Recenzie (3 970)
Spodina (1979)
Jasně, syrové sedmdesátky, ale čekal jsem to nějak drsnější... Děj nepřekvapí, ale postava rebelujícího vězně byla fajn.
Tolkien (2019)
Příjemný životopisný film.
Nádejná mladá žena (2020)
Svižný, hravý a zábavný revenge-vigilantský thriller, který netlačí na pilu a místo toho dobře pracuje se znepokojivými náznaky a dokázal mě opakovaně překvapit. Carey Mulligan moc nemusím, ale tady si mě rychle získala. A obsazení vedlejších rolích známými tvářemi rozhodně neuškodilo.
Asistentka (2019)
Kancelářská nuda: The Movie. Ani nevím, jak jsem přetrpěl první půlku, ve které se absolutně nic nedělo. Na druhou mi už nezbyly síly.
Vrata do podsvětí (1987)
Rodinný horor, který se v první polovině nadechuje k efektovému strašidelnému finále, které zabírá celou polovinu druhou. Mám rád horory s dětskými hrdiny a líbila se mi ta jednoduchá zápletka s nalezením díry-brány do pekla doma na dvorku, ale scenárista se s postavami ani dějem moc nepáral a atmosféry to taky moc nepobralo.
Old Boy (2003)
Na mě poněkud zdlouhavé a necvrkl jsem si do gatí ani se scény s chobotnicí ani z bitky s kladivem, ale rozhodně jsem byl zvědavý, proč by hrdina vězněný a z vysvětlení jsem nebyl zklamaný.
Operácia Entebbe (2018)
"Ty tu jsi, protože svou zemi nenávidíš. Já, protože tu svou miluju." Vousatý Daniel Brühl a nenalíčená Rosamunde Pike se samopaly v dramatu podle skutečné události (která inspirovala Delta Force s Chuckem Norrisem), kterému zoufale chybí drajv. Politické machinace a plánování protiakce v Izraeli byly zajímavější než linie s teroristy a rukojmími, třebaže si v ní zahostovala vyšinutá africká diktátorská hvězda Idi Amin. A asi se shodnem, že bez taneční linie bychom se všichni obešli úplně.
Colette: Príbeh vášne (2018)
Dramatický základ v podobě umělecké spolupráce i otevřeného manželství tu je a Knightley a West jsou dobří, ale scénář i režie by mohly mít větší drajv.
Poltergeist (1982)
Do morku kostí osmdesátkový a spielbergovský rodinný horor. Potenciál i snaha tu byly, efekty dobré, ale mě to prostě nikdy nebavilo a nebaví.
Alphaville (1965)
Mix technofobní sci-fi a špionážního dobrodružství (nebo parodie na něj?) ve velenudném artovém kabátě. Dialogy mi přišly místy úžasně blbé, taky dramatická hudba mě brzy otravovala, ta trocha akce směšně ošéfovaná a samozřejmě je to fest pomalé. Záběry nočního města nebo stylových interiérů jsou fajn, ale čekal jsem zajímavější kameru.