hanagi

Já oceňuju, že jsem se chvílemi fakt bála, abych se o moment později pobaveně usmívala. Obě roviny vlastně fungovaly velice dobře. Ale nejvíce mě pobavil Justin Long skvěle napsanou i zahranou postavou bezskrupulózního hajzlíka s nadmíru vyvinutým pudem sebezáchovy. Kde se na něj hrabe ta neohrožená naivní blbka, která furt znovu a znovu leze tam kam nemá.

Nic nového nepřinášející variace na Stepfordské paničky, kterou táhne nahoru herecký um a přirozené charisma Florence Pugh.

Možná je dobře, že Wajda natočil Velký týden jako komorní snímek, bez okázalé výpravy a velkých gest. A možná je dobře, že do těch slunných, letních dnů se to zlo, strach a nesnášenlivost vkrádají jen tak zvolna, jako by mimochodem... Ale dým z hořícího varšavského ghetta mluví za všecko.

Minimalistické, jednoduché, čisté..., a krásné.

Osidlování Austrálie britskými trestanci je docela smutná, ale velice zajímavá část historie. Tentokrát mě trochu mrzí, že jsem se ocitla v běhu událostí tak překotně, až mám pocit, že mi něco uniká. Jako kdybych dění sledovala až od druhého dílu, anebo druhé série?

Asi to pořád podvědomě srovnávám s Hazardním hráčem, takže mi vyšly solidní tři hvězdičky. Mimochodem, kulečník miluju.

Pokud si dobře pamatuju, tak Herriotovy knihy byly o dost drsnější, vtipnější a hlavní hrdina zdaleka nebyl až takový moula. Seriál jde trochu jinou cestou, předkládá nám sluncem zalité, hřejivé retro, plné laskavých lidských bytostí a roztomilých zvířátek. Ale příjemně se na to kouká a tak to beru, občas asi každý potřebuje trošku toho pohlazení po srsti.

Mám ráda Gregoryho Pecka a nekriticky obdivuju Lauren Bacall. Ti dva se k sobě skutečně vůbec nehodí, ale sem ta jejich nesourodost vlastně patří.

Ve druhé sérii se výrazně přitvrdilo. Ukazuje se, že situace je ještě beznadějnější, než jsme si my, ale i naši hrdinové, mysleli. Žijí ze dne na den a děsí se každé další ztráty. To ale posiluje jejich semknutost a výrazně posunuje vývoj jejich charakterů. Už v první sérii jsem si k postavám vytvořila osobní vztah, a ten se nyní ještě prohloubil. A to se mi už dlouho nestalo.

Tak, že jde o nadsázku je snad už konečně každému jasné! Také nám to několikrát důrazně připomenuli v souvislosti s tím "kontroverzním" erotickým románem (a to snad ani nemuseli, podceňování diváka mě vždycky naštve!). Mrzí mě, že si tvůrci nevěřili v tom, že divák pochopí, oč jim jde, když jejich postavy sice působí civilně, ale zároveň se chovají jak debilové. A tak některé z protagonistů nutí až do neúnosné karikatury, včetně trapného ochotnického přehrávání. Já chápu, že to je záměr, ale opět mám pocit, že vlastně podceňují náš úsudek. A tak vyrobili takového "kočkopsa", a tím se nezavděčí nikomu.