griff

Taky si s každým dalším filmem Wese Andersona kladete otázku: „Bude to tenhle film, kdy si řeknu, že už je to nuda? Že je to ohrané? Že už se nic nového nedovím a nemá význam ho sledovat?“ Dobrá zpráva! U tohohle filmu si to neřeknete. V Asteroid City je opět hromada toho, na co jste zvyklí a co od Wese Andersona čekáte: propracovaný vizuál se spoustou dokonalých drobností, na kterých pookřeje vaše oko i srdce, luxusní herecké obsazení, i v těch nejmenších rolích (Jeff Goldblum) a ty role napsané tak, že postavy mají co hrát a ukázat svůj potenciál, dokonalé dialogy až na pomezí dada, příběh, který to krásně rámuje a nad to všechno ještě vrstva navíc. Tak jako Anderson v minulosti podrobil důkladnému průzkumu žánr dokumentu (Life Aquatic with Steve Zissou, nebo reportáže (The French Dispatch), pustil se nyní do rozboru divadelní hry. Od jejího vzniku, až po uvedení na prkna, která znamenají svět. Svět fikce je tedy doplněný „opravdovým světem“, ve kterém vzniká a je to velice povedená kombinace. Obsazení herci mají dvojnásobnou možnost ukázat, co v nich je, a jak může být herectví absurdní. Klasické Andersonovi herce vůbec nebudu jmenovat, ale víc a víc se mi líbí Scarlett Johansson. Skvěle hrály i všechny dětské role, což se často nestává. Příběh je sice o smrti, ale smála jsem se přesto od začátku do konce. A nebyla jsem sama. Není divu, když ve chvíli, kdy si myslíte, že absurdnější už to být nemůže, se ozve: „Já nejsem v téhle scéně?“ Kupujte lístky, jděte do kina, užijte si to. Doporučuju všem. 👍

Takový protipól More Miko.

Buď stárnu a měkne mi mozek, nebo to tentokrát bylo výrazně lepší než předchozí roky. Smála jsem se, udrželo to mou pozornost a postavy byly vesměs docela sympatické. Včetně těch dvou hlavních, což se už vůbec nestává. Jen královna nemusela být dabovaná a ještě blbě a bylo by to akoro dokonalé.