Bounded

Hergot, proč už se dneska nedělaj tak krásný žánrovky? Když tak koukám na filmy starší než já sám, tak musím podotknout, že dneska už prostě většina filmařů neví, co je to atmosféra. Nicholson a Dunwaye báječní. Femme fatale jsem jí spolknul i s navijákem. Viděl j sem ji zatím snad jen v Don Juan DeMarco a vůbec jsem netušil, že to bývala taková kočka. Scénář i hudba byly taky na jedničku, tak vlastně ani nevím, proč dávám jenom čtyři hvězdičky. Možná se nedokážu přenést přes to, že je to jen vycizelovaná žánrovka,možná bych spíš neměl koukat na filmy ve dvě ráno, ale nejspíš je to tím, že bych z L.A. tehdejší doby viděl rád daleko víc a nedokážu tu lehkou ohraničenost prostředí prominout filmu jako nutný rámec příběhu. Jsou to silné čtyři hvězdy, ale asi by mě do té doby musel vzít někdo DeLoreanem, abych byl zcela spokojen. Tak jako tak, nudnost a přetaženou stopáž jsem nezpozoroval.

Solidní podívaná. Nic jsem nečekal a byl mile překvapen. I když námětově a inspiračně je Teeth někde úplně jinde, neváhám ho zařadit třeba vedle Grindhouse: Death Proof, z něhož jsem radost spíše po režisérské než po obsahové stránce. Tady je to přesně naopak. Pokud by ten film byl myšlen vážně, tak by snad jeho autor musel být sám šílený (tím špatným způsobem). Takhle to ale opravdu je vydařená komedie, kterou by neškodilo ještě trochu prostříhat v první půlhodince (to by z ní ale zase moc nezbylo). Proměna naivního hereckého dřeva v laxní a smířenou hereckou větev v závěru je úsměvná a závěr si snad nedokážu představit jiný, natož lepší. Prostě mi to dneska sedlo jak prdel na hrnec. Jedinci, které téma pobouřilo a znechutilo, mi připadají, že mají nějaký nevyřešený problém s vlastním rozkrokem.

Neskutečně zmrvená předloha, již nevytáhne na koukatelnou úroveň ani řada hereckých veteránů. Většinu filmů po roce 2000 dám ještě z hlavy dohromady, ale o plytkostí Tróji hovoří i skutečnost, že jsem ji zcela vytěsnil a zůstalo mi v hlavě jenom výše zmíněné rozčarování.

Překvapivě slabé. To důležité už řeklo mnoho ostatních. Za jediné klady považuju Chevyho Chase a Billa Murraye, který mi přišel daleko vtipnější při scéně s květinami, než při celé honičcce na sysla, který byl ošklivý až běda.

Predators není špatný film, jenom ve mně po skončení zůstal pocit, že vše, co v tomhle filmu bylo, už udělal někdo dřív a líp. Z jedničky se sice těží do sytosti, ale nepřináší se nic moc nového, dialogy nejsou správně hloupé, ale jenom hloupé a stále se někam utíká, ale vlastně ani pořádně nebojuje. Asi nejsilnějším aspektem zůstává hudba, kterou by bylo nesmysl nepřizpůsobit originálu, a herecké obsazení. Bohužel jako mnozí další i mně vadí nevyužitost Danny Treja a Laurence Fishburnea. Fishburneova role mi lehce připomněla úděl Tima Robbinse ve Válce světů. Spousta kladného hodnocení zde pramení určitě z toho, že předchozí dva AVP filmy stály úplně za prd, ale ruku na srdce, nijak zázračné tohle dílko nebylo. Možná by se měli filmaři smířit s tím, že některé frančízy už prostě lépe oživit nejdou. O to více se teďka bojím prequelu k Vetřelci.

Zombieland mohl být skvělý seriál, ale jako okleštěná filmová verze je to zklamání. Má sice pár výborných a vtipných momentů, na které si rádi vzpomenete, ale způsob vyprávění a zvláště pak konec je pěkná bída. Kdyby se zůstalo u televizního formátu, mohlo se ze zombie tématu úspešně těžit několik sérií. Představit všechna pravidla, každou sérii by mohl někdo odhalit svoje jméno a i putování napříč Zombielandem mohlo být fajn. Takhle ale zbyla krátka historka, která je neustále přerušovaná historií postav, a táhne se od ničeho k ničemu. Naštestí přes jedno velmi vtipné cameo.

