choze

Oči sice sympaticky pokukují po giallu (hrdinka umělkyně svědkem vraždy, stylové kvartýry...), ale scénář čtyř scenáristů v čele s Carpenterem (!) je uondaný a prost jakéhokoli napětí, vraždy jsou nudné, konec přitažený za vlasy a přitom zoufale nepřekvapivý a jak je Faye krásná, tak tu hraje nepěkně melodramaticky. Škoda, že to nedostal do pracek de Palma.

Rambo v Central parku. Jones fajn, film průměrný a pěkný poster (Jones vylézající z křoví a nad ním mrakodrapy).

To samé co originál - atmosférická audiovizuální žranice s utahaným příběhem. Zkrátit o hodinu a pořád by to byla banální sci-fi detektivka - taková nudnější neakční verze Já, robot - ale aspoň výrazně snesitelnější.

Rozpad jednoho intelektuálního manželství v prostředí komuny dospělých lidí. Čekal jsem, že to bude víc o komuně jako takové, že všichni členové dostanou víceméně stejný prostor a uvidíme, jak může takové společné soužití vypadat, jaké vztahy tam mohou vznikat, jak se lidi můžou navzájem ovlivňovat a organizovat a jaké má výhody/nevýhody, ale komuna je tu jen pozadím pro jeden milostný trojúhelník. Rozhodně se z toho dalo vytřískat mnohem víc. Dyrholm a Thomsen hrající ústřední pár jsou výborní.

Zdlouhavý heist o hře kočky s myší, který byl ve své době asi hrozně sexy, ale mě nebavil. I když Dunaway byla kočka.

"Je to bolavý problém." - "Bolavý? Já nic necítím. Žádnou bolest. Jenom se mi chce zvracet. A strčit jim pistoli do koulí." Poslední z Delonových policajtských filmů, který mi zatím sedl nejvíc. Zápletka o policejní buňce likvidující zločince bez soudu připomene Magnum Force, začne se ostře - sérií likvidací zločineckých šéfů, kde hezky zaznívá frustrace mstících se poldů - a děj pro jednou správně odsýpá. Plus zmiňovaná scéna střelby z kolotoče do davu, která není nějak filmařsky úchvatná, ale nečekáte ji a funguje. Delonova postava je celkem jednorozměrný zarputilý správňák a chybělo mi tu nějaké lákání na temnou stranu síly jako ve zmíněném Magnum Force... Serraultův záporák působí trochu jako rozlobený důchodce, ale docela jsem mu toho fanatika věřil. A snad že už se psal rok 1988, tak tu nikdo nepropleskne žádnou ženskou jako bývalo v předchozích kouscích dobrým zvykem.

Další průměrná delonovka. Po Samurajovi a Arzentovi je Delon zase za špičkového zabijáka a stejně jako v Arzentovi chce po fádní úvodní vraždě pověsit řemeslo na hřebík, ale jeho zaměstnavatelé to vidí jinak a tak s nimi po venkovské romanci s Deneuve musí zúčtovat. Děj ani ta trocha akce extra nezaujmou, tu a tam se povede nějaký fórek (Delon chytí paní domácí za kozu a pak ji složí) a Deneuve je kočka. Když jí Delon vrazil facku, tak jsem v souladu s názvem filmu utrpěl menší šok - ale fackování ženských prostě k těmhle starým kriminálkám patří.

Mitchum si v Hongkongu podává obchodníky s drogami a ve finále jim buldozerem srovná jejich skleníky se zemí. Ale je to docela uzívané. Pobavily mě ty depeše, co se psaly přes obraz.

Nejlepší francouzský film o chlapství a přátelství je pro mě Mzda strachu a té kouká tahle jednoduchá a zdlouhavá dobrodružná vyprávěnka na záda z hodně velké dálky. Přišlo mi to jako taková neakční a nevtipná spencer-hillovka o dvou kámoších, kdy jeden lítá s letadlem, druhej jezdí v superrychlým autě vlastní výroby...

Jackie na příkladech akčních scén ze svých filmů vysvětluje, jak je točí. Dostaneme spoustu zajímavých informací a tipů, podíváme se Jackieho studia a seznámíme se s jeho týmem. Pro Jackieho fandy a zájemce o kaskadéřinu povinnost.