Toshiro

Dokument popisující cestu jedné čety druhou světovou válkou. Od tréninkového kampu, přes dobývání Francie až po konec války v Německu. Pěkně sugestivně podané, prý na základě skutečných osob a událostí. Více režisérů bylo znát a tak úroveň dílů kolísá, přesto je skvělá kombinace poučného dokumentu a válečného filmu.

Banda grázlíku z pařížského předměstí, kde je to samej černoch nebo arab. Z počátku si člověk říká, že jsou to prostě hovada, který nevyjdou ani mezi sebou a nic lepšího si nezaslouží. Ať se nimi jedná po dobrém či po zlém, nic lepšího než sprosté a agresivní reakce se nedočkáte. Přesto mě film přesvědčil, že to není jen v nich, je to problém celé společnosti, který se očividně minimálně už přes deset vyřešit nepodařilo ...

Nepřehledná nuda. Hlavním motivem filmu je štěstí - jeho kradení a využívání v podivných hrách. Děj je bohužel úmyslně vyprávěn naprosto nesrozumitelně.

Většinu filmu jsem dost pochyboval o smyslu a příliš neobdivoval dva zkouřený hipíky na motorkách. Ale šokující scény ze závěru dodávají potřebný kontrast a porozumění.

Miami, 70.-80. léta. Dokument o grogách a jejich vlivu na historii Miami. Vypráví to dneska už propuštěný dealer, pašerák a nájemný vrah (ten ještě sedí). Opravdu poučné a zajímavě natočené.

Sportovní film, který se vymyká klišé spojených s cestou z nuly na vrchol. Ačkoliv o americkém fotbalu vím hodně málo, tak při sledování jsem měl pocit, že vidím, jak to je a proč to je. Hodnoty a ideály gladiátorství v téhle moderní formě stále jsou, alespoň na filmovém plátně. Plusem je spousta dobrých herců, kteří ve svých rolích nezklamali snad ani jeden. Přes to všechno pozitivní hodnocení filmu u mě zůstává tento sport zůstává v reálu nesmyslnou brutalitou.

Zajímavá film noir parodie, přesto mě to tolik nebavilo právě kvůli noir stylu vyprávění. Děje se toho moc, vše se vším souvisí, milión zvratů, ale film mě prostě nedokáže motivovat, aby mě to zajímalo a snažil sem se to stíhat sledovat.

Slušnej film o krupiérovi/spisovateli, který stojí hlavně na Clive Owenovi.

Wes Anderson je výrazně osobitý režisér a začíná mi sedět čím dál tím více. Rozhodně všechny jeho filmy u mě spadají do kategorie "chci vidět znovu".

Vcelku zklamání. Trailer lepší filmu. Jednoduchý pohádkový námět nabušenej poučeními pro mě film neutáhne. Nezachraňuje to ani pohádkový svět ani Depp, jehož herecký projev spadá do sekce blbé xichty Jima Carreyho. (Podobně se mi nelíbí v Pirátech, kde je to ale přeci jen o pár levelů výše.) Film zachraňují sem tam podařené gagy.