GAVIN17

LOST HEARTS (2007), 56 minut - režie Patrick Amery, v hlavní roli Julian Mohn- Stephana Eliotta,(* 1995, Německo).dále hrají Steve Raymonth (Mr.Abney), Sarah Whitehouse (hospodyně), Glyn Wade (zahadník), Bryn Whitmore (Giovanni), Danielle Whitmore (Phoebe). Novější verze již několikráte zfilmovaného příběhu o chlapci, který přijíždí ke svému strýci a má mít za tři dny 13 let, tedy dobu, kdy je nejvhodnější čas vyříznout mu srdce - to je výchozí pointa filmu. Pochmurná atmosféra filmu umocněná strašidelnou hudbou graduje s přibývajícími minutami, vynikající výkon hlavního hrdiny, vtahující děj, film mne překvapil a dávám mu 4****.

Jeden z nejlepších westernů, jaký jsem kdy viděl, srovnatelný třeba s Tancem s vlky. Na příběhu je jasně ukázáno, jak by tpo vypadalo, kdyby se běloši dokázali dohodnout s Indiány. Tady k tomu byli donuceni z důvodu, že vojáci šli do války Severu proti Jihu a v pevnostech zůstali obyčejní lidé, mezi nimi samozřejmě pár darebáků, ale ti se již najdou všade, ale většina byla pro mír a klid. Úloha černochů v osídlování a bojích o Západa v 19 století je známá z mnoha literárních děl, i to, že mnoho z nich se stalo po útěku z otroctví bratry různých kmenů. Dobrý příběh, stále plynoucí děj bez zastávky, dávám 5 hvězdiček a těším se na další díl zítra.

Bylo nás pět po argentinsku, ale přeci jinak - i tak by se dal nazvat tento výborný film, který je u nás téměř neznámý, což je, myslím škoda. Původně jsem mu chtěl dát 4 hvězdičky, ale než jsem se dostal k psaní komentáře, poznal jsem, že se mi trochu zažral pod kůži a to je neklamné znamení, že mu mám dát subjektivně hvězd pět. Je to vcelku komorní příběh party třinácti čtrnáctiletých chlapců v němž sice nikdo nehraje vůdčí roli, ale všichni mlčky uznávají intelekt hlavního hrdiny Estebana. V ospalém maloměstě, 100 kilometrů od Buenos Aires, prožívají své každodenní radosti i trápení - Esteban (Juan Ignacio Perez Roca)musí hodiny rýsovat technické výkresy, protože jeho otec si z něj přeje mít architekta, který zvelebí jejich město, chlapec však nejraději sní a své fantazie přenáší na papír - do toho přijde jeho první klukovská láska, Damien (Juan Pablo Bazzini) doma náhodou nalezne papíry, z nichž se dozví, že je adoptovaný, jak se s tím má vyrovnat, že mu rodiče nikdy nic neřekli? Kudrnáč Guido (Alan Ardel) nenávidí práci v otcově zelinářství, je i bit, Matias (Hernan Wainstein) se toulá po nocích, aby nemusel být doma s rodiči s nimiž si nerozumí, Alejo (Emiliano Fernández) zjistí, že jeho matka má milence aj. Všichni ale mají rádi fotbal, kde se můžou uvolnit a zapomenout na starosti. Chtěli by utéct z nudy reality, ale život jde dál a naděje na dobré věci je tu stále... A i Esteban se jednou bude moci sám rozhodnout.

Dlouho jsem se u komedie nepobavil tak jako u této. Nechápu nízké hodnocení filmu, ale bude to asi tím, že jsem i skaut a jedno z mých hobby je indiánština. Výborný výkon J. T. Tomase v hlavní roli Bena i chlapců z klubu,a ještě zvláště také jednoho otce mima. Typická je Benova hláška - je mi jedenáct a holky nesnáším - klukovská parta a přátelství se zakřiknutým chlapcem je mu nakonec nade vše a pozná, co je v životě to nejdůležitější. Opravdu prima zábava pro celou rodinu a tak dávám plný počet bodů

Velice zdařilý film pro starší děti, film plný dobrodružství, hledání, přátelství i zábavy. Sympatický výkon obou hlavních protagonistů. Tomek se ke konci filmu dozvídá, že kdysi měl ještě staršího bratra, který ho měl velice rád, který ale bohužel zahynul i s jeho matkou při autonehodě - od té doby žil chlapec u babičky a děda. Film chce ukázat, že ti, kdo pro nás někdy něco znamenali, či my znamenáme cos pro ně, tu jsou stále s námi, pomáhají nám a dávají nám sílu překonávat překážky. V tom je síla čisté lásky. Film se mi moc líbil a píšu mu plný počet bodů a brzy se na něj znovu podívám,

Je to film nejen o objevu nadpřirozené schopnosti pohybovat předměty, ale hlavně o přátelství a pomoci, kterou občas potřebuje každý z nás. A geniální děti to mají vždycky o dost těžší, než ty obyčejné. Zrovna jako mladý violoncellista s nímž se hlavní hrdina seznámí a jemuž onen dá víru a sílu, kterou mu vzápětí při vstupu do světa velké hudby oplatí. A je typické, že závěrem uslyšíme část Dvořákova koncertu pro violoncello a orchestr. Polsko-kanadská koprodukce a zdařilý a napínavý děj. 80%.

