choze

Rambo si utřel slzy a vrazil svou kudlu do srdce Vietnamu. A pak ho zapálil. Ikonický akčňák 80. let, špičková ukázka žánru plná nezapomenutelných scén, úžasné hudby, stylových killů a nekončících explozí. Na Rambo sérii je vidět stejnou (ale vzhledem k menšímu počtu dílů rychlejší) degeneraci jakou prošel i Rocky - realismus se vytrácí a nahrazuje jej naivní, maximálně efektní zábava 80. let spojená s reganovskou demonstrací americké síly a sebevědomí (ale stále se silným kritickým ostnem). Kvalita akce (a hudby) zůstává i po letech, kdy se člověk směje každé druhé větě.

"MOHL BYS NEBÝT MUTANT?" Podobně jako u Raimiho Spider-manů a Nolanových Batmanů je i dvojka X-men režijně suverénější, akčnější a celkově zábavnější než jednička. Scénář je psychologičtější, fatálnější a dynamičtější a úvodní Nightcrawlerův pokus o atentát na prezidenta i Magnetův útěk z plastového vězení prostě parádní.

Krásně zbytečné pokračování, jehož jedinou inovací je převrácení schématu jedničky - drsňačkou je Michele Pfeiffer a citlivý protějšek představuje nažehlený dovoz z Anglie. Vše co v jedničce fungovalo na jedničku, působí ve dvojce trapně a sebeparodicky a to nemluvím o velmi, velmi slabých písničkách.

Až na ten laciný humor odvedli scenáristé slušnou práci, když nám naservírovali oblíbený mustr a trademarky předchozích dílů a zároveň nám poprvé zprostředkovali Soudný den (který je pojat jako nevyhnutelný) jinak než skrze sny a dovedli nás tak až na práh pochmurné budoucnosti. Terminátorka je fajn osvěžení, ale její schopnost ovládat ostatní stroje není ani zdaleka tak wow a cool jako tekutá proměnlivost předchozího zlého teminátora a její přídavné serepetičky působí spíš směšně. Cameron zvládal vtípky i fatální atmosféru, Mostow se o atmosféru ani nesnaží a akčním scénám, kterým vévodí parádní honička s těžkotonážním autojeřábem, ubližuje přílišná počítačovost.

Andílci tvrdí muziku a servírují snad po všech stránkách lepší pokračování podle na chlup stejné šablony. Hned v úvodu natrhnou prdel Bondovi a jeho Zlatému oku a pak mj. nechají zastřelit Bruce Willise, píchnou si i do nemožných misí Ethana Hunta a do finále se zhoupnou jako Spider-man. A sexy Demi Moore dráždivě si pohrávající s Cameron Diaz si může připsat comeback roku. Prosil bych trojku. Hned.

"KDYŽ DOVOLÍTE, MUSÍM SE NEJDŘÍV VYLÉČIT. BOLÍ MĚ PRST. HROZNĚ." Nejlepší parodie na bondovky a nejlepší belmondovka. A Bisset je nejhezčí belmondogirl.

Pro nekritické skalní fanoušky Rowana Atkinsona může být, ale pro diváka, který hledá dobrou parodii na bondovky, u níž by se doopravdy zasmál a nejen pousmál jednou za půl hodiny doporučuju prvního Myersova ŠPIONÁTORA. Je mnohonásobně vtipnější, má daleko lepší muziku a více známých herců a cameo rolí. Tohle je dobré tak pro malé děti. Film o kterém beze zbytku platí, že trajler je lepší než celý film.

Než se snažit být vtipný, pokusím se radši o něco mnohem těžšího - být objektivní. Ten neúnavně omílaný pubertální dvojsmyslný humor je opravdu zoufalý a Genzer by zasloužil ránu z milosti, ale na druhé straně pokud bych si mohl tu kazetu Best of Tele Tele sestavit sám, nebyl by problém z oné několikaleté produkce ty dvě vtipné hodinky vybrat (za výjimečně povedenou považuju např. většinu hudebních parodíí). Suchánkovo vychcané alter ego taky není špatné a s Cardou Retardou bych dokonce neváhal spojit do jedné věty (prosté záporů) i slovo komik.

Efektní béčková akční variace na klasické dystopie, dělaná se zřetelnou chutí. Gun Kata je boží a k tomu skvělý Bale. Go, Kurt, go.

Wachowští prohlubují svůj svět a servírují ještě epičtější akční scény než minule, to celé v luxusním audiovizuálním hávu. Ale zatímco jednička byla perfektní a nevystřihl bych z ní snad jediný záběr, tady bych si zastříhal s chutí (Link doma, bitka se Seraphem). A taky dopekl některé efekty (hlavně bitka se stovkou Smithů) a charaktery vedlejší postav (Niobe - milostný trojúhelník mezi ní, Morpheem a šéfem obrany Zionu na mě působil legračně). A tolik nemudroval o vlastně jich učiněných volbách, účelech a důvodech všech a všeho. A zkusil trochu lépe zamaskovat, že příběh je do značné míry tour de matrix po starých (Vědma, Smith) a nových (Merovingian, Architekt) známých prokládaná akcí.