. Film je rozdělen do dvou částí, první výcvik a druhá samotná válka. Výcvik jako takový, samozřejmě drsný a s nezbytným nenáviděným velitelem, byl už použit tolikrát v tolika jiných filmech a do zbytku filmu mi moc neseděl, byl prostě úplně jiný a já si nebyla jistá, kdože je vlastně hlavní postavou. Nicméně celý film je jaksi kubrikovsky mrazivý a já si z toho odnesla tři věci: válka je svinstvo, američani jsou namyšlení idioti a armáda dělá z normálních lidí vraždící bestie. Neni to samozřejmě nic, co bych předtím nevěděla, ale tenhle film mě v tom jaksepatří utvrdil. Takže ve výsledku je to (zase) za pět hvězdiček.

Prostě Al Pacino, nevim co k tomu ještě dodat, snad jenom ještě výborná Hilary Swank, hodně zajímavý a rozhodně originální námět ale... ten konec...ten bych trochu vylepšila, takže tentokrát čtyři a půl hvězdičky.

WAw, tak tohle bylo něco, něco zvláštního, divného, znepokojujícího, přitažlivého, zmateného, nepochopitelného a...úžasného. Musim říct, že i teď po několika dnech je pro mě těžké určit jaké to vlastně na mě mělo účinek a jak se mi to líbilo. V první půl hodině sem bojovala s nutkáním to vypnout a zárověň mi bylo naprosto jasné jak to skončí, což mi ale v tomhle případě vůbec nevadilo. Za tu hodinu a tříčtvrtě se vlastně člověk nedověděl nic určitého, nic moc podstatného a příběh sám o sobě není nijak výjmečný či originální. A přesto, přesto to v sobě mělo to NĚCO, NĚCO čím se liší, NĚCO co zaujme a právě za tohle NĚCO dávám pět hvězdiček.

Tohohle chlápka já prostě můžu, základní postava detektivního žánru s úžasným Davidem Suchetem v hlavní roli a neméně okouzlujícím kapitánem Hastingsnem a inspektorem Jappem v rolích dalších. A ještě ke všemu jeden z jeho nejlepších příběhů.

Zbytečně brutální podívaná o ublíženém chlápkovi, který zabíjí na potkání, naprosto bezhlavě a ještě ke všemu je zamilovanej do šlapky. Co na tom, že to někdy odnášej lidi, kteří za nic nemůžou a to všechno jen pro 70 tisíc (i když na konci si stejně těch 130 vezme). Tahle role cynického drsňáka mi na Gibsona tak nějak neseděla a tak neni divu, že ho ostatní nebrali moc vážně a proto je zabíjel a tak dále. Teda upřímně nic moc.