crass.48

Taky vám přišlo, že spousta promluv, zvláště ze začátku, je zbytečně doslovných, zvláště mluví-li postavy k sobě (např. Evin komentář k fotce ze svatby: 1856 - naše třetí svatba, tolik nám to sluší)? Nebo někdy jako by se pronášely vtipy o nesmrtelných (např. ještě si něco napíšu párkrát za století; což mi k Jarmuschovi vůbec nesedí)? Zato komentáře k současnosti a budoucnosti velice trefné (města na jihu shoří, ale tohle místo, Detroit, ještě ožije). Zdá se mi, že je to dost jiný film, než předchozí Jarmuschovy filmy - hlavně v tempu (rychlejší) a množství motivů (méně minimalistické). Kulturních odkazů je tam tolik, že film lze označit za postmoderní - tak jak se teď vulgarizovaně označuje. Námět má ale něco do sebe. A páni, ten Detroit. A ty hudební motivy!

Zajímavý nápad, i zajímavé myšlenky mi přicházely do mysli při sledování. Ve skutečnosti ale strašně hollywoodské, jdoucí více po horizontu než do hloubky, vodící diváčka za ručičku.

Vzdávám v půlce, abych nemusel hodnotit ještě níž. Mafiánská rodina, o níž to není jasně řečeno - to by v mainstreamovém seriálu veřejnoprávní televize asi nemělo být, obdivovat mafiány si může dovolit tak maximálně Martin Scorsese. A hlavní postava Vladimíra - hrůza - slaboch, který je opět podáván jako nejčistší charakter. Pěkné kostýmy, ačkoli historicky chybové.

In response to Malarkey: Jako poselství pro nadcházející civilizaci či jinou kulturu je tento film naprosto nepoužitelný. Je hluboce zakořeněný ve strukturách západní civilizace. Pro naší kulturou nedotčeného jedince by třeba demolice budov asi nepůsobilo rozdílně (negativněji) od záběrů na meandrující řeku Colorado nebo co to bylo na začátku. Pro mě však nakonec tahle audiovizuální symfonie smysl měla. Ze začátku to tak nevypadalo, ale ty zrychlené záběr fakt působí. Neuróza civilizace.

Jeden z nejoriginálnějších českých filmů, co jsem viděl. Žánrové akční scény soubojů televizí s ovladačem ozbrojeným Oldou jsou hodně vtipné.

Podle mého názoru nepravděpodobný námět (to mi neříkej, že by si ti lidé brali na jednání o tom, kdo ze zúčastněných je bonzák, i své blízké) velmi špatně napsaný film s několika světlými momenty. Špatné vedení herců a opravdu mizerní vedlejší herci - ta strojenost byla nesnesitelná. Při napětí scény u díry jsem se musel uchechtnout. Jinak samozřejmě vítám film o lágrech 50. let, příště ale kvalitou vzhůru.

Adinku mám ze srdce rád, ale ty polohy, kde blbla a předváděla roztomilé kukuče ve stylu Nataši Gollové, mi moc nesedly, právě proto, že ty se hodí spíš pro druhou herečku. Stejně tak Raoul Schránil jako zoufale zamilovaný příliš uvěřitelný nebyl, ten je zase lepší, když hraje druhé housle. Chemie mezi nimi žádná. Jiskrnější byla Adina naopak ve dvojce s Marvanem. Logické chyby (reportér dělá s Martou rozhovor po 14denním pobytu, i když je tam teprve třetí nebo čtvrtý den). Přes nižší hodnocení milé pokoukáníčko, i když jiné filmy v podobném stylu mám raději.

První scéna je jedna z geniálních v Hartleyho tvorbě.

Dokument doby, podle mého skromného dojmu.

Já vám nevím, ale to, co objevilo v tomhle filmu, zvláště na konci, do filmů podle mě nepatří. Možná, že se to děje ve skutečnosti, ale prosím ne ve filmu. Co to bylo probůh za matku a dceru a jejich milence? Kdyby to skončilo v okamžiku, kdy on rozbíjí kolo a Audrey se od matky dozvěděla, že to anonymní vyznání psal on, byl by to zajímavý film, takhle jsem nad tím musel kroutit hlavou.