ostravak30

Čtyřka tak trochu kopíruje trojku. V třetím díle se objevují nové charaktery, které studují policejní akademii. Čtvrtý díl objevuje opět nové tváře jen s drobnou změnou. Tou změnou je, že se rekrutují z řad občanů a nebudou z nich policisté. Jinak opět vidíme výcvik a najdeme další vcelku vtipné postavy. To jen značí fakt, že tvůrci ještě jednou, a nutno dodat, že naposledy, dokázali vymyslet různé charaktery, povahy a fyzicky odlišné proporce lidí, kteří by ještě mohli být vtipní. Ale je to už na hraně. Jestliže se ve trojce celá řada vtipů opakovala, ve čtyřce je to ještě patrnější. A co je patrné mnohem víc? Že tvůrcům skutečně dochází dech. Lehce je to pozorovatelné i na množství chyb, které štáb udělal. Kromě těch uvedených v zajímavostech. Například tvář pilota letadla se Zedem a Sweetchuckem, což je také uvedeno v zajímavosti, je vidět prakticky celá, což považuju za opravdu velkou chybu diletantských rozměrů. Další kupříkladu když sedí Proctor v kabince WC. Vykonává velkou, dá se předpokládat. Ovšem jakmile na stadionu vstane, ač se tvůrci docela snažili, je mu vidět okraj spodků. A pro změnu jakmile se vydá Harris na plot, na Proctora se spustí doslova liják zatímco na poručíka neprší ani trochu. Roli Sharon Stone jsem nepochopil vůbec. Ano, v každém díle se vedle Mahoneyho objevuje krásná dívka, ale podle mě zde Sharon měla působit hlavně jako propagátor a lákadlo pro diváky. Jako by konec té nejslavnější série Policejní akademie symbolizoval i konec čtvrtého dílu. Steve Guttenberg alias Mahoney odlétá v balónu, v dalších dílech se již neobjeví a nejen on. Spolu s ním i třeba legendární Modrá ústřice. Další díly jsou podle mě už relativně zbytečné.

Já myslím, že to jedna z nejlepších Chaplinovek, které jsem měl doposud možnost shlédnout. Klasické fórky se mísí s těmi později moderními. Je to opravdu vtipný filmeček plný neotřelých a mnohdy až překvapivě akčních, vtipných sekvencí.

A zase ty osobní tragédie na pozadí komunistického režimu. Takových filmů bylo v těch letech natočeno dost. Osobní křivdy nikdy nezapomenuté a stále dokola omílané. Začíná to trochu nudit. Osobně chápu, že pro některé byl socialismus dobou útlaku, ne každý to tak však měl, ovšem na můj vkus se každý druhý film točí o starých křivdách a bolesti. Zde je to ještě podpořeno bojem o ženu. Klauni jsou navíc docela dlouzí. Každý klaun si totiž mimo své minulosti, se kterou se neumí nebo nechtějí vypořádat, řeší své osobní trable. Je tragikomický pohled na tři stárnoucí chlapíky, které dohromady svede až vidina blízké smrti. Herecké výkony tria byly povedené. Ovšem namaskovaný Lábus vypadal hrozně. S kratší stopáží s důrazem na ty důležité věci bych tomu hvězdu přidal. Bohužel té omáčky kolem bylo moc.

Dokument? Setkání v klubu, kde chlast tekl proudem - jak jinak u Havla, a kde si všichni Havlovi přátelé zazpívali jistě není relevantní dokument. Je to spíš smutný pohled. Havel si pozval své kamarádíčky a našel si důvod k chlastání. Je jen s podivem, kdo všechno se na tu akci nacpal. Vetchý, Věra Bílá... Bohužel dílečko nesplňuje základní parametry dokumentu a dokumentovat pijatiky slavných je vskutku umění.

Film, který je u mě na pomezí dvou a tří hvězd. Ale já nakonec takto. Stín smrtihlava by se mohla jmenovat i předchozí kriminálka Hrobník. Také tam byla podezřelá úplně jiná osoba. Ale to jen tak na okraj. Byla to docela zajímavá kriminálka, která ale měla své ALE. Měli jsme možnost sledovat vlastně dva zločiny, stejně jako v předešlém snímku. Filmaři nezměnili ani to, že opět jsme v jednom případu vraha znali, v druhém ne. Bohužel hlavně dialogy byly dost slabé. Pokud například Lucie Zedníčková má svůj reálný předobraz, pak se nedivím tolika vtipům na policisty. Arogantní a neústupná. Závěr byl pak vyloženě směšný. Šéfová v podání Veroniky Freimanové totiž nemohla vědět, že nebude Filip Blažek střílet na hlavu. A mohl to dokonce udělat zezadu. Takže místo, aby na něj čekala někde ve skrytu s tím, že jej prostě zatkne, čekala jako lovná zvěř, zda neudělá pachatel chybu a on ji udělal. Určitě by se takto chovala při zatýkání policie. Tři různí režiséři a tři různé filmy. Celkově na mě ale tato kriminálně-detektivní série dojem fakt neudělala a policii zase neudělala dobré jméno.

