ostravak30

Ne, zde opravdu nelze dávat vyšší hodnocení. Komedie, která postrádá humorné prvky, se těžko může nazývati komedií. Tak to by bylo, jako bych citoval slovník. Ale zde jsem se opravdu moc nezasmál. Nějak mi stále nejde dohromady hororová komedie na téma vlkodlaků, kteří zabíjejí panice. Nebylo zde moc humoru ani na téma sexu a pokusu o ztrátu panictví, když už jde o teenagerovskou komedii, natož jakéhokoli jiného. Bohužel, jako muže mě jediné na filmu zajímalo to, zda se konečně svlékne Jessica Szohr a pomiluje se s Edem Speleersem. Jessica se neodhalila a k sexu došlo až v jejich nelidské podobě. Zkrátka, nejsem obdivovatelem Prciček, ale ty byly opravdu vtipné a zábavné aspoň trochu. Tohle spojení vlkodlaků a mladistvých pokusů o sex zkrátka nějak nevyšlo. Za mě i nepovedený scénář, jen ta hudba se mi jakž takž líbila. Tím to ale končí, protože herecké výkony nebyly nijak oslnivé taktéž. Na druhé straně, herectví vychází z příběhu. A ten nebyl moc povedený.

Sextánka není rozhodně jediným filmem z toho období, který pojednává o školním prostředí. Jednoznačně je ovšem nejhorším. Alespoň z těch, které jsem viděl určitě. Už od začátku mě dostalo monotónní odříkávání textu hlavních herců, profesora Jiřího Hrona a profesorky Bruncvíkové. Vcelku nereálné je pak i to, že se studentka nesvěří žádnému z přátel. Také mladý profesor studentku bere jen jako studentku, teprve až po sebevraždě zjišťuje, že ji vlastně miluje. I na tehdejší dobu je to velmi naivně provedený a napsaný film.

Trochu jsem se obával, že půjde o něco jako rekapitulaci dějin z pohledu vnímání sexuality jako prostituce, porna apod. Tvůrci si však vzali na paškál dějiny sexu z pohledu jednotlivých pohlaví, politických dějin a systémů a vývoje společnosti. Což se mi líbilo podstatně víc. A dost mě věcí jsem nevěděl a překvapily mě. Šokovalo mě kupříkladu, že ve Švédsku se sexuální výchova vyučovala v padesátých letech už na školách. Bohužel dnes jsou podobné tendence s přesunutím už na první stupeň. Za chvíli bude sexuální výchova už ve školkách. Zrekapitulování současných událostí, patřících do sexuální revoluce ale bylo dost stručné, tam bych ještě přidal.

Už seriál byl příšerný, ale film je příšernost většího rázu. Mě nebaví seriály typu: bohaté paničky se nudí, neví co by roupama a tak se baví o sexu, prachách a drahých autech a oblečení a rozdávají si to s kdekým na počkání. To je Sex ve městě, dle mě. Je to vlastně celý seriál a film v tom jen pokračuje. Jednotlivé díly seriálu aspoň nebyly příliš dlouhé, ale tento film je jako jeden dlouhý, jenže stejně nudný díl. Pořádně se v něm nic neděje a je velmi náročné film dosledovat do konce. Snad bylo pokračování, které vzniklo definitivní tečkou za celou touto trapnou sérií. Jinak ještě musím podotknout, že pro mě Sarah J.P. nikdy nebyla bůhvíjak dobrá herečka. A ve filmu podává svůj standart. Mnohem víc, herecky, se mi vždycky líbila Cynthia Nixon. Scénář je chabý. Připadá mi, že ani samotné ženy se takhle nespravují. Pro feministky povinné dílo, ostatním ženám zakázat, abychom my muži neměli doma něco podobného a pro nás muže zbytečná podívaná.

Ypsilonka prostě má tyto typy her a to buď milujete nebo ne. Já jsem spíš takový ten typ, že jejich hry si asi zrovna nezamiluju, stejně jako humor, ale na druhé straně v každé hře mají velmi povedené momenty. Ono vidět Jiřího Korna takhle na divadle, jak na sebe navlíká takovýto kostým není nuda samo o sobě. Ypsilonka je navíc legendární svým propojením hudby a divadla. Jenže více než dvě hodiny byly na mě docela náročné, ale věřím, že milovníci tohoto divadla si přišli na své a bylo to slyšet i z ohlasů v publiku.

