odie

Cha a to už jsem myslela, že komentáře psát nebudu...ale! Tady si to prostě neodpustim. Je to obrovská radost, když je český film sranda. Ne blbá sranda, abych byla přesná. Nadhled v našich filmech, aby člověk pohledal. A tady najednou vidíme vtipné narážky mířené do vlastních řad a to hned ve více rovinách. To, že film odkazuje na dokument Ztracen v la Mancha o mém oblíbeném režisérovi a jednom nepovedeném natáčení, je už jen sladká třešnička na dortu.

Představte si film plný akce, výbuchů, efektů a srdceryvných dialogů, jestli chcete právě takový film vidět, tak jdete do prdele a ne do kina na Nejhledanější muž. Navštívit labutí píseň mého nejoblíbenějšího herce v kině mi přišlo jako povinnost a čekala jsem hodně. Nicméně dostala jsem ještě víc! Jak já nesnášim pouťové filmy přetékající přehrávanými hereckými "výkony", které unavují už po prvních minutách svou nablblostí, za které se jen bezduše sype spousta peněž, protože jejich trailery lákavě blikají, jak levný neon v Nevadě, který přitahuje všelijaký odporný hmyz. Ano, trochu jsem se nechala unést, ale jsem ohromně ráda, že je film, který dokazuje, že záleží na něčem jiném. Ani si toho nevšimnete, nevíte, že jste v kině, a příběh vás vtáhne. Osoby stojící téměř na okraji společnosti, bez pozornosti svědomitě pracující a snažící se o to, aby na světě bylo bezpečněji. Jak hodně naivní to je, ví asi každý, ale nemůžete si pomoct jim nefandit. Vizuálně příjemné a civilní, pro mě atmosféra hodně tvořená hlavně zvuky a herci...je super, když si herec nemyslí, že čim víc se ksichtí, tím víc hraje. Nakonec celý příběh nechává diváka i myslet. Hlavní postava se v podstatě odhalí až na konci a během příběhu vás nutí přemýšlet jaký je, jestli sobecký manipulátor, workoholik nebo člověk, co chce jen nejmenší zlo?

Opravdu nerada se koukám na filmy vícekrát....teda na bězné filmy, kde máte nějaký příběh, herce, hudbu, atd.. Tenhle film je ale jeden z mála vyjímečných (není ale jediný od Kusturici, který to umí) a mohla bych si ho pouštět každou neděli večer, pro překonání nechuti do dalšího pracovního týdne. Tenhle film umí nabít energií. Je vlastně jako pohádka, kde dobro zvítězí nad zlem, kde máte moudré staříky, magické kočky a pošahaný, sobecký a násilnícký šňupač koksu je po zásluze potrestán (mimochodem asi nejlepší postava celého filmu) a nakonec je dokonce nucen otírat se husou. Myslím, že je tohle i poučný pro xenofóby (ne ten šňupač, ale film), kteří odsuzují odlišné kultury. Cikáni tady fungují naprosto přirozeně tak, jak jsou....nic divného, jen absurdní a opravdu zábavné. Cikánský cirkus s našlapaným ansámblem od začátku až do konce. Nikdo, kdo viděl, nikdy nelitoval! Jen přistupte blíž!!! :)

No velkej psychologickej nářez. Asi spíš opravdu pro holky...ale ne pro holky "princezny", ale pro holky, který ví, co to je bejt tvrdý, aby přežily. Film, kde je jasně patrné, že zlo se dědí a je ovšem jen na nás se rozhodnout, jaký život budeme žít. Jestli se necháme strhnout tím, jak se k nám život choval a pošleme zlo dál a nebo se nad to dokážeme povznést, odstřihnout a žít...ovšem někdo to radši vzdá, někdo to dokáže a někdo se nad tím ani nezamyslí. Miluju cynismus, mam ráda tuhle rovinu "humoru", kdy je to krutý, ale vlastně dost bizardně vtipný. Nad tím, co dokáže všechno Streep zahrát ale zůstává rozum stát.

