ostravak30

Jsou to písničky, které si za všeobecného veselí na nějaké té svatbě nebo Silvestru každý rád zabéká,.. A to i přesto, že třeba lidovkám neholduje. Naštěstí se pásmo neskládá jen z lidovek. Nicméně je vidět, že jsou zde střihy z pořadů třeba ze Silvestrů s Vladimírem Menšíkem, které jinak známe pouze co se jeho vyprávění týče, protože samostatně vysílány nejsou.

Vždycky je složité se vyrovnat se smrtí blízkého. Tím víc, když se pozůstalý dozví něco, co už vědět neměl. Islandské filmy mě baví a nezastírám, že je v první řadě kvůli jedinečné a absolutně nenapodobitelné atmosféře a klimatu. Island zkrátka má svůj půvab a tak skoro každý dostupný snímek hltám. Navíc mám pocit, že tamní kinematografie je právě objevována světem. U tohoto filmu jsem místy nepochopil chování některých postav a to nejen při vzájemné konverzaci a způsobu myšlení, ale třeba i v různorodých situacích. Tím na mě snímek působil trochu nevěrohodně a vlastně dlouho trvalo, než se vůbec někam posunul, přičemž i závěr byl rozpačitý.

Změnil se nám režisér, ale kvalita šla spíše dolů. Ředitel, nově na pozici starosty, chce stavět hotely na místě, kde dosud ční příroda, tedy nic objevného. Děti tomu chtějí zabránit, protože se na místě našla kostra. Apel na ochranu přírody je jasný, ale postava záporáka, který už hrál v minulém filmu poněkud vyčpěla a nic nového nepřinesla. Film není zábavný, působí nudně a nezáživně...

A ejhle...podívejme se, jaká svi.ě může být myslivec. A přitom právě od roku 1992 je u nás orel chráněný. Každopádně se Krtek, a ne poprvé, pěkně postaral o mládě a pak ho vypustil. Má prostě dobré srdce. Doprovodil ho do nemocnice a dal na něj pozor. Dále tu máme předzvěst povodní, které skutečně o pět let později přišly. Na druhé straně inovace v podobě orchestru v nemocnici bych zavedl, to by pacienti ocenili.

Myslím, že každý druhý bezdomovec by se mohl pochlubit nějakým pozoruhodným životním příběhem. Ale asi jen málo z nich hraje na nějaký nástroj. V ulicích L.A. je to o to pozoruhodnější, že problematika bezdomovců dělá tomuhle městu nelichotivou, ale známou pověst. Nathaniel ovšem trpěl nemocí a je škoda, že sám s ní nic moc nedělal. Smutná podívaná, líbil se mi celkový vizuál, soucítil jsem s příběhem talentovaného muže, jelikož je vždy škoda, když je talent promarněn, ale větší emoce to ve mě nezanechalo...

Krátce po začátku filmu, a vzhledem k roku vzniku, mě okamžitě napadlo, že inspirací musí být konspirační teorie o falešném přistání na Měsíci. Faktem je, že už od úvodu na mě snímek působil trochu nevěrohodně. Nejen, že si nikdo nevšiml, že zmizeli z pilotní kabiny, ale do startu a ani po něm nikdo z velícího střediska neměl ambici s kosmonauty mluvit což bývá hlavně těsně před startem běžné. A i další komunikace a samotný způsob předstírání působil spíše podivně. A to nemluvím o trochu naivní představě celého nápadu, protože hlavní strůjce to neměl zrovna promyšlené. Od začátku to vypadalo, že mohou odmítnout, neboť v hale vše probíhalo formou diskuze. Po nehodě kosmonauti sami uvěřili tomu, že jsou v nebezpečí života, ale nikdo s nimi nemluvil a nebylo jim řečeno, co bude dál. A nakonec cesta za záchranou připomínala dobrodružné příběhy o cestě přes poušť a přežití. Celkově hodně nevěrohodný snímek ačkoli v době uvedení, a ve spojitosti se zprávami o (ne)přistání na Měsíci musel film přispět minimálně k zamyšlení.

Problém mezi manželi byla už na počátku komunikace. Kdyby se jí on zeptal co chce a ona mu to popravdě řekla, nemuselo to tak dopadnout. Vladimíra Menšíka mám rád, ale tentokrát mi v příběhu nesedl a doslova mi to jeho mísení se do příběhu vadilo. Vypadalo to spíše jako epizoda z nějakého filmového materiálu manželské poradny. Další ukázka toho, jak se do Bakalářů točily i epizody, které vlastně neměly moc co nabídnout.

Bohužel si myslím, že o celé řadě zvěrstev se nikdy nikdo nedozví. Tohle je jedna z výjimek. Ale kdo ví, možná by bylo lepší, kdyby svět nevěděl. U některých záběrů nebo popisů se zvedal žaludek i mě a to jsem dost otrlý a šlo jen o dokument. Asi nikdy nepochopím, jak se s tím mohli (ne)vyrovnávat zaměstnanci. Ačkoli z obav o vlastní život se byli ochotni propůjčit k čemukoli a raději se pořádně opili... Myslím, že by zajímavé bylo zjistit, zda na zámku náhodou nestraší, protože zdi zámku musely hrůzné události doslova pohltit...

Nevýhodou příběhu byla malá účast policie, čímž bylo od počátku jasné, jaká to asi bude pointa. Ty noirovské motivy mi tam opravdu neseděly...

Na jednu stranu je to celkem nepochopitelné, tři roky nenavštívit svou matku. Tím spíš, když se mohou vydat na baráček za čerstvým vzduchem. Ale nějak jsem nepochopil souvislost kradení věcí a osamocení, respektive touha po synově přítomnosti. Matka přece nemohla počítat s tím, že synovi budou volat. Ačkoli...podle konverzací to vypadá, že to už v minulosti dělala, tak že by si dávala tříletou pauzu v kradení? Ať tak či tak, pozornost se dá jistě upoutat mnohými způsoby víc než krádežemi. V dnešní době si myslím, že by takovému člověku někdo spíše otrávil psa nebo hodil kámen do okna...