Pohádkový příběh plný půvabu, citu a krásy, jeden z nejhezčích, jaký jsem kdy v tomto žánru viděl, a tu bych chtěl poděkovat Puerdracovi, který mne na něj upozornil a já si ihned pak stáhl do své filmotéky. Křehký příběh zasazený do čisté přírody s hlavním hrdinou s dobrým srdéčkem a šikovnýma rukama. Nepamatuju si, že by v posledních 20 letech tento film uváděla někdy Česká televize. Nadchl mne i několikrát dojal k slzám, i k závěrečnému pocitu prostého štěstí, který vyrůstá z harmonie člověka s přírodou, takové, která ještě leckde se nachází a kterou ještě lidská hamižnost nedokázala zničit pro mrzký zisk. A v prostotě a přirozenosti přírody i lidských citů je ta nejvyšší krása a láska. Jednoznačně plný počet bodů.

Film, který mám již šest let ve své filmotéce, ale neměl dlouho svoji stránku, proto komentuji až dnes. Je to pro mne jeden z nejlepších dokumentů o reálné cestě za historií a poznáváním, které podnikla na lodi Karrek Van skupina 12 francouzských chlapců z proslulé "Školy na lodi", která byla svého času (od roku 1969) průkopnickým pedagogickým experimentem, při němž se chlapci naučili během mnohaměsíční, a často i mnohaleté (ti nejvěrnější strávili pod plachtami až 6 let) plavby po mnoha mořích jazyky, zeměpis, přírodopis, dějepis, fyziku, mechaniku,fotografovali a filmovali, vydávali si lodní časopis, osvojili si veškeré zručnosti a dovednosti př i opravách své lodi, poznali sílu opravdového přátelství, stali se sebevědomými, zvídavými a jedinečnými lidmi. Musím se při tom přiznat, že život na lodi a plavení se po různých končinách je můj sen už klukovských let a nikdy se mi moc nesplnil, o to víc mne potěšil tento film i vědomí, že školou na lodi prošlo několik set chlapců a mohli prožít plně a dobrodružně svůj klukovský život.Tento snímek z roku 1990 je jakousi třešničkou na dortu dvacetileté činnosti Školy a výmluvně ukazuje přínosnost volnosti v růstů mladých charakterů. Mezi dokumenty je to jednoznačně jednička a jinak samozřejmě 5 hvězdiček.

Vůbec nechápu tak nízké hodnocení tohoto filmu, který je vynikající a pro starší děti skvělou podívanou. Výkon mladičké Fanny (Mahée Paiementové) je opravdu excelentní. Kouzelný je její zvěřinec, který si s kamarádem během času založila. Zároveň přivede tento film mladé diváky k poslechu klasické hudby, jež v díle v mnoha podobách zaznívá. Svého času tyto filmy ze série "Contes pour tous" distribuoval Krátký film a zasadil se o to ředitel pan Zukal, protože poznal vysokou uměleckou a morální i zábavnou hodnotu těchto filmů (Namátkou vzpomeňme např."Pes, který zastavil válku", "Oceán za třetím lesem", "Tom Vykuk a cestující filatelista", "Velká země malých", "Vincent a já" , "Léto s hříbětem" aj). Navíc tento snímek režíroval jeden z vůbec nejlepších režisérů filmů pro mládež, frankokanaďan André Melancon a na snímku je vidět jeho typický dějový i charakterový rukopis, v němž nechybí psychologický moment. Rád dávám plné hodnocení.

Film o dyslektickém chlapci, který má se svým problémem víc potíží, než by chtěl. Film o cestě, jak společnost nutí jedince, kteří se liší, aby byli podle jejich nalinkovaného metru a když nejsou, mnozí jim to dají nepokrytě, ba často i s pohrdáním najevo, i když v důsledku jsou tito kritikové často horší než objekt jejich nevybíravého hodnocení. Ve filmu zazářil mladý Remy Thorne, jehož starší sestra je též herečkou. Čtyři hvězdičky za silný příběh.