Politický thriller je téma, které už je tak omleté, že se málokdy objeví něco originálního. Plus a zároveň mínus je to, že se jedná o scénář podle "skutečných událostí". Plus je to proto, že se nastavuje zrcadlo, mínus, protože stejně víte jak to dopadne. Pozor spoiler: WMD se prostě nenajdou a svět se to dozví. To co se potom stane mezi začátkem a koncem můžete sledovat s odporem i zaujetím, mě to prostě minulo. Ten film totiž neobsahuje nic tak významného, kvůli čemu bych si ho musel pustit znovu. Akce je málo (i když některé efekty střelby a rudých světlic nabývaly až uměleckého dojmu), Greengrass točí, ale podle mě ho svazuje scénář, Miller je klaďas, ale nějak mi to bylo jedno (protože nebýt jeho, tak není ani příběh a jeho postava je málo propracovaná), a Powell se sice umně vyhnul typickým východním rytmům, ale nepředstavil nic nového. Tudíž říci na závěr NEČEKEJTE čtvrtého Bournea, je sice na místě, ale podle mě nečekejte ani film léta. A ještě jedna myšlenka: moc neholduju filmům, které i když jsou vážné, tak nemají ani špetku humoru. Celý film neobsahuje jedinou sarkastickou poznámku, jediný zapamatovatelný dialog, aby to celé nepůsobilo moc holywoodově. A to je možná chyba, protože, pak to opravdu mohl být spíše dokument.

Nevím, jestli je to druhem filmů nebo přehnanou snaživostí režie, ale stejně jako na Gone, Baby Gone i na Mystic River mi něco nesedělo. Herci hrají dobře, ale přehnaná sugestivní hra emocí na mě nepůsobí. Daleko radši mám příběhy vyprávěné s co největší mírou odcizení a tady se mi ho dostalo zejména díky nesympatičnosti všech postav. Těžko se pocit z tohoto filmu popisuje, ale kvality a syrovosti, které film nabyde v úvodní scéně už prostě po celý zbytek nedosáhne.

Perský princ není špatnou pohádkou, ale zcela nevyužil svoje možnosti. Mike Newell už několik let neví, jak se má točit, protože z akrobatického umu, který měl princ předvádět v soubojích i v honičkách, bychom měli vidět víc než pár zpomalených skoků. Souboje samy o sobě jsou strašně nepřehledné a kameraman při nich povážlivě ujížděl se zoomováním na detaily. Děj má pár logických děr, příjemnou hudbu a ústřední dvojici, a docela si drží i tempo, ale ten scénář se mohl trošku více vyšperkovat. Působí jako hry, které se vydávají po úspěšných filmech. Pouze trademark úspěšného předchůdce a sami nepřidávají špetku novoty. Pokud jste měli s herní trilogií nějakou zkušenost, nečekjte fan pleaser. Byli byste zbytečně zklamaní. Jediný skutečný záběr, který si vzpomíná na předlohu je při dobývání města v úvodu, kdy se kamera zvláštní rychlostí zaměří na brány. Na potitulkovou scénu také není třeba čekat, žádná bohužel není.

Robin Hood je film, který mě zajímal mnohem méně než ten, který by měl začít po jeho titulcích. Nové pojetí se mi líbilo, ale film jako celek nějak postrádá kouzlo ostatních Scottových filmů. Děje se v něm toho tolik, že po první hodině máte pocit, že uběhly tři a i když nejsem nepřítelem dlouhé stopáže, tak jsem nepřítelem dlouhé stopáže a zároveň zkratkovitého vyprávění. Obětoval bych filmu klidně tři hodiny, aby vypadal jinak a aby měl v sobě trochu víc Robina Hooda. Zásadně podceněný luk se představí jen na začátku a na konci filmu a šerif z Nottinghamu si měl s Robinem alespoň vyměnit pár úsečných vět a zlých pohledů. Jinak má film příjemnou kameru, hudbu i správně "mokrý" anglický nádech, škoda jen, že těch Sherwoodských lesů nebylo vidět víc.