Bounded

Cohenův slabší kousek, které si zaslouží nostalgické hodnocení kvůli pár povedeným vtipům a kvůli tomu, že jsme se mu s kamarády smáli už na základce. Podle mého názoru je to správná parodie na gangsta kulturu narozdíl od takového Nevyhrožuj.

APP Band Camp jsem si pustil, protože jsem chtěl vyloženě zabít čas a nepoužívat mozek. Nevěřím, že už jsem teenagerovským komediím odrostl, věřím, že to prostě bylo jen tak hloupé. Hlavu jsem si vypláchl dobře. Dostalo se mi scénáře tak obyčejného, že je škoda, že patří k filmu s označením American Pie. Jednu hvězdičku si po právu zaslouží jenom Jimův táta. Jedinou opravdu vtipnou scénu z filmu je totiž: "We didn't have MTV when I was growing up."

Blade Runner jsem viděl třikrát a jednou četl. Jako malý jsem viděl originální kino verzi, poté jsem si pro doplnění přečetl knihu a s oběma byl nad míru spokojen. Tedy dětský dojem za jasných *****. Poté jsem viděl (zřejmě) kinoverzi po druhé asi v šestnácti a žasl nad tím, že si pamatuju jenom pouhou kostru děje. Atmosféra na mě dýchala úplně jinak. Třeba to byla nějaká zmršená verze, máme jich přeci jenom sedm, tak je z čeho vybírat. A nyní jsem si pustil, abych se trochu potěšil, režisérův Final Cut a nevěřil svým očím. Změny neprozradím, ale rozhodně vám totálně rozhodí váš starý Blade Runner. Pro mě to byl nový film, nečekejte ale, že by Scott více ctil knihu. Spíše naopak. V celku tak pro mě tedy zůstává nostalgicky nedostižný zážitek z dětsví, ale když si verze dneska zprůměruji, více než čtyři hvědy nedostanou. Možná by to chtělo zauvažovat o rozdílném hodnocení pro různé verze, protože jak to tak vypadá, ne všichni asi viděli to samé, a ani o tom nemusí vědět. Naprosto jedinečným ale zůstává soundtrack, který je naštěstní všude stejný.

Jako malej kluk jsem to u televize hltal. Dneska už bych to znovu radši neriskoval. Některé vzpomínky z dětství je totiž lepší nechat jenom vzpomínkami. Doteď mám v hlavě scénu, kdy Kalidor bojuje s vodním drakem. Už tenkrát jsem si říkal, co to má sakra znamenat, že asi chyběly peníze na pořádné efekty. Když za nic nestojí film, tak alespoň hudba ano.

Jeffrey je zábavná blbůstka. V některých místech jsem se smál nahlas (Patrick Stewart je naprosto skvělý), ve chvílích před koncem jsem se už začínal nudit (Gay-paráda). Bylo by škoda film přeceňovat pro solidaritu s gay komunitou, na druhou stranu mu nelze upřít jisté charisma a bylo by škoda ho i podcenit. Ty tři hvězdičky jsou tak akorát. Filmu slušé nejvíce to, že si dělá srandu i sám ze sebe (první polibek a kino). JInak to boření čtvrté stěny mi časo připomělo Allena. Poznámka mimo: Je sranda, jak málo má film hodnocení (38). Poprvé v životě jsem viděl, že můj verdikt mění celková procenta.

Až budete mít příště pocit, že něco nechápeta, tak si pusťte Lynche. Potom můžete prázdně žvanit. Problém s dnešním divákem je, že než aby se u filmu vůbec namáhal přemýšlet, tak ho rovnou odsoudí. Přitom zrovna z After.Life přímo křičí snaha nedat žádný jednoduchý konec. Hrozně sympatické bylo, že se příběh nesnaží být ničím světoborným. Jede si v kolejích komorní mysteriózní alegorie a na poslední chvíli se nesnaží zachránit nic prázdným happy-endem. Trošku jsem si vzpomněl na Raimiho (za to možná může i Justin Long), Silent Hill a taky na K-PAX. Co se týče místního naříkání nad nelogičností příběhu, jediný argument mě tady nepřesvědčil tak, že by nešel vyvrátit. Že si Christina nestěžuje na hlad, apod. O to vše se mohl Neeson postarat, jenom to ve filmu nemuselo být právě proto, aby nevyzníval příliš jasně. Pro mě osobně to není důležité, protože na podstatě příběhu to nic nemění. Důležité jsou chyby čistě logické, nikoliv šťouravé.

