aDancer

Tak úžasný krimiseriál jsem už dlouho neviděla a asi zas nějakou dobu neuvidím. Je to přesně ten typ seriálu, který vás pohltí a zůstane ve vás ještě hodně dlouho po dokoukání. Geniálně promyšlené případy, zvraty i psychologie postav. Líbila se mi Ságy spolupráce s Martinem, takže jsem myslela, že se mi po něm bude stýskat více, ale Henrik ho nahradil bravurně. Pak už jsem si jen říkala - více Ságy a Henrika! (I když mi bylo trochu líto, že Sága Martina ani nenavštívila.) Opravdu jsem ocenila "intimnější ladění" čtvrté série, kde jsme se trochu více mohli ponořit do životů postav a vůbec si nemyslím, že by to ubralo na kvalitě, ba právě naopak. Napínavé do poslední chvíle. Seriál se rozhodně může chlubit vzestupnou tendencí. A ani snad nemohu říci, jaký z případů mě dostal nejvíce, protože to byly všechny. Se Ságou jsem se rozhodně ještě loučit nechtěla, takže bych byla určitě ráda, kdyby aspoň ještě jedna série přibyla :) !

Bohužel, stejně jako u většiny českých "komedií", ani tohle komedie nebyla...

Tenhle seriál řadím mezi své oblíbené hlavně kvůli tomu, že mi přijde super, jakým způsobem vždy dokáže hlavní hrdina Patrick Jane rozlousknout i ty nejsložitější případy. Vím, že existují i jiné podobné seriály, ale Mentalistu mám prostě nejradši. Hlavní příběhová linie, týkající se Rudého Johna, mi také vůbec nepřijde špatná a líbí se mi, jak si jde Jane za svým, a to nejen při chytání tohohle sériového vraha. Možná se dá i říct, že mě to celé občas až trochu fascinuje.

Konečně originální seriál, který byl poměrně svěží i vtipný, ale zároveň byl obestřen jakousi tajemnou atmosférou. Charaktery postav se mi líbily (především Koláčník Ned, ale ani Emerson Cod a Chuck nezůstali pozadu). I místo dění seriálu se mi docela zamlouvalo a místy působilo doslova kouzelně (což k celé pointě seriálu - Nedovy neobyčejné schopnosti - docela sedí). Akorát ke konci mám menší výhrady, protože mi přišel moc otevřený, takže bych byla bývala ocenila i další řadu. A taky mi trošku vadilo, že celá ta situace mezi Nedem a Chuck byla, dá se říci neřešitelná - jeho 2. dotek = její 2. smrt, ale o tom to vlastně celé je.

Pojedeme k moři jsem chtěla vidět hlavně proto, že scénář napsal Jiří Mádl, kterého mám jako herce poměrně ráda, ale po shlédnutí musím teda říct, že komedii si představuji trochu jinak. Prostě jsem čekala něco jiného a nejspíš proto, mě film spíše zklamal.

Film Šéfové na zabití 2 mě pobavil stejně dobře jako jednička a možná dokonce i o kapánek víc, protože hlavní hrdiny jsem už znala právě z prvního filmu a mohla jsem se hned od začátku vžít do jejich rolích, (které byly mimochodem ztvárněny skvěle, díky sympatickým a poměrně dobrým hercům.) Rozhodně tady tedy neplatí, že druhé díly bývají horší, než první. Nemůžu si pomoct, ale tenhle typ humoru mám prostě ráda, proto filmy jako Šéfové na zabití, Našrot nebo Pařba ve Vegas vyhledávám. Kladně také hodnotím opětné zapojení postavy Matkychtivého :D.

Jim Carrey jako obvykle nezklamal a já se smála od začátku až do konce. Námět sám o sobě hodnotím také velmi kladně a jsem ráda, že byl zpracován právě tímto způsobem, protože vlastně ukazuje, že kdyby lidé nemohli lhát, civilizace se začne hroutit, což je docela zajímavé uvědomění :D

Drž hubu! je prostě ten typ filmu, u kterého se musíte smát, i když už se na to díváte třeba po páté! A hlášky, které tu zazní, si budete pamatovat ještě dlouho potom. Hlavním triumfem filmu je tedy právě humor, nebylo by to ale ono bez výborně obsazených herců. Ani kriminální zápletka tu není vůbec laciná, proto všechno si tento film zaslouží pět hvězdiček.

Pohodová a veselá klasická pohádka, u které si člověk může oddychnout a přijít na lepší náladu. Na vlásku se mi prostě líbilo a řadím to mezi své nejoblíbenější Disneyovské pohádky.

Pohádka, která se z klasických Disneyovek poněkud vymyká - hlavními postavami jsou dvě dospělé dívky, z nichž jedna se tak trochu tváří jako záporačka, (ale ve skutečnosti jí není) a pak je tu druhá, Anna, se svýma dvěma nápadníky, kteří dlouhou dobu ani jeden nevypadají, že by si zasloužili něco špatného. Ale jak už to u pohádek bývá, někdo musí být dobrý, aby mohl přemoct ty zlé, (což se mi na pohádkách líbí, od toho to jsou pohádky), jenže tady si malý divák poměrně dlouho nemusí být úplně jistý, kdo je kdo. Nejsem si jistá, jestli je to dobře nebo špatně, ale každopádně je to něco trochu nového a na konci se vše osvětlí a přece jenom to skončení jako klasická pohádka. A nesmíme také zapomínat na poměrně vydařený soundtrack (u mě je na prvním místě písnička Let it go, která mi zněla v uších ještě dlouho potom:), když to tak shrnu, tak film hodnotím určitě kladně, ostatně jako většinu známých Disneyovek.