Já mám fíilmy o životě a vůbec o lidském (ne)štěstí strašně rád. Tyhle typy filmů totiž symbolizují jednadvacáté století a v USA konec devadesátek. Jsou to filmy mysteriózní, lehce tajemné a nadpřirozené a přesto o (ne)obyčejných lidech. A protože snímek není vyložený průšvih, určitě bych jej neviděl na padesát čtyři procent. Za prvé Alice Nellis umí točit filmy o lidech, za druhé Michal Viewegh umí psát o osudech lidí, ač tímhle mě překvapil a ne všechno se mi od něj líbí. Andělé všedního dne disponují kvalitním obsazením a proto příjemnými hereckými výkony. Boleslav Polívka v posledních letech hraje muže pozdního věku se zkušenostmi a neskutečně mu to sedí. Podle mě je to jedna z jeho nejlepších hereckých poloh. Je to film, který dává člověku něco k zamyšlení a to jsou přesně filmy, které mám rád. Na druhé straně, anděle si představuju různě, ale určitě ne poskytující lidem myšlenky na orální sex. Byly to docela neortodoxní andělé s unikátním přístupem, takže tam kde se pohybovalo vážno byla i tragikomedie a chvílemi až pitoreskní pohled na některé situace. Není to film na České lva, ale je to film o životě a určitě může pomoci po jeho shlédnutí zamyslet se nad životem obecně. A pokud tohle film dokáže, pak má velký smysl.

Předposlední díl je vcelku vtipný. Hlavním dílem humoru přispívá převážně záměna Pepana s člověkem, který dokáže sehnat koně. Pak také Jára na dálnici nahánějící koníka. Ale i hlášky. "Je to krásný kůň." "A kdybyste viděl ty hlavy." "Ty maj vepředu, ne?" Největší podíl na legraci tak má hlupák Jára. Neřekl bych, že je to vyloženě největší švanda, ale také určitě to není nejhorší díl série. Po dvou slabších kusech je to ovšem stará dobrá kšeftařící parta.

Občas mě zdejší hodnocení překvapuje. Tak jak se s místními neshodnu na kvalitě filmů Věry Chytilové, tak se neshodnu na tomto legendárním počinu. Seriál z pera Jiřího Hubače je naprosto skvělým představením nejen pro milovníky koní. Dobrá voda je totiž především o koních, ale hned zatím o lidech. O jejich radostech, smutcích a charakterech. Kapitán nebo Hanousek jsou lidé, kteří pod tvrdou slupkou skrývají své osobní lidská neštěstí. Každé v jiné podobě. Stejné prožívá i Hovora, kterého nejprve na chvíli zklame syn a pak mu chtějí zrušit chov. A zajímavě vykreslených postav je zde víc. Například Ladislav Mrkvička a Ivana Andrlová. Petr Haničinec vůbec sehrál skvělý výkon. V podstatě se jedná o jeho životní roli. Zahrát milovníka koní, koňáka srdcem i duší, když ještě před natáčením seriálu se těchto zvířat bál, je majstrštyk, který zvládne jen vynikající herec. Jiří Hubač byl vůbec vynikající scénárista. Jeden z nejlepších v naší historii. Lístek do památníku, Pozdní léto či Fany. To je jen výběr z těch nejlepších děl. Děl, která jsou především o olidech a jejich malých neštěstích. O síle vůle a charakterů. A to uměl Hubač skvěle. Dobrá voda je celkově skvěle obsazený seriál a skvěle napsaný, takže ani jinak dopadnout nemohl. Trochu asi překvapí režie Františka Filipa. Trošku mi to nesedí do jeho ostatních děl. A pak samozřejmě legendární hudba. A nemluvím jen o úvodní znělce, ale také o dramatické hudbě ve chvílích, kdy napětí vrcholí. Díky hudbě je vyhnáno do extrému a mě běhal chvílemi až mráz po zádech. Dobrá voda je podle mě neprávem zde odsouzený seriál mezi spoustu průměrných televizních. Po všech stránkách je to skutečný klenot mezi seriály.

Byla by to mnohem lepší psychologická hra, kdyby ovšem byly postavy napsány lépe. Jejich charakterizování se nepovedlo ač se tvůrci snažili seč mohli. Je totiž neuvěřitelné, aby oba manželé neustále měnili názory. Chvíli se Fischerova žena zastává myšlenky, aby chlapec zůstal a když manžel po jasně odmítavém postoji souhlasí, ona okamžitě obrací. Stejné to bylo i s Fischerem. Chvíli chlapce chtěl, chvíli tvrdil, že to není možné. Bohužel názory měnily postavy na šedesáti minutovou inscenaci neuvěřitelně rychle. Posílat do televize takto neskutečně diletantsky napsané postavy, to už chce kus odvahy. A taky to celý příběh sráží. Zvláštní byly také prostřihy na exteriéry z interiérů. Hru navíc srážel také výkon Pavla Pípala. Nebyl to špatný herec, ale já si prostě myslím, že se na tu roli nehodil. A to se pořád divil, proč se ho kluk bojí. Jeho hluboký hlas spojený s černými fousy a hromotlukovou postavou nepůsobila zrovna dojmem hodného táty. Zvláště, když s chlapcem zatřásl.

Já myslím, že na tehdejší dobu je docela zajímavý sci-fi seriál. Když tedy pominete do té doby známá fyzikální data. Párkrát jsem se zasmál, ale něco jiného bylo sledovat tento seriál tenkrát a něco jiného dnes. V posledním díle je pak viditelná úlitba bohům, tedy politické situaci. Celou sérii Smolíků moji rodiče miloval. Já už viděl kdysi všechny tři série, ale už je to dávno, takže si teď nejsem jistý, která je nejlepší. Mě osobně se asi nejvíc líbily zvláštní prázdniny celé rodinky.