Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenzie (419)

plagát

Malý princ (2015) 

Odvážná adaptace, která má své slabší chvilky a během sledování vyvolává otázky, proč právě takto a zda by to nešlo jinak a kolik hvězdiček si zaslouží. Ale na konci jsem byl prostě udolán formálně i obsahově skvělým převedením původní předlohy (která tvoří jen menší část filmu), stejně jak novým příběhem vystavěným kolem ní. Frantíci se opět vytáhli a celkový dojem vyladili i vynikajícím obsazením hlasů (originál je v angličtině, francouzský dabing je o poznání slabší). Film ve své nadstavbě vypráví příběh sice mnohem polopatičtěji a méně poeticky, ale stále dostatečně inteligentně, a společně s původním jádrem dává dohromady nejlepší animák roku. V hlavě se mu nemůže rovnat.

plagát

Ďaleko od hlučného davu (2015) 

Klasika (i když jen takový lepší román pro ženy) natočená za použití velmi současných výrazových prostředků, což je na první zhlédnutí plus i mínus. Potřebuje čas a odstup na řádné zhodnocení, ale výtvarné pojetí, kostýmy a kamera (nejen její kouzlení s barvami, ale každý propracovaný detail) jsou vynikající. Hudba Craiga Armstronga také není špatná. Myšlenkové pochody hlavních postav občas vzbuzují rozpaky (anebo jsou příliš sestříhané), nicméně čtyři hvězdy jsou odpovídající.

plagát

Krycie meno U.N.C.L.E. (2015) 

Sympatické, ale hodně nevyrovnané. Luxusně vypiplaná výprava, ještě lepší kostýmy a skvělá hudební pocta Enniu Morriconemu prostě nenahradí nedotažený a místy nudný scénář a na Ritchieho překvapivě roztahanou a nekonzistentní režii. Ze všech letošních parodií bondovek (M:I nepočítám, jelikož je to historicky samostatná špionská série a nikoliv parodie na Bonda) nakonec vítězí Spy - kdo by to byl řekl?

plagát

Mladosť (2015) 

Každý samozřejmě srovnává s Velkou nádherou (já taky), ale Felliniho filmy byly taky hodně nevyrovnané. Když VN je pravděpodobně to nejlepší, co v kinematografii doposud vzniklo v tomto tisíciletí, nebylo by úplně fér očekávat, že Sorrentino teď bude sypat takovou superkvalitu jako z rukávu. Mládí střídá záblesky filmařského génia s přestylizovanými a prázdnějšími momenty, ale opět nabízí audio-vizuální perfekci, výborné výkony herců a čím blíže ke konci, tím intenzivnější zážitek. Původně jsem chtěl dát 3*, ale nakonec z toho byly 4. A hlavně se na to musím podívat ještě alespoň jednou.

plagát

Papierové mestá (2015) 

Velmi inteligentně a citlivě zfilmovaná knížka pro teenagery, s výborným castingem (v současnosti nejžádanější supermodelka světa Cara Delevingne mě fakt příjemně překvapila) a taky soundtrackem. Myšlenkově spíše přímočaré, více méně variace na to, co se opakuje s každou generací, ale atmosféry má na rozdávání. Určitě lepší než Hvězdy nám nepřály od stejného autora předlohy.

plagát

Motýle (2014) 

Formálně těžké retro a spíše než Morgianu (jak zde psal Vančura) mi to asociuje Valerii a týden divů. Možná i díky velmi podobné hudební složce, která je v obou případech skvělá (i když nevím, nakolik ji tady označit za úplně originální, kromě Fišera v ní slyším i Antonína Dvořáka nebo Eugena Suchoně). V každém případě má Strickland nakoukanou česko-slovenskou novou vlnu, protože také obrazově z ní značně čerpá. Ale jinak je to do krásných obrazů zabalené prázdno.

plagát

Pixels (2015) 

Tato rozkošná ptákovina sice vychází vstříc úzkému cílovému publiku, více či méně zaseklému v osmdesátých letech a ještě navíc v těch amerických, ale lehký námět a supervtipné detaily a hlášky, které se prolínají celým dějem, jej dělají ideální zábavou bez ohledu na věk. A dokonce rodinnou tam, kde tatínek v mládí vlastnil počítač Atari nebo něco podobného, holdoval rozpixelovaným počítačovým hrám, a nyní je ochoten svého potomka podrobně uvést do souvislostí. Srovnávání s Raubířem Ralfem nemá význam – i když vychází ze stejného prostředí, je animovaný a jde úplně jiným směrem.

plagát

Mission: Impossible 5 (2015) 

Nejlepší M:I ze všech novodobých pěti? Dost možná. V každém případě mohutný kvalitativní skok ve srovnání se čtyřkou, a také návrat ke kořenům - tím myslím nejen k seriálu z roku 1966, ze kterého pochází onen hudební motiv v přesvědčivosti srovnatelný s James Bond Theme, ale přes estetiku závěrečných titulků také přiznaná spřízněnost s agentem 007. A jak si všimli i ostatní, tato podobnost není čistě náhodná, neustále jsem měl pocit, že jde o nějaký mnohem odlehčenější bondovský spin-off. Báječná zábava bez nutnosti hluboce přemýšlet, skvělá kamera (motocyklová honička je jak přímý přenos z nějakého okruhu) a režijní koncept, který funguje na 100 %.

plagát

Jurský svet (2015) 

Staromilské v tom nejlepším slova smyslu, vtipné, zábavné a speciální efekty perfektní. Úctyhodná pocta Karlu Zemanovi i Stevenu Spielbergovi, i když chybí více originality. Rodinný film roku.

plagát

Mad Max: Zbesilá cesta (2015) 

Schvalovací komise produkčních studií měly zřejmě šťastný den, jelikož se jim podařil nečekaný majstrštyk. Podobný loňské Godzille, která byla sice propracovanější, noblesnější a pro zkušené fanoušky, ale tento kousek je v každém případě šílenější, nadupanější a stejně zábavný. Děj není důležitý, podstatné jsou obrazy, hudba a naspeedovaná akce. A taky spousta detailů, které vás zaručeně zvednou ze sofa (třeba combo s plamenometnou kytarou). A pokud Tom Hardy říká, že to neměl být film, ale rokenrol, tak z toho vyšlo něco jako house metal. A v 3D ještě tuplem. P.S. Hezký detail je taky v českém rozměru - náklaďák, který nejdéle přežil všechny ty filmové akce, byla upravená Tatra z Kopřivnice.