Kass

Z jedné strany skupina a nahodilé momentky ze zákulisí turné. Z druhé zase bezstarostná parta výstředních mladých lidí a jejich ztřeštěná cesta přes Spojené státy na 101 a finální koncert turné. To celé rámované živými vystoupeními kapely. Myslím, že nešlo o nejšťastněji zvolený koncept. Dokument často vyznívá bezradně, je vlečen odnikud nikam a při vybraném pojetí ho trápí zejména přepálená stopáž. Zase je ale fajn, že člověk může načichnout ryzí atmosféru dekadentních osmdesátek - ve vší jejich trapnosti, ale i rozverné hravosti. Nakonec je to ale vždy jen hudba, která obhajuje právo dokumentu na jeho holou existenci.

O Antonu Corbijnovi se říká, že Depeche Mode po stylově-vizuální stránce zachránil. Za to si také vysloužil nehynoucí obdiv a úctu černé masy. Na "Strange" se mi líbí přirozená symbióza obrazu a zvuku. Je nestrojeným a podmanivě atmosferickým dílem, kterému černobílá sluší. Stejně jako sluší Depeche Mode.

První video-kompilace Depeche Mode je zajímavá hlavně absencí písní z alba "A Broken Frame". Sakra, už v šestaosmdesátém jim tedy nepřišlo cool... :-) Netvrdím, že by v případě téhle trojice klipů (+ rovněž nezařazeného singlu "Get the Balance Right!") bylo vyloženě o co stát, ale narušuje to ucelenost a tedy i celkový význam této kolekce. Samotné videoklipy v ní uvedené splňují nenáročné a lehce zaměnitelné standarty doby v níž byly natočeny. Tohle je opravdu jen milá rarita pro sběratele z řad fanoušků.

Vynikající, dynamický koncert z doby těsně před přelomovým albem "Black Celebration". Přestože to pravé teprve mělo přijít, je zde téměř hmatatelně cítit, že Depeche Mode svou sílu měli i v době kdy byli bráni za popíkové holobrádky. Uhranující je především energie kterou do vystoupení vnáší Dave Gahan.

Krásné obrazy. Mít je doma na Blu-ray ve vysokém rozlišení, tak při nich vrním blahem a... a tím bych tento komentář nejspíš uzavřel.

Karla Kryla mám hodně rád, ovšem tohle dílo se za film snad ani při nejlepší vůli považovat nedá. Hodnocení samotné "zvukové stopy" vysoké; formálního "videa" nulové... po dvaceti minutách jsem vypnul obraz a jen jsem poslouchal. Proto 3*.

Překrásné obrazy. Jde ovšem jen o zkratkovitý výstřih z velkolepého, jedenáctidílného dokumentu "Planet Earth". Dokument "Earth" zjevně vznikl jen ze dvou důvodů. 1, Dostat ty úžasné scenérie na plátna kin (tzn. střihat, střihat a střihat na pro kina únosnou délku). 2, zvýšit důraz na ekologické poselství natočeného materiálu.

Chvílemi je tenhle dokument obrovsky poutavý... předně v momentech kdy nás Timothy svou ruční kamerou přivádí na dosah své vášně... jsme doslova na dotek majestátním medvědům. Nebo když je nám taktně podáván jeho tragický konec. Bohužel (možná jen pro mne?) tenhle dokument není přímo o medvědech, ale hlavně o Timothym samotném... a i když jsou leckteré výpovědi jeho známých o něm zajímavé, povětšinou mi přišly hodně nudné. A Timothy v přírodě také zrovna filmařským umem neoplýval... čekal jsem, že se od něj o těch obdivuhodných a divokých zvířatech všude kolem alespoň něco málo zajímavého dozvím. Místo toho se mi z jeho úst dostalo jen "I love you, I love you" směrem k medvědům či přítulným liškám. Občas mi přišel jako afektovaný M. Jackson mezi čtyřletými dětmi. Nic to ovšem nemění na tom, že ty dva kroky od medvědů působily pokaždé hypnoticky...