odie

Po dlouhé době jsem zas vyrazila do kina. Šla jsem tak trochu naslepo nebo jsem spíš nechala volbu filmu na své kamarádce. Vybrala právě Babel. Vzhledem k tomu, že bylo po předávání oskarů, věděla jsem akorát to, že tenhle film dostal oskara za hudbu. Musím uznat, že opravdu zaslouženě, hudba byla působivá a obzvlášť v příběhu mladé Japonky úplně úžasně podtrhovala atmosféru. Jinak ale musím říct, že i přes dramatické a srdcervoucí (občas jsem i musela slzu zamačkávat :) ) scény, bohužel tento film nějak nedrží pohromadě. Příběhy sice určitou spojitost mají, tyto souvislosti však působí dosti uměle a vykonstruovaně. Musím říct, že je to opravdu škoda. Toho, že jsem ale navštívila zrovna tenhle film, mi rozhodně líto neni. Asi každému dojde, že předčasné závěry a odsuzování, odcizenost lidí navzájem a zbraně jsou asi hodně nosná témata nejen tohoto filmu a stojí za zamyšlení...