S1M0NE působí dobře jako komediální satira, ale já ji mám prostě problém akceptovat jako zároveň působivý film. Co je to do prdele za scénáristickou botu, že - SPOLIER - v závěru navrátí Simone k životu vytažení diskety z počítače. Dokážu přehlédnout jednoduchou manipulaci s počítačem, nevysvětlování veškerých papírování a rodného listu filmového idolu (protože to pro film není podstatné a všechno by to nějak šlo), ale co byl ten závěr, to jsem opravdu nepochopil. To už bych radši viděl závěr, kde Pacina skutečně popraví. Tam by se poselství drželo ještě více. Existují satiry, které mají výborný scénář. Ale tento film na mě působil, že si Niccol vzal myšlenku a nadchnul se pro ni tak rychle, že dotočil dřív, než si po sobě přečetl scénář. Po propracované Gattace je to moc škoda. Přes to přese všechno jsem se nahlas několikrát zasmál, jak se po filmovém placu prohání reportéři jako tučňáci za rybou, a konečného hodnocení je mi docela líto. Kdyby film udržel tempo a grácii první půlky, mohlo to být o příčku výše.

Film s tak zpackanou CGI už jsem dlouho neviděl. Při popravě na srdcovém hradě jsem měl pocit, že jsem se vrátil do prvního Unreal Tournamentu. V roce 2010 je taková grafika a architektura skutečně ostuda. O zmrveném scénáři korunovaném tupým koncem a nedopracovaném castingu snad ani není třeba začínat. Mia Wasikowska pro mě tedy rozhodně není ta chytrá a lehce sarkastická Alenka a někdy mám pocit že Burton spí jak s Helenou Bonham Carter, tak i s Johnny Deppem. Alenka je moje srdcová záležitost, takže jsem tohle nesl opravdu těžce. Za co jsou tedy ty dvě hvězdičky? No, jak bych mohl dát odpad něčemu, kde Kočka šklíba je Stephen Fry a Housenka je Alan Rickman, jedinné světlé vyjímky, které prozářily tuto chabou a zcela ne "úžasnou jízdu" Wonderlandem.

Inception je hodně dlouhý film s promakaným scénářem. Osobně jsem se těšil na ještě větší myšlenkový nepořádek, ale vizuální stránka mi to celkem vynahradila. Tentokrát je to za slabších pět. Nebo spíše silné čtyři a půl. Jednak věřím, že v Director's cut to půjde ještě lépe a za druhé mě naštvalo, že i tak dobrý scénarista jako je Nolan se bojí člověka trochu zmást (bratr mu tentokrát chybí). Všechny dějové kličky jsou tak přehledně a rychle vysvětleny, že se ani nemáte šanci ztratit. A to je ve světě snů docela chyba. Mimo to: Všichni se tady opájí propracovaností do nejmenšího detailu. Třeba ji taky uvidím, až nebudu sedět v kině s křupky chroustajícíma dementama.

Stejně jako napsal Renton i mě přišla scéna v zábavním parku úplně mimo. Naše hodnocení je ale jiné zřejmě z toho důvodu, že já jsem si hned jako první pustil DC a opravdu to bylo na celkem strohý děj docela dlouhá doba. Příběh byl po všech stránkách romantický a byl doplněn pianem, na které jsem velmi zatížený. S romantickými filmy je to ale stejně těžké. Když vám do oka nepadne ústřední dvojice, může být snímek sebelepší, ale nebude to ono. Oceňuju snahu filmařů netvořit podle klasické šablony ultra-sympatické postavy, ústřední duo mi to ale tentokrát za pět neprodalo.