choze

Kanea jsem ještě neviděl, ale tenhle film o jeho vzniku už dvakrát.

"Noci zasvěcené mysli a představivosti, nic víc." Coby hororového fandu mě vždy velice interesovala zápletka Gothic, ale jeho zhlédnutí jsem dlouho odkládal. Čekal jsem totiž od Kena Russella nějakou nepříjemně úchylnou artovou nudu. Místo toho jsem dostal velmi sympatickou goticko-dekadentní záležitost, která mi nepřišla ani úchylná, ani děsivá, třebaže vyčarovává pomocí výpravy, rekvizit, kamery, hudby a svícení tu správnou gotickou atmosféru a o sex, nahotu a drogy tu není nouze. Bavilo mě sledovat postavy, ale za celou dobu jsem se nezbavil pocitu, že tu o nic nejde, a to ani když film zařadil nadpřirozený prvek (?). Přesto jde o dost dobře natočený, zajímavý a zábavný snímek.

Natlakovaný survival úprk po dně Mariánského příkopu (kam jsme se naposledy podívali s Megem) z ranku hororových béček o příšerách číhajících na obyvatele podmořských stanic jako Leviathan a DS6. Pro kterýžto obsahově, ale nikoli produkčně levný žánr - parazitující dílem na Vetřelci a dílem na Propasti - mám slabost, bohužel tyhle filmy nikdy nenabízely víc než tupou vyvražďovačku se zubatou obludou v atraktivních kulisách. A Pod vodou není výjimka. Nevadí mi, že to nepřináší nic nového, ale že to nepřináší skoro nic zábavného. Má to solidní výpravu, docela sympatický cast, působí to i správně klaustrofobicky, skafandry pěkný a akce/boj o život se rozjíždí už od první scény, ale celou dobu jen sledujete nezajímavé postavy utíkající před nezajímavými monstry. Pár lekaček, výbuchů, vtípků a konec, rozhodně žádné překvapení, vyraznější napětí nebo zapamatovatelná scéna. A přitom by stačilo málo - trochu propracovanější scénář, který by třeba víc rozvinul ty zastírací praktiky zlého korporátu, které se zmiňují jen v titulcích.

Silně dobová záležitost (kterou jsem ale viděl o 25 let později v době soudu s Weinsteinem) s tehdy propíranou tématikou sexuálního obtěžování na pracovišti a dnes už legračními scénami z virtuální reality, která hladce zapadla do tehdejší vlny erotických thrillerů vzedmutých úspěchem Základního instinktu (Někdo se dívá, Barva noci), ačkoli erotická scéna je tu jen jedna. Douglas po Instinktu opět za oběť silné ženy, Demi Moore si naopak střihla pořádnou mrchu, to jest totální opak její rozněžnělé naivky z Ducha. I přes žhavé téma a žhavé herce průměrný thriller.

Třetí díl konečně frčí v plném sherlockovském módu, ale dějově je to slabé a citelně tu chybí původní Agatha.

Pojmout druhý díl jako christieovský whodunnit na lodi mapující plavbu Demeter byl výborný nápad, ale výsledek poněkud zklamal. Ale závěrečný cliffhanger pobavil.

"Stojí za to bojovat za svou vizi. Proč naplňovat sny někoho jiného?" Filmařsko-biografický feel good movie par excellence. Láska k filmu, spojující grupu nadšených naivů a podivínů, dojemné přátelství Eda s Bélou a krásná tečka s Orsonem Wellsem.

První řady Akt X to válcovaly sympatickou a sexy ústřední dvojicí i znělkou, ale i po letech si z Krajních mezí hodně pamatuju. Díl, co mě sejmul nejvíc - Útulek.

"Měl jste s hrabětem Draculou pohlavní styk, pane Harkere?" Harkerova narůstající bezmoc a děs tváří v tvář zákeřnému a nelítostnému predátorovi - krásná metafora znásilnění - dělá z tohohle dílu výživnou hororovou podívanou. A sestra Agatha je tak zábavně napsaná a živě zahraná, že zatlačuje krvavého hraběte s jeho jalovými dvojsmysly do pozadí (samozřejmě obě postavy jsou karikatury).

Solidně postavená i natočená detektivka, která u mě sbírá body zasazením na loď, tím, že postavy jsou filmaři, dobrým hereckým obsazením (bylo zajímavý vidět McShanea zamlada a Welch vždy potěší) i výkony a správně zašmodrchaným dějem. Bohužel v průběhu dost kolísá napětí.