Kamil111

Neskutečně zábavné, a přitom to těžko popsat. Psychedelické, popkulturní, retro, naivní, Švankmajer jak vyšitý, Žlutá ponorka, úchylně japonské. Koketoval jsem s pěti hvězdičkami kvůli silné, ujeté, ale přitom esteticky plně akceptovatelné autorské vizi. Děj není podstatný. Vůbec nechápu, že to už dávno není kultovní záležitost.

Tohle se příliš nepovedlo, nudné to sice úplně není, ale roztahané jako telenovela ano, a Natalie Dormer zoufale přehrává. Zoufalá je i snaha tvůrců o politické statementy, jež vrcholí nejstupidnějším závěrem roku.

Atmosféru a vizuál vždy uměla na jedničku, obsah je tady trochu slabší, prvoplánový, ale pohladí.

Natočené jako agitka na pomoc Africe se značně nevhodnou formou pro dané téma.

Škoda té televizní produkce. A ani se mi nechtělo věřit, že to natočil Frankenheimer, osmdesátky mu prostě nesedly.

Zřejmě nejlepší a nejpropracovanější (a nejdražší) titul z izraelské válečné a špionážní seriálové produkce posledních let, a že se ta najednou v tomto žánru vzepjala k mimořádným výkonům. Škoda občasného přikrášlování reality a pravicové i levicové propagandy. Současný sebezpytný Izrael je v tomto směru hodně zvláštní. "Kdyby lidi byli normální, jen bychom tam došli."

Po třetím zhlédnutí - není to špatné, ale že je něco "extrémně komplikované" (slova distributora) ještě neznamená, že je to extrémně sofistikované nebo extrémně dobré. Bratři Nolanové rádi věci komplikují tak, aby se v nich divák více či alespoň trochu ztrácel (Jonathan u Westworldu), ale stále existují určitá základní pravidla filmařského řemesla (o žádné umění v tomto případě nejde). Takže se nabízejí otázky typu, zda výrazná emocionální odtažitost může být skutečně to pravé pro připoutání diváka (dle mého názoru ani náhodou - pro koho se točí filmy?), zda tohle má vůbec něco společného se vzývaným Bondem (jde o úplně jiný svět, jinou mytologii - proč proboha někdo vytahuje Bonda?), zda shakespearovec Branagh může být uvěřitelný jako ruský zločinec (skutečně nemůže, přes jeho úctyhodnou snahu), zda inverzně se pohybující osoby působí i v daném kontextu směšně či nikoliv (podle mě stále ano), zda otřepaná citace z Casablanky není fakt zbytečná (samozřejmě je). Na druhé straně - Göransson se předvedl vynikajícím způsobem a z Pattinsona by konečně měla být sňata kletba Stmívání, zde je hlavní hereckou hvězdou. Roste pro Oscary. Naproti tomu toporný "protagonista" JDW může akorát tak s úctou vzhlížet ke svému papá, a ani další obsazení nemá daleko k béčku.

K zblití. Ne ona, ale všichni kolem ní, kteří s ní manipulují nebo celý ten cirkus kolem nadšeně oslavují, včetně tohoto "filmu". Další ukázka úchylnosti dnešní doby a urputnosti zelené lobby a ortodoxních levičáků. K nimž zřejmě patří také gonzo a Azitras, kteří bohorovně tvrdí, že ho zdejší hodnotící (v této chvíli 73 % z nich zvolilo odpad) ani neviděli, i když je od listopadu dostupný online. Oni ti staří komunisté nakonec měli svatou pravdu - vždy vstanou noví bojovníci. A lidská blbost a omezenost všech zemí se spojí.

Z doby, keď Slováci ešte vedeli točiť filmy na svetovej úrovni a nikto násilne neriešil diverzitu. Vlastne z doby, keď filmy boli ešte umením, a nie len rozpohybovaním stupídnych komiksov, narcistickým artom, prípadne dobrosernou "politicky" korektnou zlátaninou.

Kudos pro takový úplně neznámý žánrový mix, zato neskutečně zábavný, vizuálně vypiplaný a pro milovníky šedesátek absolutní must. Ani se po zhlédnutí nedivím, že samotný Tom Ford kdysi zaplatil jeho restaurování.