Žíš marjá, za co byste furt někoho litovali? Tak už jste asi párkrát po ulici šli a všimli jste si, že jsou mezi námi dlouhonohé blondýny, tlusté brunety a většina mužů je mnohem ošklivější než ženy....pak tu máme houmlesáky a dostáváme se i do říše zvířat...jak k tomu přijde takový mexický naháč? A co vy? Chtěli byste aby Vás litoval nějaký intelektuální nasamec či oduševnělá sexbomba? Nikdo nestojí o Vaši lítost a je to jen pokrytecký. Obvykle mě reality šou moc neberou a nevydržím se na ně koukat. Když mě ozářilo tohle, nebyla jsem ani schopná zvednout ruku s ovladačem. Je to bezva, vážně syrový kino sürreal, které je ještě jemně ochuceno ironickým komentářem. Prostě konečně skutečná realita....a ne nelituju nikoho, i stupidi i postižení, úředníci a všechna ta pokrytecká, nenávistná a závistivá verbeš, všichni patří do tohohle světa.

Já se v tom Burtonovi prostě furt nevyznam...Dokáže natočit nudu, při který se usíná v kině, ale dokáže natočit pro mě "kultovní" pohádku jako je Beetlejuice. Mam ráda tenhle styl humoru, on Burton vůbec rád to memento mori a divák asi musí být nějak patřičně naladěn na to, aby to byla sranda. Skvělá fabulace, plná fantazie...úřad pro zesnulý a příručka je fakt originální. A já mam ráda takový ulítlosti balancující na okraji úchylnosti a navíc mi ani nepřijde, že je to jen o dva roky mladší film než já...ty výrazový prostředky pořád fungujou, kostými jsou skvělý, masky taky neni to nikterak trapný, jen možná trochu retro a to je fajn. Navíc to trsání jim závidim...Beetlejuice, Beetlejuice, Beetlejuice.

Tak nejprve trochu povrchně, Johny je tady nejsladší, opravdu zajíček k opusinkování...Nicméně i kdyby nebyl, i kdyby nic už nikdy nemělo dávat smysl, stejnak se na tenhle sen budete chtít koukat. Herecký koncert snad naprosto všech, co se v hledáčku kamery objeví....A příběh, bláznivý, zběsilý, přesně tak, jak to Kusturica umí...přitom tak reálný. Nic není servírováno na (po) lopatě, otázky přicházejí samy. Do jaké míry je jít za svým snem "normální" a co už je bláznovství? Proč chce Grace umřít? Dokáže dvě ženy zničit jediný člověk? A proč Grace láska nezachránila? A co želvy? A co ženy? Všechny jsou naprosto šílené! :)

Špatně natočené? Možná...nicméně i tento "dokument" využívá vizuálních prostředků k manipulaci vnímání. Myslím, že nám všem musí být jasné (a nemusí se jednat jen o paranoiky), že s náším úsudkem je manipulováno téměř nepřetržitě...Sdělovací prostředky nás využívají jako rukojmí, vyvolávají v nás strach a neustále vynalézají nové a nové nepřátele, proti kterým "společně" bojujeme. Celá naše společnost, kdyby nebylo těhle lží by nefungovala...hrajeme si tu na svobodu, přitom naše pseudokoreknost nás fackuje ze všech stran. Nechci soudit formu, nechci nadhodnocovat obsah, ale je dobře, že takovéhle věci vznikají. Chce si uvědomit, že je třeba k informacím přistupovat kriticky, čerpat z více zdrojů a být velice opatrný, co vlastně ovlivňuje to, co dělám, a jestli jsou to hodnoty moje nebo naočkované cizí kukačky sloužící k získání mé poslušnosti popřípadě nějakých materiálních zisků. Tento dokument na to prostě jen upozorňuje a už proto určitou nespornou hodnotu jistě má.

Za ty oblečky, ty se mi líbily.

Odmítáme ty co nás milují, a milujeme ty co nás odmítají.“ — Seneca