Vesecký

Mírně podprůměrná veselohra o třech recidivistech, kteří se rozhodli vytunelovat JZD, v němž kralovala rozvětvená rodina Musilových. Do družstva přicházejí ve chvíli, kdy se koná družstevní dobírka s volbou nového představenstva. Opozice, nespokojená s dosavadním kralováním Musilových, zvolí do čelných fukncí dva ze tří našich přátel, a pak už jde jen o tom, nabyté důvěry neztratit, a přesto vybílit družstevní pokladnu. Celý iflm je postavený na hvězdách tehdejšího filmu, nejlépe se své role zhostil asi V. Menšík, který se věnoval korpulentní hostinské Zázvorkové a jemuž také mizelo pod rukama hodně vykasírovaného od stálých hospodských štamgastů... Že se nakonec vrátí tam, odkud přišli, je každému divákovi zřejmé.

Průměrné a dost nudné. Oldřich Nový v sevření tří ženských hvězd 30. a 40. let - Adiny Mandlové, Hany Vítové a Jiřiny Štěpničkové. Asi to byl účel, představit jako lákadlo pro milovníky filmu tyto dámy s Novým do jednoho filmu v ponuré atmésféře blířícího se konce války.První půlku jsem hodně proklímal, ale právě na poklidných a zdlouhavých úvodních částech byly tehdejší filmy často založeny. Pak se divák probudí právě ve chvíli, kdy se konečně "něco" děje a už oči nezavře. Tady bylo zlomem objevení bývalé Nového milenky v jeho "mládeneckém" bytě. A pak už se všechno urovnávalo, jak to ostatně tehdejší divák předpokládal, žádné překvapení. Vlastně ani to, že se nakonec dali dohromady Štěpničková s Boháčem...

Jako zdravotnický film z první republiky velmi odvážné a v tehdejší době asi velmi užitečné. Některé záběry byly skutečně morbidní, přesto právě tuto část filmu musíme ocenit. Samotný děj je primitivní. Bankovní úředník podlehne v rámci rozlučky se svobodou prostitutce, od níž se nakazí, o čemž se ale dozví až v Bělehradě, kam unikne ze strachu, že ve rvačce zabil Mimina milence. Naštěstí nalezne v Srbsku českého (!) odborníka na pohlavní choroby, který ho nejen vyléčí, ale ještě mu poskytne zmíněnou zdravotní přednášku... Možná by se dal najít pravděpodobnější příběh než ta rvačka a útěk do ciziny.

Hugo Haas byl skutečně výborný, Adina slaboučká. Emanuel Pokorný nastupuje do církevní školy, ale musi s sebou vzít opuštěné miminko, které mu jeho sousedi podstrčili do pokoje. A samozřejmě, pro profesora nastává neřešitelná situace, jak to dítě utajit, neboť dítě evidentně svobodného otce v penzionátu, to je něco nepřípustného. Film možná nemá nějaký příliš rozvinutý děj, spíš je to taková povídka, ale dobře se na ni kouká. A její průvodní melodie se do mozku diváka vryje dosti hluboko...

Až na třetí shlédnutí jsem tomuto filmu přišel na chuť. Příběh muže, který utíká z vězení, do něhož ho dostala láska k barové tanečnici, je propojen s osudy lidí činžáku, v němž najde podnájem vězňova milující matka, trpělivě vyčkávající, než si její syn odpyká zasloužený trest, ale která je pro ostatní nájemníky záhadou. Všichni touží vědět, co ukrývá v kabele, již nosí stále s sebou, věří se,, že v něm ukrývá své úspory či šperky, a tak se mnozí legálně i nelegálně snaží s ženou o její "bohatství" podělit nebo oloupit. Tragická chvíle nastává ve stejné chvíli, kdy se syn vracá domů, kde už na něho ovšem čekají kriminalisté... Výborný výkon Olylie Beníškové i Knížete Emama Fialy.

Přidám se k většině a dávám dvě hvězdičky. Firmě, kde všechno musí zařizovat jeden ze společníků, zatímco se ten druhý věnuje popíjení vína a jiného alkoholu, docela věřím, kdesi jsem o tom už také slyšel vyprávět. Spíš nevěřím milovnické dvojici Šlůemrová - Kreuzmann, snad to byl chabý pokus vystrnadit je z osvědčené škatulky. Sešla se tu ale pěkná sestava dívek od Sedláčkové po Norrovou, což alespoň trochu osvěžilo, když jinak jsem při filmu měl nějak zafixovaný zápach benzinu.

Kochám se, oceňuji a nestydím se. U vědomí, kdy film vznikl, musím konstatovat, že se i operní pěvci v tomto filmu doslova vyřádili a pan režisér vtipně nechali chvíli, kdy Krušina drcnul o kalamář, což jistě ve scénáři nebylo, možná, že tam bylo naopak uvedeno, že má Vašek šlápnout na nohu principálovi. Rozpaky vzbuzuje snad jen předehra bez obrazu, dokocne se mi zdála nějak nasatvovaná. Prodanou nevěstu miluji a cením si ji pro její lidovost, jíž Smetana byl českému divákovi v minulosti bližší než Dvořák (o mladé generaci nemluvím, ta Prodanou většinou ani nezná). Líbily se mi i tehdy jistě moderní kostýmy a masky ve stylu tehdejší módy přelomu 20. a 30. let. Na Mařenku Oty Horákové jsem si musel trošku zvyknout, ale svůj půvab měla, horší už to bylo s plnoštíhlým Jeníkem, ale zase jsem si vzpomněl na doby, kdy ho hrál již vdůchodovém věku Ivo Žídek...

On je amatérský celý tenhle film. Pro mne skutečně něco nepovedeného, nemělo to ani pořádnou zápletku, Trégl se snažil, vůdce lupičů Plachta hotová hrůza, Hradilák hrůzně přehrávající a mezi tím vším Adinka, zachraňující co se dá dějově i herecky. Snad nejlepší byl asi Franta Černý.

Profesionálně velmi dobře uděláno, rozhodně lepší než přdválečné zpracování, prostě Mistr Frič se nezapře. Zajímavá záporná postava Jaroslava Průchy, který velmi dobře vyjádřil přetrvávající tendenci tohoto národa, kterou je neuvážené chování, ale i Radovan Lukavský, který odvolal své vesničany z boje, je také typicky českou postavou. Spousta kvalitních hereckých výkonů, zaujal mě tehdy mladý Miloš Kopecký, ale i František Kovářík na smrtelné posteli v pražském vězení.

Poměrně dobrý dětský film, jehož účelem (kdysi jsme psali do příprav "výchovný cíl") je výchova k čestnosti, poctivosti a skromnosti, pravdomluvnosti...Hoši se musí párkrát spálit, než pochopí, co je správné, jak je špatné zamlčovat pravdu, která vyjde najevo, i když se někdo zachová v domnění, že je kamarád a vezme na sebe průšvih s rozbitým oknem či na něho neprozradí, že ten sebevědomý mistr sjezdu obkreslil tajně plánek sjezdovky. Naštěstí vše dobře dopadlo a děti jistě filmu zatleskaly.