Operácia Entebbe

Vzhledem k velmi chytře sestříhanému prolnutí dvou různých scén - útoku Izraelců na terminál letiště a tance s židlemi na skladbu Echad mi Yodea - bych ten film klidně překřtil na "izraelský tanec smrti". Velmi dobře natočené drama o sedmi dnech únosu letadla. Za sebe bych chtěl míň pochopení pro bláznivý německý teroristy a Palestince a víc prostoru pro jednání izraelské vlády a hlavně co nejvíc místa pro Šimona Perese (klobouk dolů před Eddiem Marsanem, jeho kreace neměla jedinou chybu, tohoto legendárního politika vystihl perfektně). Film je totiž v otázce "spravedlnosti" nestranný, i když je jasný, že Palestinci jsou únosci a Židi oběti, nekloní se ani na jednu stranu konfliktu, spíš naznačuje kořeny celého problému včetně idealismu a dalších osobních motivací jednotlivých aktérů. Německé levicové teroristy podává dokonce jako sympaťáky. Osobně jsem v otázce blízkovýchodního konfliktu jednoznačně proizraelskej, tudíž relativizování považuju za zbytečný. A možná malinkou výtku bych měl k osudu Joniho Netanjahua - pro Izrael je národní hrdina, ale tady jeho figura skoro není důležitá... Ale dost remcání. Operace Entebbe je hodně povedené, lineárně vyprávěné drama z ranku filmů typu Argo, které nezdržuje ani na vteřinu, je dobře napsané, schopně natočené a v závěru dovede hodně napnout. A hlavně: vyvarovalo se patosu, k čemu občas někteří filmaři sklouznou (třeba Affleck ve zmiňovaném Argu). Hodně solidní práce. (19.03.2018)

"Chceš obsadit Ugandu, Šimone? - Při odchodu jim ji vrátíme." Já tedy úplně přesně nevím, zda mám fandit hodným Palestincům v boji proti zlým Izraelským okupantům či hodným Izraelcům při obraně své země před zlými Palestinskými teroristy. Ten problém je na mě příliš složitý a jsem rád, že ho nemusím řešit. Na druhou stranu jsem si jist tím, že nemám rád stavění pomníků teroristům, takže bych jména Brigitte Kuhlmann, Wilfried Böse, Andreas Baader či Ulrike Meinhof znal raději pouze jako odstrašující případ z hodin dějepisu. Ale když už jsou tady, tak mi připadalo, že únos byl nudný, jednání izraelské vlády zajímavé, záchranná akce podivná a u toho poskakování na židlích si nejsem jistý tím, zda bylo geniální nebo dementní. Ať bylo jakékoli, tak je to jediná část filmu, na kterou určitě nezapomenu. (26.12.2018)

Samotná operace geniálně postříhaná na Echad Mi Yodea je natočená výborně, Padilha ukazuje kde je jeho síla, ale prokousat se k ní přes hodinu a půl zbytečné a nevýrazné vaty, která ani neví co by chtěla říct, to není snadné. Vaty bezkrevně soustředěné na osobní příběhy únosců, zatímco širší politické souvislosti a i mnoho reálií ze samotné operace (včetně nasazení těžké techniky a zničení jedenácti Migů) je ignorováno. Nepochopitelné. Ale je to na Netflixu, takže když přeskočíte rovnou na to finále, tak se vlastně nic hrozného nestane. 6/10 (06.09.2019)

Herecky bez hlubšího komentáře, ale zpracováním dost netypická konstrukce historické události, která pořádně neví, co chce být, aby závěrečnou operaci izraelské armády, pro mě nepochopitelně, umělecky rozkouskovala se záběry na nějaký africký tanec v divadle. Takže co jsem to viděl? Historické drama nebo historický art? (18.01.2019)

Na jednu stranu pozoruhodná rekonstrukce nabízející i pár pohledů do zákulisí a snažící se do značné míry o nezaujatou interpretaci myšlenek a činů všech zúčastněných, na druhou stranu s ohledem na sílu tématu prekvapivě docela emočně sterilní odvyprávění, a to včetně podání finální akce zvláštně prostříhané se scénami z uměleckého ranku. 65 % (18.04.2018)