Pro mě byl tohle slavný sci-fi film o kterém jsem hodně slyšel a hodně četl. Je pravdou, že za jeho slávou nejspíš mohou hlavně herci, kteří jsou na špičkové úrovni. Že ale slavní herci nejsou zárukou kvality, o tom svědčí právě tenhle film. Pro mě je to lepší průměr sci-fi filmů. Námět vypadá zprvu fantaskně, hlavně, když se hlavní hrdinové potápí dolů a objevují obří loď. Ale pak děj tak nějak stagnuje a pokračuje v klasickém stylu, umíráme jeden po druhém, zůstanou jen ti nejhlavnější. Což je klasika většiny hororů a sci-fi. Navíc mi přijde, že i scénář je značně podprůměrný. Kolikrát ani nevíte o čem to hrdinové mluví a pak zase tlachají v krizové situaci o kravinách. Děj má silnější stránky, kdy se něco děje, ale hned zase stagnuje a neděje se nic. Chybí větší dávka napětí a velkolepější závěr, ke kterému film směřuje. Je to jako při milování, kdy se snažíte dosáhnout vrcholu, cítíte, že orgasmus je blízko a těsně před vyvrcholením se nestane nic. Vyvrcholení nepřijde a vy na něj stále čekáte a stále a najednou je konec. Zkrátka, bylo to pěkné, ale mohlo to být lepší. Další kousek si už nedám, díky, jsem syt.

Sfinga vůbec nepojednává o Sfinze. Snímek pojednává o práci egyptoložky, jež se díky svým výzkumným ambicím ocitá uprostřed bitvy o poklady Egypta. Černý trh tu jede ve velkém a sošky a jiné artefakty mají nesmírnou cenu. A protože peníze až na prvním místě, tak Erica Baron musí bojovat i o život. Výprava je slušná, Egypt vypadá pěkně, herecké obsazení je také silné, ale film nedokázal udržet mou pozornost po celou dobu. Na dvě hodiny má toho napínavého děje trochu málo, byť o nějaký ten zvrat a překvapivý moment tu nouze není.

Už samotným obsazením film rozhodně zaujme. Mezi bondovkami si přišel western střihnout Sean Connery, který se sice přece jen víc hodil do rolí britského uhlazeného agenta, ale ani mezi ostatními tehdejšími hvězdami westernů by se neztratil. Druhou hvězdou je Brigitte Bardot, která působila jako zaprášená růže mezi trny. Shalako zase připomíná lidskou pýchu. Ani uzavřené dohody mezi bílými a indiány kolonizátoři nebyli schopni dodržovat a pak se moc divili, že se to tzv. rudochům nelíbilo. Film je pro mě běžná střílečka, která se moc nevymyká. Ten, který přináší déšť by klidně mohl být vzezřením i oblečením zaměnitelný s Old Firehandem či Old Surehandem.

Shane je western, který námn nepředvádí klasického hrdinu. On nepřijde do baru, aby všechny zbouchal, ale sám přitom dost ran utrží, málem i dostane na budku, kdyby mu Joe Starrett nepomohl. Ani pak se ale dlouho nic neděje. Násilí se nestupňuje, spíše jen výhrůžky. A přitom je jasné, do jakého bodu tohle celé směřuje. A očekávané se stane skutečným, byť až na konci. Jenže žádný velký souboj to opět není. Hlavní hrdina naběhne do baru a po krátkém napětí vítězí, opět s malou pomocí. Farmáři se také nechávají přesvědčit poněkud snadně řečí, kterou k nim Joe má a když jednomu z nich vzplane dům, přestože ho právě opustil. Trochu kýčovité. Na celý ten děj je navíc film poněkud rozvláčný.

Shazam! na mě působí jako Marvelovský Deadpool. Také je zcela jiný než běžní hrdinové a tvůrci ho pojali hodně s nadhledem. Vlastně podstatná část filmu si vzala za téma, které zcela jistě napadlo každého fanouška komiksových hrdinů, a je jedno zda z Marvelu či DC Comics. Co bychom dělali my, obyčejní lidé, kdybychom obdrželi super schopnosti? A navíc v dnešní době? Klasický mládežník si užívá obdivu, dokonce natáčí videa a získává na popularitě. Je to odlehčená verze hrdinských eposů, které se teď na nás valí ze všech stran. Chápu, že klasické komiksové fanoušky nepotěší. On taky souboj mezi hlavním kladným a hlavním záporným hrdinou není zase tak extra super. Ale film obsahuje celou řadu vtipných scén, hlášek a mezi současnými závody dvou největších komiksových zavedených značek je tohle značné osvěžení.